V září v Česku čerpalo humanitární dávku 141 000 uprchlíků

4233
humanitarni_davku
Humanitární dávka pro příchozí uprchlíky z Ukrajiny v Česku činí 5 tisíc korun na osobu. / Foto: Pixabay.com

Počet ukrajinských uprchlíků, kteří v Česku dostali humanitární dávku 5 000 korun, v září činil 141 000. V květnu to bylo 237 000 lidí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] v Česku pobývá 320 000 uprchlíků.

Úřad práce podle mluvčí Kateřiny Beránkové vyplatil lidem z Ukrajiny s vízem k ochraně za celou dobu přes 1,33 milionu humanitárních dávek za zhruba sedm miliard korun.

„Lidé, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, potřebovali rychlou finanční pomoc na pokrytí základních životních potřeb, jako je jídlo, hygienické potřeby, bydlení a podobně. Postupně se jim však daří zbavovat závislosti na pomoci českého státu,“ uvedl ministr Jurečka.

Humanitární dávku 5 000 korun vyplácí úřady práce lidem za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Příchozí v nouzi ji mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Podpora není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením.

Ukrajinci se vrátí domů, říká šéf ukrajinské obchodní komory

„Od března do 13. října vyplatil úřad práce 1 334 608 humanitárních dávek v celkovém objemu přes 7,06 miliardy korun,“ sdělila Beránková s tím, že uprchlíci podali skoro 90 procent žádostí elektronicky přes webovou aplikaci.

Běženci, kteří jsou v Česku déle než půl roku a jsou v tísni, mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4 620 korun. Pro děti a mládež do 18 let je to 3 320 korun. Ministr Jurečka nedávno oznámil, že životní minimum se od ledna 2023 kvůli inflaci zvýší.

Podle mluvčí úřadu práce na konci září v Česku pracovalo přes 88 900 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem k dočasné ochraně. Od začátku ruské invaze na Ukrajině celkem práci získalo přes 131 700 uprchlíků, většinou žen. Část z nich se vrátila do vlasti, nebo ze zaměstnání odešla.

Humanitární dávku čerpají i Ukrajinci na trhu práce

Podle zástupců vlády díky výdělku se o sebe uprchlíci mohou postarat sami, státu navíc platí daně a odvody. Ze statistik ale vyplývá, že odvody na zdravotní a sociální pojištění platí zhruba půlka ze všech zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny. Důvod je, že pracují na zkrácené úvazky. Což v nedávném podcastu FinTag.cz potvrdila i poradkyně generální ředitelky pro pracovněprávní vztahy Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková.

Podle ní je to především péče o děti, která většinu žen z Ukrajiny motivuje k hledání práce na zkrácený úvazek. Nejčastěji jde o dohodu o provedení práce [DPP].

„Chtějí nějaké krátkodobé pracovní uplatnění víceméně k té dávce, kterou mají možnost pobírat, ve výši pět tisíc korun. Mluvím o té humanitární dávce. A to proto, že se tak mohou starat o děti. A stačí jim to…,“ řekla.

Zdravotní pojištění platí cca půlka pracujících Ukrajinců

V případě DPP a výdělku do deseti tisíc korun, lidé totiž neodvádějí část z výdělku do systému veřejného zdravotního pojištění ani sociálního zabezpečení.

„Pokud je ten jejich pracovní výkon spojen jen s těmi nepojistitelnými úvazky, tak je to pouze o nákladech v podobě té humanitární dávky,“ upřesnila Hejduková.

Struktura Ukrajinek z hlediska jejich pracovního zařazení je podle jejích slov různorodá. Jde o ženy vyučené, se středoškolským i vysokoškolským vzděláním. Na Ukrajině většina z nich podle ní pracovala hlavně jako administrativní pracovnice, v bankách, jako učitelky či pracovnice v sociálních službách.

„I tady narážíme na problémy. Je to jazyková bariéra. Druhý je péče o jejich děti. A i když vidíme, že mají, jak se ta válka prodlužuje, stále silnější zájem o práci, ve chvíli, kdy mají nastoupit na směnný provoz, mají problém, kdo se postará o děti. Řešení je, když se vzájemně dohodnou na hlídání, ne vždy to ale funguje,“ řekla Jitka Hejduková.

Zvládání uprchlické krize stojí miliardy nejen Česko

Podle ministerstva financí výdaje na zvládnutí uprchlické vlny letos budou nižší, než se čekalo. Činit by mohly do 25 miliard korun. I tak ale nejsou zanedbatelné.

