Němci odmítli společný dluh EU na podporu průmyslu

22794
spolecny_dluh_EU
Foto: Ilja C. Hendel, BMF

Německé ministerstvo financí včera [26.1.] důrazně odmítlo nový společný dluh EU. Krok, který podporuje Francie a další jihoevropské země či předseda Evropské rady Charles Michel, není podle Berlína potřebný a vyslal by trhům špatný signál.

Informaci přinesla agentura Reuters. O novém dluhu Evropské unie se hovoří jako o zdroji pro zajištění podpory evropským firmám oproti americkým firmám. Již dříve tento záměr odmítlo Nizozemsko. Teď nově i Německo.

„V době rostoucích úrokových sazeb a vysoké inflace musí Evropská unie vysílat signály ve prospěch fiskální stability, nikoliv ve prospěch dluhových nástrojů,“ uvedlo Spolkové ministerstvo financí ve svém prohlášení.

Podle německého úřadu by další společný dluh EU vedl ke ztrátě důvěry EU na mezinárodních finančních trzích. Zároveň by působil proti zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky [ECB], jejímž cílem je zkrotit inflaci. Rezort také připomněl, že EU zatím využila jen zlomek prostředků z fondu obnovy po pandemii covidu-19. A obdobně se nedávno vyjádřil německý kancléř Olaf Scholz [SPD]. Uvedl, že by se před diskusí o novém financování podpory evropského průmyslu měly nejprve použít prostředky ze zmíněného fondu obnovy.

S čím přišla Amerika

Od letošního ledna platí ve Spojených státech podpůrný program Inflation Reduction Act [IRA]. Z něj dostanou americké podniky dotace a daňové úlevy na vývoj zelených technologií a na propagaci „Buy American“ v celkovém objemu 369 miliard dolarů [8,1 bil. Kč]. IRA podporuje i spotřebu domácností formou dotací při nákupu americké „nízkouhlíkové produkce“. Typickým příkladem jsou dotace na pořízení elektromobilů.

Amerika dotacemi pro výrobce autobaterií zametla s Evropou

Evropští politici se ale obávají, že americká podpora dostane evropské firmy do nevýhodné pozice, ale i je odláká za Atlantik právě do Spojených států. Evropská komise proto navrhuje vytvořit obdobný balíček na podporu evropských průmyslových firem. Není ale známo, kde na něj chce vzít peníze. Jako jedna z možností se nabízí zmíněný nový společný dluh EU. To značí, že by se za nový společný dluh EU zaručily všechny evropské země.

EK hledá cesty, jak bránit přesunu evropských firem do USA

Návrh závěrů Evropské komise pro únorový summit lídrů EU přitom již počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké a čínské subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně. Myšlenku podpořil italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti. Požaduje, aby si EU vzala podobně jako v případě mimořádného fondu obnovy určeného na pomoc po covidové krizi společnou půjčku.

Společný dluh EU odmítají Němci, Nizozemci i Češi

Záměr ale jednoznačně odmítl nizozemský premiér Mark Rutte [VVD]. Cestu k podpoře evropského průmyslu vidí než v novém dluhu spíše ve spolupráci.

„Musíme vzájemně spolupracovat na přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku,“ uvedl na svém twitterovém účtu.

„Nemyslím, že bychom potřebovali nějaké nové peníze. Mám tím na mysli dotace, ale dokonce i úvěry,“ řekl toto úterý bruselskému zpravodaji listu Financial Times.

Na Twitteru Mark Rutte ale dodal, že s ohledem na americký zákon o snižování inflace je důležité zachovat rovné podmínky pro podniky v EU a USA. V této věci loni v USA jednal se svým americkým protějškem francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nad evropským průmyslem se stahují černá mračna

Podobně kriticky se k nové půjčce vyjádřil český ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS]. Ten po jednání s unijními kolegy v Bruselu minulý týden prohlásil, že další společný úvěr není pro EU správná cesta. Fond na podporu evropského průmyslu by podle něj místo přímých dotací měl nabídnout spíš státům půjčky se zvýhodněným úrokem. Skepticky se český ministr staví i k nové státní pomoci pro firmy.

„Myslím si, že by to mělo skončit. Každé uvolňování pravidel té státní podpory nakonec vede k soutěži mezi členskými státy o výši dotací,“ vyjasnil.

–ČTK/DNA–

Aktualizace 1.2. 2023: Evropská komise chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Komise podle ní do jara navrhne nové normy, které podporují produkci ekologických technologií a omezují závislost na dovozu surovin z Číny.

11 KOMENTÁŘE

  1. Dobře dělají, souhlas. Nic společného v tomto směru. Ale jízlivá poznámka. Když šlo o migraci, nebyli to právě oni, kteří hlasitě volali po společném? Jak je důležitá suverenita, že?

    • Když odmyslím ty věci okolo, tak za Babiše ve vládě a za Zemana na hradě jsem si s tou pevností, hlavně s tou zeleno-migrační, dělal vcelku běžné starosti. A hlavně jsem to jen pozorně sledoval, co tam v Bruselu „kuchtí“ v této věci. Ale za sestavy Fiala ve vládě a Pavel na hradě? No, nevím, nevím, jestli si je nezačít dělat skutečně velké!

