Německu dál klesl vývoz. Ohrožuje to i české firmy

586
v_Nemecku
Ilustrační foto: Mercedes Benz Group

Dovoz i vývoz z Německa se v prosinci dál snižovaly a jejich pokles byl v obou případech výraznější, než se čekalo. Ve své zprávě to uvádí [5.2.] Spolkový statistický úřad. Problém je, že situace v Německu doléhá už i na české firmy.

Německý vývoz v prosinci proti listopadu klesl o 4,6 procenta na 125,3 miliardy eur [cca 3,1 bil. Kč], meziroční pokles byl stejný. Dovoz do Německa klesl proti listopadu o 6,7 procenta na 103,1 miliardy eur [cca 2,6 bil. Kč]. Meziroční pokles dovozu do země pak dosáhl 12,4 procenta. Příčinu německý statistický úřad spatřuje ve slabé globální poptávce.

„Toto jsou čísla z ekonomiky, která je v recesi. Odpovídají celkově obtížným ekonomickým podmínkám v německé ekonomice,” potvrzuje sdělení německých statistiků hlavní ekonom společnosti Pantheon Macroeconomics Claus Vistesen, který se specializuje na eurozónu.

Objem německého vývozu byl v prosinci nejnižší téměř za dva roky, objem dovozu byl pak nejnižší za více než dva roky. Za celý loňský rok vývoz z Německa klesl o 1,4 procenta na 1,56 bilionu eur [cca 39 bil. Kč]. Dovoz do Německa se snížil o 9,7 procenta na 1,35 bilionu eur [cca 33,7 bil. Kč].

Problémy SRN dopadají na ČR, Slovensko a další země

Ekonomové, ale už i média upozorňují, že stagnující německá ekonomika se stává čím dál větší problém pro firmy střední a východní Evropy. I ty jsou závislé na exportu a do velké míry zejména na německém exportu, protože jsou významnými subdodavateli německých firem.

„Narušení ekonomiky nejvýznamnějšího obchodního partnera regionu a přetrvávající útlum v automobilovém sektoru představují pro region střední a východní Evropy další rizika hospodářského útlumu,” potvrzuje uvedený stav ředitelka ekonomického výzkumu ve společnosti Moody’s Analytics Dawn Hollandová.

Podle ní úzké obchodní vazby s Německem a jeho vlivným automobilovým sektorem byly pro region CEE od pádu komunismu přínosem. Nyní však hrozí, že se tyto vazby stanou brzdou. A zmiňuje zejména ekonomiky Maďarska, České republiky a Slovenska. Podobně to vidí hlavní analytička CEE & CIS Sovereign Ratings v S&P Global Karen Vartapetovová.

„Dlouhodobější útlum v Německu je jedním z hlavních rizik, které vidíme pro střední a východní Evropu. Mohl by zatížit střednědobý růst ve střední a východní Evropě a dál podkopat plány fiskální konsolidace, které se už teď jeví jako náročný úkol,” vysvětluje.

Ze statistik vyplývá, že na Německu je závislá třetina českého a čtvrtina maďarského vývozu. Slovensko do Německa podle výpočtu společnosti S&P Global posílá pětinu svého exportu. Místopředseda Asociace exportérů ČR Otto Daněk říká, že od druhé poloviny roku 2023 dochází k prudkému ochlazení výroby kvůli slabému vývoji v Německu.

Volkswagen jako jednička v Číně skončil. Nahradila ho čínská BYD

„Relativně malý pokles poptávky z tohoto teritoria má výrazný dopad na celý exportní segment,” vysvětluje Daněk, který vlastní společnost Atas Elektromotory Náchod, která vyrábí elektromotory.

„Hledáme nové trhy, spíše v EU… ale takový výpadek nelze nahradit za půl roku,” dodává.

Obdobně hovoří manažer pro rozvoj podnikání maďarské firmy Alap Group Tamás Mogyorósi: „V automobilovém sektoru dochází k velmi silnému poklesu poptávky, který je způsoben inflací, úrokovými sazbami a ekonomickou nejistotou. Což téměř vymazalo soukromé kupce z trhu,” tvrdí.

