Plánovaná těžba lithia v Krušných horách vyvolává negativní reakce místních. Lidé v okolí Cínovce, Dubí a Teplic se bojí, že plánované hlubinné dolování lithia zhorší v místě jejich bydliště kvalitu života, poškodí krajinu i podzemní vody.
Těžbu lithia, které se používá k výrobě baterií, připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Závěrečná studie proveditelnosti bude k dispozici koncem letošního roku. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028.
„Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun,“ uvedl ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.
Ložisko u Cínovce je největší v Evropě, v lokalitě jsou tři procenta světových zásob. Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy. Z ní se vyrobí přibližně 25 000 tun odběratelem požadované formy lithia. Což podle technologie a velikosti baterie odpovídá asi 400 000 až 800 000 kusů elektromobilů.
Pozitivní a negativní vlivy těžby lithia včera [18.9.] místním obyvatelům v zaplněném sále krajského úřadu na veřejném projednávání aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje představili odborníci. Přítomní v sále si vyslechli během více než dvouhodinové prezentace informace o vlivech těžby na krajinu, obyvatele, památky i životní prostředí.
„Podrtí se to ještě v dole tak, aby bylo minimálně zatíženo životní prostředí na povrchu. Podrcená ruda se vyveze pomocí dopravníku na povrch, odkud se speciálním přepravníkem přepraví do zpracovatelského závodu v průmyslové zóně Dukla v Újezdečku,” vysvětlil ředitel těžební firmy Geomet Richard Pavlík.
V závěrečném shrnutí zaznělo, že těžba v regionu hospodářsky pozitivně dopadne na obyvatele i celou ČR. To zejména s ohledem na zaměstnanost. Při těžbě Pavlík odhaduje počet pracovníků na 1 300 a ve zpracovatelském závodě pak na zhruba 500.
Co si o těžbě lithia myslí místní
Avšak starosta Košťan Tomáš Sváda [Naše Košťany a Střelná] uvedl, že nemůže souhlasit s vyčleněním plochy pro něco, o čem nic neví.
„Věci, které jsem tu slyšel, mě vůbec neuklidnily. Neviděli jsme žádný investiční záměr. Za poslední rok a půl se mnohonásobně zvětšila plocha zvažovaného zpracovatelského závodu, neznáme technologie zpracování,” namítal na setkání starosta.
Plocha vymezená pro zpracovatelský závod v bývalé průmyslové zóně má nyní 51 hektarů, samotný závod zabere polovinu.
Jeden z občanů Dubí uvedl, že se za čtvrt století konečně podařilo obnovit lesy a ráz krajiny v Krušných horách a teď se příroda v regionu opět zničí.
Výhrady k záměru má i primátor Teplic Jiří Štábl [ANO]. Obává se dopadů zejména na životní prostředí nejen v prostoru těžby, ale i v prostoru zpracování.
„Tento prostor těsně sousedí s Teplicemi, s lázeňským městem. Na veřejném projednání jsme se dozvěděli, že je poměrně problematicky identifikováno vypouštění látek do ovzduší ze zpracovatelského závodu. Hrozí zvýšení prašnosti i hlučnosti,” řekl.
V okolí plánovaného závodu v Teplicích stojí rodinné domy, i jejich obyvatelé přišli vyjádřit nesouhlas s plánovanou těžbou. A přidali se k nim další odpůrci. Ti vyjádřili vážné obavy z nedostatku pitné a technologické vody a vlivu na lázeňské prameny. Většina zúčastněných vytýkala investorovi slabou komunikaci.
„Dokud nebude studie proveditelnosti, bylo by nekorektní vykládat veřejnosti nějaké domněnky. Každá činnost má nějaký vliv na okolí,” uvedl Pěgřímek.
Těžba lithia až 450 metrů pod povrchem
Surovina se má těžit zhruba 150 až 450 metrů pod povrchem. Vstupní portál autoři projektu zakreslili u cesty napojené na silnici I/8. Do závodu v Újezdečku nadrcenou rudu doveze lanovka nebo pásový dopravník. Nezpracovanou část odvezou vlaky na výsypku do Tušimic a nevyužitelná část zamíří zpět do dolu. S plnou produkcí Geomet počítá od roku 2028. Konkrétní informace o dopadech na životní prostředí ukáže až posouzení vlivu stavby na životní prostředí [EIA] a další dokumenty.
