Poslanci „pozměňovákem“ schválili windfall tax

231
windfall_tax
Foto: Redakce FinTag.cz

Na energetické, petrolejářské i těžební firmy a banky zřejmě od roku 2023 dopadne daň z neočekávaných zisků. Sněmovna dnes [4.11.] schválila windfall tax jako pozměňovací návrh ministra financí v daňovém balíčku.

Takzvaná windfall tax má platit tři roky, počínaje lednem 2023 a konče prosincem 2025. Její sazba činí 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Příjmy z windfall tax poslouží podle plánu vlády Petra Fialy [ODS] pro pokrytí mimořádných výdajů, které státu vzniknou v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. A to přesto, že dosud nikdo neví, jak vysoké tyto výdaje budou. Známo je prozatím jen to, že státní rozpočet v září uvolnil přibližně 17 miliard korun na úsporný energetický tarif.

IPŘP: Energetický úsporný tarif je hrubá chyba

Vláda rovněž zastropovala ceny energií, které se nyní ale prodávají za nižší cenu, než činí vládní strop. Ministerstvo průmyslu a obchodu prozatím teprve chystá dotační výzvu na podporu pro firmy s energeticky náročným provozem. Alokace aktuální výzvy je 30 miliard korun.

SP ČR má výhrady k výzvě na pomoc firmám s energiemi

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií vydá zhruba 100 miliard korun. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Další peníze chce úřad získat na odvodech z výroby elektřiny.

Obce a města mají smůlu. Z windfall tax neuvidí nic

Daň z mimořádných zisků má v daňovém systému speciální pozici. Bude totiž výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové [ANO], aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi.

„Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,“ prohlásila Vildumetzová.

Obce a města se hlásí o svůj podíl na windfall tax

MF ČR s tím nesouhlasilo. Zástupci resortu proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Čehož lze podle ministerstva dosáhnout jen tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu.

Windfall tax nakonec prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Do zákona se dostala jediná technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby se daň nevztahovala na provozy, u nichž jde o okrajovou činnost.

Analýza: Fialova vláda se vydala šlépějemi bolševiků

Většina koaličních poslanců, kteří vznesli pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal jen návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který usiloval o snížení hranice pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodnil tím, že daň by dopadla na více bank a stát by z ní během tří let vyinkasoval osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila. Hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci. Nikdo jiný ruku pro změnu nezvedl.

Daň stanovuje 60% přirážku

MF ČR navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, zaplatí z daně zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale neplatí, poslouží jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy platí práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.

ÚOHS problém se selektivním zdaněním bank nemá

Pro banky platí práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností. Což je jasné u energetických firem, jak to ale bude u bank zatím přesně známo není.

Stanjura dnes [4.11.] ve Sněmovně uvedl, že zvolený způsob protlačení windfall tax použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku, uvedl. Opakovat takový postup nechce. Divit se mu nelze. S nejistými příjmy z této daně počítá v návrhu rozpočtu pro příští rok. Za což ho kritizovala i Národní rozpočtová rada [NRR].

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here