Vláda přidala armádě, ale sebrala školství i kultuře

3002
armade
Foto: Armáda ČR

Resort ministerstva obrany získá příští rok o 21 miliard korun více, než má letos. Dalších 20 miliard navíc půjde armádě v roce 2024 a dalších 25 miliard navíc v roce 2025. Resorty kultury a školství příští rok ale nedostanou navíc nic.

Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští a další roky. Letos Ministerstvo obrany ČR [MO ČR] hospodaří s rozpočtem ve výši 89 miliard korun. Příští rok by podle návrhu rozpočtu mělo dostat 110 miliard, přespříští rok 130 miliard a v roce 2025 už bude resort obrany hospodařit s částkou 155 miliard korun. Navýšení výdajů na obranu vysvětluje vláda závazkem Česka Severoatlantické alianci [NATO] vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP] a hrozbami z války na Ukrajině.

„V důsledku ruské agrese na Ukrajině a aktivit Moskvy v Africe a na dalších místech je svět nebezpečnější,“ uvedla na neformálním setkání ministrů obrany členských zemí Evropské unie koncem září v Praze ministryně obrany ČR Jana Černochová [ODS].

Vojenští analytici však tvrdí, že válka na Ukrajině se změnila ve válku opotřebovací. Přičemž tu ne vždy rozhodnou poměry na bojišti, ale finanční a materiálová výdrž protivníků. Váleční konflikt tak může trvat i několik let.

Jdeme do fáze opotřebovávací války, říká vojenský stratég

„Členské státy jsou i nadále připraveny poskytovat podporu tak dlouho, jak to bude zapotřebí,“ uvedl Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell na setkání ministrů obrany.

Ve stejném duchu hovoří i nejvýznamnější podporovatelé Ukrajiny – Spojené státy. To za situace, kdy ekonomické sankce západních zemí Rusko rozhodujícím způsobem nezasáhly. A to proto, že si mimo jiné pro vývoz ropy, plynu a dalších komodit našlo odbytiště v jiných zemích. Například v Číně, Indii nebo Japonsku. Nadále čile obchoduje i s některými zeměmi Evropské unie. K nim patří i Česká republika, která si vymínila dvouleté embargo na dovoz ruské ropy. A nyní je to naopak Evropa, která se potýká s energetickou krizí a kvůli vysokým cenám energií i rychle rostoucí inflací.

Rozpočet ministerstva obrany v příštích letech

Pravda ale je, že vládní koalice se již před volbami ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že dodrží slib NATO o výdajích na obranu ve výši dvou procent HDP. Toho chce dosáhnout do konce roku 2025. Ministryně obrany Černochová navíc deklaruje snahu dosáhnout tohoto cíle ještě dříve. V plánu má prosadit i zákon na dodržování výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP.

Další skutečnost je, že resort obrany se v poslední době odhodlal k nebývale velkorysým nákupům armádní techniky. Vláda letos v červenci pověřila ministryni Černochovou k jednání o nových bojových vozidlech pro pěchotu přímo se švédskou firmou BAE Systems. Dále obdržela mandát k jednání o nákupu amerických stíhaček F-35 Lightning II.

Výrobcem letounu F-35 Lightning II je americká firma Lockheed Martin. Pokud bychom vyšli z aktuálního kontraktu americké armády na nákup 375 těchto letounů za v přepočtu cca 725 miliard korun [30 mld. USD], vychází cena jednoho přístroje na necelé dvě miliardy korun. To značí cca 48 miliard za 24 letounů bez daně z přidané hodnoty.

Vláda kupuje 24 stíhaček F-35 a ruší tendr na BVP

Předpokládaná hodnota zakázky na nákup bojových vozidel činí 51,68 miliardy korun včetně daně z přidané hodnoty. Není bez zajímavosti, že v tomto případě MO ČR oproti všem zvyklostem zrušilo veřejnou zakázku na nákup těchto vozidel a oslovilo přímo švédského výrobce. Od něj nakupuje bojová vozidla i Slovensko. Vláda argumentuje synergií při „společném nákupu“.

Armáda má přitom resty z minulosti. Je to například 25 miliard korun za nákup izraelského raketového systému Spyder, vojenských vrtulníků Viper a Venom a automobilů.

