I přes hrozící soudní spory svolal Donald Trump své ekonomické poradce, aby vytyčil svoji hospodářskou taktiku do nadcházejících prezidentských voleb. S poradci poobědval a probral ekonomický plán své předvolební kampaně.
„Téma je dáno,“ píše v článku Trump vows massive new tariffs if elected, risking global economic war The Washington Post [WP]. Je jím, jak napadnout prezidenta Bidena, kterému přálo štěstí, že se americká ekonomika vyvíjí příznivým směrem. Mezi nápady, které na poradě Trump rozvíjel, bylo uzákonění „univerzálního základního cla,“ které by se vztahovalo na veškerý dovoz do Spojených států.
„Jedná se o kruhovou obranu amerického hospodářství,“ řekl Donald Trump.
Informace ze schůzky WP poskytl dobře informovaný zdroj, který trval na anonymitě. Americký list ale okamžitě upozorňuje: Tento záměr „by mohl vnést do globálního obchodního systému chaos a mezinárodní obchodní spory, které už provázely jeho první prezidentský mandát“.
Také ale připomíná, že Trumpovi poradci již delší dobu diskutují výši uvažovaných cel, na zásadních otázkách se ještě ale nedohodli.
Cla ve výši deseti procent
V televizním pořadu Fox Business bývalý prezident Donald Trump k tématu zavedení „automatických“ cel na dovoz ze všech zemí uvedl, že by mělo být ve výši deseti procent. To přesto, že podle ekonomů by takový krok zvedl ceny napříč americkou ekonomikou. Nehledě na riziko odvetných kroků ze strany postižených zemí. V případě USA pak jde tradičně o Mexiko, Čínu a Kanadu. I když v případě Číny Trumpův návrh ukazuje na zmírnění celních podmínek.
„Když zahraniční společnosti chtějí vstoupit na americký trh s cílem zaplavit ho svými výrobky, měly by za to zaplatit, řekněme 10% daň. Deset procent pro každou firmu. Měli bychom vytvořit obranný val kolem amerického hospodářství,“ řekl Trump v rozhovoru na TV Fox Business.
Ekonomové obou stran označili Trumpův plán na zavedení cel za velmi nebezpečný. Adam Posen, prezident Petersonova institutu pro mezinárodní hospodářství, ho považuje doslova za šílený a příšerný. Řekl, že by v očích ostatních velkých ekonomik byly Spojené státy považovány za nedůvěryhodného obchodního partnera. I když toto opatření má posílit domácí průmysl, 10% clo by podle Posena poškodilo nejen tisíce amerických firem závislých na dovozu, ale i tisíce firem závislých na vývozu.
Jaká cla nyní uplatňují USA
Spojené státy nyní uplatňují clo v průměrné výši kolem tří procent. Toto číslo může být v případě některých zemí i vyšší. Na zboží dovážené z Číny se uplatňuje clo v průměrné výši 19 procent.
„Připravili byste americké rodiny o možnost vybrat si, zvýšilo by to jejich životní náklady a o práci by přišly miliony lidí,“ varuje Posen.
Trump by podle listu WP mohl zneužít jednostrannou pravomoc a určovat, které země nebudou muset automatické clo platit. To by podle Posena umožňovalo korupční jednání. Posen připomněl i Trumpovo předešlé působení v Bílém domě, kdy Saúdská Arábie a další země podporovaly jeho soukromý business.
„Je to návod ke korupci. Budou rozhodovat o tom, co se bude hodit Trumpovi a komu ministr obchodu udělí výjimku,“ uvedl Posen.
Dokonce i Trumpovi bývalí ekonomičtí poradci jsou k jeho nápadu docela kritičtí.
„Cla takového rozsahu a jejich výše zvýší daně lidem, kterým měla pomáhat. Promítla by se do zvýšení cen. A to v době, kdy má centrální banka problémy s inflací,“ uvedl Paul Winfree, ekonom, který pro Trumpa pracoval.
Trumpův mluvčí, Jason Miller kritiku odmítá s tím, že Trumpova cla během jeho úřadování inflaci nezvýšila. Odvolává se na zjištění Mezinárodní obchodní komise z počátku roku. Podle ní Trumpova cla na ocel a hliník pomohla podstatně omezit dovoz z Číny a způsobila jen minimální růsty cen.
„Globalisté, kteří vypouštějí poplašné zprávy o hospodářské katastrofě, znovu dokázali, že se mýlili. […] Žádné strašení o zvláštních zájmech a vztazích, které koluje ve Washingtonu, ho nezastaví před snahou ochraňovat zájmy amerických dělníků a bojem za navrácení milionů pracovních míst zpět do USA,“ uvedl Miller.