    • Tomu nevěř,že na věčné časy.V nich je zakořeněna touha vládnou v Evropě. A to je na ně velice silná káva.Zdroje leží na východě.A jak je vidět,ty patří jiným vlčákům.

  2. Velmi vřele doporučuji si tento článek pomalu a pozorně přečíst! Pokud se o politiku až zase tak moc nezajímáte, je velmi poučný a nesmírně důležitý pro pochopení té neuvěřitelné ujetosti a nebezpečnosti myšlení evropských zelených komunistů – ostatně jako každých takových. Ta americká podpora, jak se o ní v něm mluví, ta nesouvisí primárně s nějakou zelenou barvou. To ani náhodou a z článku je to naprosto zřejmé. Ta je primárně určena na podporu amerického průmyslu a americké ekonomiky obecně (viz …. na propagaci „Buy American“…..)!!! A protože spalování fosilních paliv rozhodně „žádná hitparáda“ není, tak se část těchto prostředků vrhne mimo jiné do vývoje a výroby akumulátorů pro elektromobily. Pakliže tyto budou mít dobrý poměr výkon/cena s ohledem na patřičné parametry, tak se se současnou výrobou elektřiny z fosilních paliv (= levná), velmi dobře ekonomicky prosadí. Což zase bude mít zpětný vliv na zakázky a výdělky firem, které budou růst a sílit a mít peníze na další výzkum a vývoj. A osobně předpokládám, že až tenhle segment ekonomiky ve světě americké firmy ovládnou (logicky s tímto přístupem), tak se doma začnou poohlížet po tom, co s výrobou elektřiny z fosilních paliv. Zda je únosné, stávající čudící elektrárny zavřít, nebo jen omezit a podobně. S fungující ekonomikou budou mít na tyto úvahy peněz dost (i z prodeje F-35).
    A nyní evropští komouši: Budu už stručný. Už mají naplánované, od kdy se bude jezdit jen na elektřinu. Tomu ti matláci věnovali veškerý svůj čas. A v současné době mají energie tolik, že ještě nedávno měli obavu, zda jim obyvatelstvo v zimě nezmrzne. Zachránily to těžařské společnosti z USA. Už ví, komu a v čem napaří daně, jak jí říkají uhlíková (všimněte si že uhlík není skleníkový plyn, ale kamení), už jiné napařili (windfall tax), ale v péči o průmysl jim ujíždí vlak, o čemž je tento článek. A nakonec perlička. Píše se: „…na podporu evropských průmyslových firem. Není ale známo, kde na něj chce vzít peníze……“, protože ty už „vycinkali“ na svoje zelené šílenosti. No a korunu tomu nasadil Stanjura: „….Fond na podporu evropského průmyslu by podle něj místo přímých dotací měl nabídnout spíš státům půjčky se zvýhodněným úrokem….“. Toho podezírám, že než firmám, tak raději státu, aby částí z nich zalátal některé díry v rozpočtu.

    • Brzo se upustí od zelené dohody. Že to odnese nejvíce Německo je každému jasné. Moc nainvestovali do Grüne Angebote. A to bude bolet dlouho. A my se s tím svezeme. Pokud nám to Putin nezatrhne.

  3. Já jen doufám, že nebudeme muset být v roli ručitele za cizí půjčky. To nám není zapotřebí a ti co budou přesto chtít udělat tak doporučuji moít zdravý rozum, nebot už tak nám nebude v brzké budoucnosti moc dobře.

    • Víte pane Pavle, ono to tak nakonec stejně dopadne. Protože ekonomika, hospodářský prostor a nakonec i obyvatelstvou, to dnes v rámci EU tvoří docela silně provázaný celek. Takže když to někde pohnojí, tak se ten hnůj rozmrskne široko daleko kolem. Takovým příkladem je minulý socialismus. Tou současnou výrazně nižší životní úrovní splácíme to, co se před desítkami let nepodařilo. To je také důvod, proč si do Green dealu kopnu, kde mohu. Rozhodně ne proto, že bych byl nepřítelem životního prostředí, ale kvůli přístupu, jak se to provádí. Jak jsem zmínil, takovou zářnou ukázkou toho, jak se to nemá dělat a jak to dopadne, mi byl reálný socialismus, jako snaha o vybudování sociálně spravedlivější společnosti. Chci tím říci, že když to s těmi dluhy nebude přímo, tak že nás banka požádá, tak to nejspíše slízneme nepřímo.

  4. No ale to neznamená, že země EU se nebudou kvůli podpoře průmyslu zadlužovat. jenom to nebude všude zhruba stejné zadlužování, ale individuální. Bohatší země se budou moct zadlužit víc, vytvořit lepší podmínky pro půmysl a do této země se tak bude stahovat nejdřív práce a potom celé firmy. Chudší země jako my si nebudou moct dovolit takové zadlužování na podporu průmyslu a práce a potom fíirmy tak budou ztrácet ve priospěch těch bohatších zemí v EU.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here