Izraelský systém Spyder vyjde AČR celkem na 23 miliard korun

Počítá i s mimořádnými výdaji na nábor více než jednoho tisíce nových vojáků. Aktuální počet vojáků z povolání je u nás 26 928. Zvyšují se i náklady na platy v resortu obrany. V příštím roce na ně stát vydá o bezmála 600 milionů korun více.

Platy ve veřejném sektoru stoupnou od září o 10 %

Na bezmála devět miliard korun vyjde nákup 52 kusů nových kanonových houfnic Caesar. Systém ve výzbroji Armády ČR [AČR] nahradí technicky a morálně zastaralé houfnice Dana, které jsou původní čs. výroby ze 70. let. Nové samohybné houfnice Caesar ráže 155 milimetrů přijdou armádě v letech 2024 až 2026.

Francouzská děla Caesar armáda pořídí o miliardu levněji

První čtyři děla pro AČR zkompletuje státní podnik ve Francii. Zbývajících 48 kusů dají dohromady tuzemské podniky přímo v České republice.

Český obranný průmysl je opět na špičce, říká Lubomír Kovařík

Těžké kolové podvozky Tatra se znakem náprav 8×8 a pancéřovou kabinou dodají společnosti českého holdingu Czechoslovak Group [CSG]. Zároveň zajistí vlastní kompletaci houfnic v Česku.

Inter arma silent Musae, říká se

Závěrem uveďme, že ne ke každému resortu je návrh státního rozpočtu na příští rok tak štědrý. Ministerstvo kultury ČR [MK ČR] v příštím roce přijde o necelou miliardu korun. Zatímco letos hospodaří s částkou 15,24 miliardy korun, příští rok dostane podle návrhu 14,37 miliardy korun. Vedení úřadu se k rozpočtovému návrhu prozatím blíže nevyjádřilo.

„Příprava státního rozpočtu pro rok 2023 stále probíhá. Do doby, než budou jednání uzavřena, nebudeme komentovat podrobnosti. Ale je naší prioritou, aby ministerstvo kultury disponovalo takovým rozpočtem, aby bylo schopno i v této složité době efektivně plnit své úkoly na kulturním poli,“ uvedli zástupci tiskového odboru ministerstva.

V seškrtaném rozpočtu na příští rok ale není resort kultury sám. O peníze v příštím roce přijde i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT]. Zatímco vládou schválená novela rozpočtu na letošní rok pro něj počítá s 251,9 miliardy korun, příští rok by resort mohl hospodařit s částkou 248,5 miliardy korun.

Vláda zvedla letošní deficit rozpočtu o 50 miliard korun

Předseda školských odborů František Dobšík přesto doufá, že vláda návrh ještě upraví podle toho, jak se v příštím roce zvýší platy. Vláda by podle něj měla vzít v potaz to, že ve školách bude potřeba více učitelů. To kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Škrty v rozpočtu školství jsou podle něj špatným krokem.

Daniel Tácha

4 KOMENTÁŘE

  1. Kdyby ty peníze nechala ta železná baba raději důchodcům…..to by občané přivítali, ale tohle ?Jsou to vyhozené peníze……Blažek se vyjádřil jasně…… lidé vyjdou do ulic……Tahle vláda je fakto zoufalá…….

    • Jistě pane. Ti by určitě věděli za co je utratit. Ale je tu stále jeden nezpochybnitelný fakt. Při vstupu do NATO se stát zavázal, že na zbrojení bude dávat nejméně 2% HDP. Všichni se zaklínají, že napadení jednoho státu NATO se bere jako napadení celého NATa. Ale na příkladu Ukrajiny vidíte, jak by ta pomoc vypadala. Napadený by se musel v prvé řadě bránit sám a nejspíše by mu přicházela jen pomoc v penězích a vojenském materiálu. No a to upocené jedno procento HDP, na co se zmohla předchozí vláda, stačí tak pro armádu na potlačování občanských nepokojů.

      • Ukrajina není v NATO, takže pomoc je jaká je. Jinak kolik je vlastně HDP? Takže 2% z čeho vlastně? Vše je jen hra čísel. Naše armáda i po všech akvizicích bude jen nejdražší armádou na světě (myšleno na počet vojáků), ale bojeschopná nebude a minimálně již 20 let není. A není budovaná jako obraná, ale jako expediční sbor NATO.

  2. Ano, tato vláda bude brzy potřebovat silové složky víc ,než ovce v tomto střetu zastoupené kantory.Tak co by to neudělala. Tak daleko jsme se opět dostali vážení. Nebo to vidí někdo z Vás jínak?

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here