Návrh aktualizace zásad územního rozvoje vymezuje koridory a plochy pro těžbu a zpracování lithia na Cínovci a plochy pro ukládání a zpracování lithného koncentrátu v dobývacím prostoru Tušimice na Chomutovsku. Do sedmi dnů ode dneška se k němu může písemně vyjádřit veřejnost, obce mohou podat námitku.
„Pak bude následovat sběr stanovisek, bude se připravovat návrh rozhodnutí, který se předloží zastupitelstvu Ústeckého kraje,” řekl postup Lukáš Morche, vedoucí oddělení, které má na starosti pořízení aktualizace.
ČEZ začal s testy technologie na zpracování lithia z Cínovce
Aktualizace by podle něj mohla být vydána do konce příštího roku. Počítá s tím, že přijde mnoho připomínek. Lithium z Cínovce chce využívat ČEZ v továrně na výrobu autobaterií. ČEZ už jedná s možnými investory o takzvané gigafactory na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Na jaře odstoupil od záměru, že by na gigafactory čerpal peníze z fondu spravedlivé transformace.
Ústecký kraj vnímá těžbu a zpracování lithia ve spojení s vybudováním továrny na výrobu baterií do elektromobilů jako příležitost pro modernizaci průmyslové výroby v regionu. Někteří místní politici nechtějí, aby se těžilo lithium, aniž by v regionu stála továrna na baterie. Právě těžba lithia se stane jedním z témat středečního výjezdního zasedání vlády v Kadani na Chomutovsku.
–ČTK/RED–
Osobně mám tento názor. Na velkou těžbu čehokoliv jsme malá země hustě osídlená, takže každá taková činnost se vždy projeví na zhoršení života obyvatel v blízkosti. Austrálie, USA, Rusko, tam je to vzhledem k řídké hustotě osídlení, jak se říká, jiná liga. Ale mě to na základě toho, jak politiku sleduji, připadá jako dost riskantní podnik sám o sobě. Kdyby to vše, co se kolem elektromobility děje, táhl trh a tržní prostředí, tak by se to ještě dalo strávit. Ale jedná se o uměle vytvořenou poptávku a uměle tlačený segment ekonomiky při životě držený rozkazovačným způsobem politiků. Stejně jako za socialismu. A takto řízená ekonomika je vždy ve své podstatě v havarijním stavu. Přesněji řečeno ve stavu před havárií. Náraz samozřejmě nemusí být fatální, ale jedno je jisté. Není jasné, jak se situace v tomto směru bude nadále vyvíjet, což má vliv na ceny a další související věci. Prostě jak to půjde dál a jak to nakonec dopadne, protože ekonomické zákony se prosadí, ať se jim kdokoliv brání, jak chce. Životní zkušenosti, jak je lidstvo učinilo, například v poslední době, byly vždy negativní. Německo okolo druhé světové války, kdy byla ekonomika tažena politickými rozhodnutími ve smyslu zbrojení a následné války. Pak sen o sociálně spravedlivé společnosti, který se stejně tak promítl do vytvoření ekonomiky socialistické tažené ne tržním prostředím, tj. poptávkou na ni navázanou výrobou, ale ekonomiky tažené politickými nařízeními co a v jakém množství se bude vyrábět. Chci tím říci, že i ty odhady, kolik procent světových zásob kovu máme a také, za kolik se prodají z tohoto důvodu nemusí vůbec odpovídat. Vysoká, uměle vyvolaná cena podnítí hledání dalších nalezišť a odklon od elektromobility buď jako slepé cesty politických rozhodnutí, nebo jako důsledek toho, že bude pro široké vrstvy dočasně nedostupná, než nespokojenost obyvatelstva takové politiky odstraní, může ceny dlouhodobě srazit. V tržním prostředí by se tomu tak stalo jen v případě krizí z nadvýroby, ale ty trvají poměrně krátce a pak se poptávka nejen obnoví, ale kolikrát ještě ve větší míře, než jaká byla před krizí. Myslím si, že ti, kteří peníze mají, si toto uvědomují (proto ty peníze mají) a budou vše směřovat k rychlé návratnosti investic. To ostatní bude mít menší prioritu.