HDP Německa ve 3. čtvrtletí klesl, ale ve druhém rostl

198
HDP_Nemecka
Frankfurt nad Mohanem v jižní části německé spolkové země Hesensko. / Foto: Pixabay.com

Hrubý domácí produkt [HDP] Německa se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,1 procenta proti předchozím třem měsícům. Ve druhém čtvrtletí se HDP země podle zpřesněných statistických údajů nakonec zvýšil o 0,1 procenta.

Data dnes [30.10.] oznámil spolkový statistický úřad ve svém rychlém odhadu. Analytici v anketě Reuters předpovídali, že německá ekonomika vykáže pokles o 0,3 procenta.

Ve své dřívější zprávě úřad uváděl, že německé hospodářství ve druhém kvartálu stagnovalo. Přičemž již v prvním čtvrtletí německá ekonomika podle nových údajů stagnovala namísto dříve ohlášeného poklesu o 0,1 procenta.

„Německý HDP se v letošním třetím kvartále mezičtvrtletně snížil o 0,1 %. To byl oproti tržnímu konsensu, který očekával pokles o 0,2 %, nepatrně lepší výsledek,” říká analytik Komerční banky Martin Gürtler.

I on zdůrazňuje revizi předchozích dvou statistických údajů za druhý kvartál.

  • HDP Německa z původně udávané mezičtvrtletní stagnace rostla +0,1 %. 
  • V 1. čtvrtletí HDP Německa stagnoval, neklesal o 0,1 procenta.

„Navzdory drobným odchylkám mezičtvrtletní dynamiky HDP Německa jedním či druhým směrem lze říci, že německá ekonomika zhruba od poloviny loňského roku v podstatě stagnuje,” shrnuje.

A pak je tu ještě jedna aktuální zpráva. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v říjnu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu EU zpomalilo na tři procenta z 4,3 procenta v září. Ve srovnání s předchozím měsícem tak ceny klesly o 0,2 procenta. Naopak například ve Španělsku inflace stoupla ze zářijových 3,3 procenta na 3,5 procenta v říjnu.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Některá média však v posledních měsících o Německu kvůli nepříznivému hospodářskému vývoji hovoří jako o nemocném muži Evropy.

Situace v Německu se pomalu zlepšuje

Aktuálním datům odpovídá i další z údajů. Podnikatelská nálada v Německu se v říjnu proti září mírně zlepšila. Hodnota indexu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, vzrostla na 86,9 bodu ze zářijových 85,8 bodu.

„Podnikatelé jsou o něco spokojenější se současnými obchody a manažeři jsou zároveň méně pesimističtí ve výhledu pro nadcházející měsíce,” uvedl institut Ifo.

Německé hospodářství vidí na obzoru záblesk naděje,” dodal.

Index podnikatelské nálady klesal od letošního května a podle zpřesněné bilance se pokles zastavil v srpnu, v září pak s hodnotou 85,8 bodu stagnoval. Nyní se vrátil na úroveň z loňského listopadu. Více důvěry je ve zpracovatelském průmyslu a v sektoru služeb. Index důvěry naopak klesl v obchodě.

Německo navíc v příštích čtyřech letech podpoří své průmyslové firmy částkou 50 miliard eur [cca 1,2 bil. Kč]. A chystá i speciální energetický tarif pro podniky.

Jan Rafaj: Němci daně firmám snižují, my jim je zvyšujeme

„Pokud nebudeme v pokroku udávat tempo, tak se pokrok odehraje bez nás,“ uvedl [24.10.] německý ministr hospodářství Robert Habeck [Svaz 90/Zelení].

Zároveň upozornil na masivní podpůrné programy firem v Číně a Spojených státech.  Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství.

HDP Německa ovlivňuje válka na Ukrajině

Německá vláda tento měsíc předpověděla, že HDP se v celém letošním roce sníží o 0,4 procenta. Její předchozí jarní výhled přitom předpokládal, že HDP se letos o 0,4 procenta zvýší. V příštím roce počítá nová vládní prognóza s nárůstem ekonomiky o 1,3 procenta.

Německo se potýká s negativními dopady války na Ukrajině. Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a současně výrazně zvýšila inflaci. Tvrdě dolehla i na německou ekonomiku. Ukázala to analýza švýcarské centrální banky. Jako nejhůře postiženou zemi vyhodnotila studie právě Německo.

„Hrubý domácí produkt Německa by byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 procenta vyšší a inflace o 0,4 procenta nižší, pokud by Rusko nenapadlo Ukrajinu a ani ji neohrozilo,“ uvádí studie.

Německý vývoz do zemí sousedících s Ruskem roste i o tisíc procent

Analýza argumentuje tím, že Evropa zejména po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.

„Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o reálnou ekonomiku,“ dodává studie.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here