Jeho společnost, která poskytuje služby v oblasti řízení kvality a další služby pro klienty z automobilového, leteckého a elektronického sektoru, se podle něj snaží vykompenzovat pokles na západoevropských trzích nárůstem zakázek od asijských klientů.

V problémech není jen automotive

Německý automobilový průmysl se podle exportérů a ekonomů nepotýká jen se slabým prodejem na americkém a evropském trhu, ale i s dalšími překážkami. To od vysokých cen energií až po celosvětový přechod na elektromobily. A ty nejenže se neprodávají tak, jak si mnozí představovali, ale také se v nich stále silněji prosazuje Čína.

Ale nejde jen o automobilový průmysl. Například maďarská společnost DGA Gépgyártó és Automatizálási Kft vyrábí ocelové konstrukce, svařované komponenty a stroje na zakázku. Na základě zpětné vazby od zákazníků plánovala rozšíření kapacity o 50 procent, aby uspokojila očekávaný růst poptávky v průběhu tří let od roku 2023 do roku 2025.

„Tato poptávka ale zmizela,” říká Tamás Tornai, výkonný ředitel holdingu, jenž DGA ovládá.

Maďarsko se objímá s Čínou. Co za to zaplatí?

Přesto DGA investuje další 2,5 miliardy forintů [cca 150 mil. Kč], aby mohla obsluhovat rychle rostoucí obranný průmysl. I v tomto případě ale není situace úplně jednoduchá, protože banky se kvůli principům ESG a novým evropským směrnicím zdráhají úvěrovat firmy, které působí nebo se přeorientovávají na zbrojní průmysl.

Jiným příkladem je maďarská společnost Agrikon KAM. Ta vyrábí součástky pro zemědělské stroje a obsluhuje převážně německé zákazníky. V letošním roce předpokládá 10% pokles tržeb, uvedli její zástupci pro agenturu Reuters. Což ale nejspíš povede k 5 až 10% poklesu počtu zaměstnanců do poloviny roku. Případný nárůst prodeje do Spojených států podle zástupců firmy rozhodně plně nevyváží útlum v Evropě.

Proč se Německu stále nedaří

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] německé hospodářství i letos zaostane za růstem globální ekonomiky. Organizace tento týden i proto snížila výhled růstu německého hrubého domácího produktu [HDP] na letošní rok na polovinu. Konkrétně na 0,3 procenta proti listopadové prognóze, kdy počítala s růstem o 0,6 procenta. Loňský rok uzavřel německý HDP 0,3% poklesem.

„Je to způsobeno především tím, že energeticky náročný průmysl má v německé ekonomice větší váhu než v jiných zemích eurozóny,” říká expertka OECD Isabell Koskeová a dodává: „Francie, Itálie a Španělsko by si měly počínat výrazně lépe. Německo také ale bylo více závislé na dovozu energií z Ruska“.

Německý vývoz do zemí sousedících s Ruskem roste i o tisíc procent

Její slova korespondují s nedávnou analýzou švýcarské centrální banky. Podle ní válka na Ukrajině nejtíživěji v zemích EU postihla právě Německo. Vypočítala, že třeba HDP Německa by byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 procenta vyšší a inflace o 0,4 procenta nižší, pokud by Rusko nenapadlo Ukrajinu a ani ji neohrozilo. A německé ekonomice predikovala problémy i do budoucna.

Výše uvedené potvrzují aktuální data z prosince. Vývoz z Německa do zemí Evropské unie meziměsíčně klesl o 5,5 procenta, vývoz do zemí mimo EU se snížil o 3,5 procenta. Propad vývozu do Spojených států činil 5,5 procenta, do Číny 7,9 procenta a do Británie německý vývoz klesl o 4,3 procenta.

„Globální ekonomika je příliš slabá na to, aby poskytla jakýkoliv impuls,” dodává hlavní ekonom banky Hauck Aufhäuser Lampe Alexander Krüger.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here