Podle dat [k 13.10.] ministerstva financí Česko vydalo [státní rozpočet a samosprávy, pozn. red.] na podporu Ukrajinců v Česku 16,9 miliardy korun. Největší položku v nákladech tvoří sociální dávky, na kterých Česko vyplatilo přes sedm miliard korun. Výdaje na zdravotnictví spojené s ukrajinskými uprchlíky činily 3,5 miliardy korun a náklady na ubytování 2,4 miliardy korun. Od začátku ruské invaze na Ukrajině český stát udělil téměř 446 000 dočasných víz Ukrajincům prchajícím před konfliktem.

EU prodlouží dočasnou ochranu uprchlíkům z Ukrajiny

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka již oznámil, že náklady na zvládání uprchlické krize budou dlouhodobějšího charakteru. Spolu s dalšími středoevropskými státy a pobaltskými republikami žádá o podporu z EU. Využít k nastartování větší podpory může podle něj Evropská komise končící nebo nové programové období. Podle něj možnost přesouvat nynější peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí.

„To je hezké a operativní, ale potřebnost je tak velká a ukazuje, že asi i v příštím roce bude, že je to pro některé státy velká zátěž. […] Sledujeme zároveň, jestli nenastane další podzimní či zimní vlna s ohledem na útoky, které Putin realizuje,“ uvedl Jurečka.

Jurečka: Na uprchlíky z Ukrajiny je třeba víc peněz

Dalšího přílivu uprchlíků kvůli zostřování konfliktu na Ukrajině očekávají i jiné státy.

„Vidíme brutální Putinovu válku, která pokračuje. Můžeme očekávat víc uprchlíků,“ míní Monika Navickieneová z Litvy.

Podle ní by se proto mělo kvůli zhoršující se válečné situaci na Ukrajině diskutovat nejen o pomoci příchozím v zemích EU, ale i přímo na Ukrajině. Zmínila možný přesun lidí do bezpečnějších míst k západní hranici země. Komisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit tvrdí, že EU připravuje balíček s částkou 3,5 miliardy eur [cca 86 mld. Kč].

Humanitární dávku dostalo cca půl milionu uprchlíků

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra vydalo uprchlíkům 446 100 víz k ochraně. Zhruba 35 procent z nich mají děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent tvoří ženy a přes pět procent jsou lidé nad 65 let. Cizinecké policii pobyt v Česku dosud nahlásilo 531 100 osob.

Today, tomorrow I go to Germany, říká Salah ze Sýrie

Měsíční počet vyplacených dávek stoupal od počátku války do května, kdy dosáhl 237 000. Od té doby postupně klesá. V září bylo příspěvků 141 000, z toho dvě pětiny dostaly děti. Podle ministerstva lidí, kteří o podporu žádají opakovaně, ubývá každý měsíc o 15 000 až 30 000. V srpnu bylo opakovaných žádostí 95 000 a úřady vyplatily 165 000 dávek. Zároveň ale přibývá nových příjemců po příjezdu do Česka, těch bylo v červenci a srpnu zhruba osm tisíc, uvedlo ministerstvo práce.

–ČTK/DNA–

6 KOMENTÁŘE

  1. to je hitparáda jen tak dál Stanura to zvládne my se shrbíme připadá my že jme jak ovce v AMICI BUDOU PROSPEROVAT a EU CHUDNOUT (oni to nevidí ,neb nechtěj)to je politika fuj hnus velebnosti, 60let jsme mněli energii bez problému než jsme vlezli do chomoutu EU a USA JE ROZVRAČEC jen si vemte od VĚTNAMU,AUGANISTAN,IRAN,JUGOSLAVIE ,KUVAIT,ET JE NA ŘADĚ TAWVAN at si ti třicátnici a čtyřicátnici , co je užiji historie zpět padesát let je nezajímá

  2. Kam až naše vláda zajde.Já sama jsem v práci od 6-20hod dlouhý krátký týden a můj plat 21000 čistého.Je mi jasné,že je spousta lidí,kteří jsou na tom ještě hůř a mám pocit,že jediným komu se pomáhá jsou lidi z Ukrajiny.Nejsem proti pomoci,ale nová výstavba Ukrajiny a ted i půjčka?Co naše země a naše samoživitelky s lidmi kteří pracují a odvádí daně pro to,aby nám nic nezbylo.Nebo se pletu a něco zbude?Drahé energie a v zimě doma dva svetry?To je odpověd…

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here