Trump se znovu uchází o post prezidenta USA
Navržené rozšíření tarifní politiky, které má být ústředním Trumpovým volebním tématem, ilustruje podle WP to, jak Trump hodlá posílit své postavení v Bílém domě. WP zmiňuje jím prosazované nasazení armády do boje s pouliční kriminalitou.
A dodává: „Ačkoliv si republikáni věří, že by mohli efektivně napadnout Bidenovu ekonomickou politiku, může Trumpův tým zjistit, že to tak jednoduché nebude. Míra inflace klesá, obava z recese mizí. Bidenovi poradci věří, že mu příští rok ve volbách toto ekonomické oživení pomůže“.
USA ztratily AAA rating. Je to začátek konce naší civilizace?
Trumpův plán na zavedení univerzálního cla povede k zintenzivnění ekonomického nacionalismu a vyvolá odvetu ze strany zahraničních vlád. Dovozuje WP. Podle něj dva Trumpovi poradci pod podmínkou anonymity i proto uvedli, že zatím se o ničem konkrétním ještě nerozhodlo. Trump již přesto vyjasnil, že příjem z vyšších cel by použil ke snížení daní domácích podniků.
Donald Trump je problém od začátku, vliv ale má
Trump narušil politickou shodu v roce 2016, kdy kandidoval na prezidenta, když trval na tom, že se Spojené státy musí Číně postavit ochranou obchodu a dalšími populistickými opatřeními. Jako prezident zavedl cla na širokou škálu zahraničních výrobků včetně solárních panelů, praček, oceli a hliníku.
V roce 2018 tuto strategii eskaloval, když zavedl cla na dovoz z Číny v celkové výši 200 miliard dolarů. Peking na to reagoval zavedením odvetných cel na vývoz amerických zemědělských produktů. Trump dále zavedl cla vůči Mexiku a Kanadě dříve než v roce 2019 podepsal se svými severoamerickými partnery novou obchodní smlouvu.
Na druhé straně – většinu obchodních bariér, které Trump zavedl proti Číně, převzala Bidenova administrativa. Dočkala se za to i pochvaly od vlivných odborů v domácím průmyslu. Sám Biden inicioval The Inflation Reduction Act, který v obchodní rovině poškozuje země EU.
Podle WP celní politika Donalda Trumpa ukazuje, jak moc změnil Republikánskou stranu, která byla ještě nedávno na tyto obchodní restrikce alergická.
Návrat Trumpa by byl neštěstí, uzavírá WP
Také Robert E. Lighthizer, který za Trumpa vykonával funkci obchodního tajemníka, navrhl zavedení univerzálního cla ve výši nejméně 10 procent. Poté by ho podle potřeby zvyšoval, nebo snižoval.
„Naši lidé byli po celé zemi, i na Středním východu. Na cestách jsme všude viděli to neštěstí, které bylo výsledkem americké politiky, která v 90. letech vykolejila,“ uvedl Lighthizer s tím, že se Trump znovu snažil poklesu svojí hospodářskou politikou zabránit.
Chris Clarke, ekonom z Washington State University uvedl, že cla na dovoz praček, která zavedl Trump, stála americké spotřebitele zhruba 800 000 dolarů za každé zachráněné pracovní místo. Ale pozdější studie, které vzaly v úvahu také vliv odvetných cel, ukázala, že nezachránila podle Clarka ani jedno pracovní místo.
Michael Strain, ekonom American Enterprise Institute, na adresu Trumpa řekl: „Byla by to pro americkou ekonomiku katastrofa. Došlo by ke zvýšení spotřebitelských cen a vyvolala by odvetu ostatních zemí, a to by zvýšilo náklady amerických výrobců. Stoupla by nezaměstnanost. A bylo by to velmi, velmi špatné.“
Michal Achremenko
Trampík musel být v USA účelově odstraněn, stejně jako v Česku p. Babiš. To byl účel války chtivých zbrojařů jak v USA tak i v NATO … Úkol při násilném převratu Majdan 2014 zněl jasně, jakýmkoliv způsobem zlikvidovat nastupující ekonomickou moc Ruska+ demokratické části UA …nebyl čas se ptát kdo je kdo … o děti civilisty v bratrovražedném boji o prachy … nikdy těmto “VIP” mocných nikdy nešlo. Stejně tak dokazuje více staletá historie kde se jen po světě podíváte.