Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a současně výrazně zvýšila inflaci. Vyplývá to z analýzy švýcarské centrální banky. A horší dopady války podle studie Swiss National Bank [SNB] teprve přijdou.
Analýza argumentuje tím, že Evropa zejména po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
„Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o reálnou ekonomiku,” uvádí studie.
Podle ní ruská invaze na Ukrajinu znatelně brzdí hospodářství evropských zemí. Zatěžuje jejich ekonomické aktivity a dále tlačí spotřebitelské ceny vzhůru.
„Za jeden až dva roky se tento účinek pravděpodobně přibližně dvakrát zvětší,” píše studie.
Vzhledem k tomu, že konflikt je blíže Evropě než předchozí války, byly země v EU i více než v minulosti zasaženy náklady na péči o uprchlíky. A nemalé výdaje si žádají také dodatečné vojenské výdaje.
Dopady války na Ukrajině na konkrétní evropské země
Při zkoumání dopadů války na ekonomiky Německa, Británie, Francie, Itálie a Švýcarska studie zjistila, že kdyby Moskva na Kyjev nezaútočila, byla by produkce ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,1 až 0,7 procenta vyšší. Naopak míra inflace v každé z těchto zemí by podle ní byla nižší o 0,2 až 0,4 procenta.
Jako nejhůře postiženou zemi vyhodnotila studie Německo. Jeho hrubý domácí produkt [HDP] by byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 procenta vyšší a inflace o 0,4 procenta nižší, pokud by Rusko nenapadlo Ukrajinu a ani ji neohrozilo, uvádí studie.
[Zdroj: SNB]
Zvlášť silně válka zasáhla i Británii, jejíž ekonomika klesla o 0,7 procenta a inflace vzrostla o 0,2 procenta. Ve Francii by bez konfliktu byla inflace nižší o 0,3 a HDP vyšší o 0,1 procenta, zatímco v Itálii by inflace byla nižší o 0,2 a HDP vyšší o 0,3 procenta. Švýcarská ekonomika by byla bez války podle SNB o 0,3 procenta větší a inflace o 0,4 procenta nižší.
Studie dále zmiňuje negativní dopady války na Spojené státy. V nich válka podle studie sice akcelerovala zbrojní a energetický sektor, ale na druhé straně USA zatížila výdaji na vojenskou pomoc Ukrajině.
„Prudký růst cen ropy a inflace a zhoršení spotřebitelského sentimentu pak přispívají k významnému poklesu amerického HDP,“ stojí ve studii.
Náklady na uprchlickou krizi a ceny potravin
Samostatnou kapitolu autoři studie věnují dopadům do energetického trhu. Konstatují, že zatímco dříve při geopolitických konfliktech hrály stěžejní roli dopady na cenu ropy, nyní je vystřídaly dopady na ceny plynu a s nimi svázané ceny elektřiny.
„Ceny plynu [a elektřiny] v Evropě vzrostly mnohem více než světové ceny ropy,“ uvádějí.
Zmiňují rovněž dopady války na ceny potravin. Konstatují, že Ukrajina i Rusko jsou hlavními vývozci obilí. A kvůli válce tak strmě rostly právě i ceny potravin. Což ale neplatí výhradně pro ceny obilovin v Evropě.
To proto, že část z ukrajinského obilí, na které se nevztahuje clo, zůstává v zemích EU na své cestě takzvanými humanitárními koridory do třetího světa. A to se děje přesto, že na ceny potravin to nemá prakticky žádný vliv. Ty totiž dále zdražují zejména kvůli nákladům na energie a obecně produkci potravin. Svou nezanedbatelnou roli sehrává i obchodní politika prodejců potravin, která se v unijních zemích docela odlišuje.
–ČTK/DNA–
Přestat podporovat osobní válku zeleného klauna i korupci na zfanatizované … UA. Hlavní viník USA posílá na UA voj. šrot a na druhé straně přispějí Slovensku na hlídání hranic s UA 3.5 mil eur. Přitom UA branci se hlásí Slovenským celníkům sami, poněvadž ví, že je Slovensko nesmí vydat zpět do hřtánu zeleného somráka. Jen za letošek se přihlásilo 420 mladých Ukrajinců, kteří nechtějí bojovat za komedianta i ekonom. zájmy USA na bývalém území UA, tj. nově vzniklých republik po regulérních referendech. Krym se dobrovolně přihlásil k Ruku. To vše se mohlo v pohodě veřejně říkat, psát i v mediích před nástupem k moci 5kolky, pak i s kontrášem … [redakčně upraveno]