Lidé uzavírají životní pojištění. Uvědomují si zdravotní rizika

1444
pojisteni
Onkologická onemocnění lékaři dnes řadí mezi chronická onemocnění. Důsledkem rakoviny je ale dlouhodobá léčba a výpadek plného příjmu člena domácnosti. Na fotografii je pracoviště nově zřízeného regionálního onkologického centra Nemocnice TGM v Hodoníně / Foto: NTGM

Životní pojištění uzavírají častěji lidé do 49 let věku. Ochraňují tak své blízké. Uvědomují si zdravotní rizika, jež v praxi často přináší i náhlý a výrazný propad příjmů. Potíž je to hlavně u těch lidí, na jejichž příjmu domácnost závisí. 

Životní pojistku má v Česku sjednanou kolem 51 procent lidí. Hlavní důvod uzavření smlouvy je finanční zajištění blízké rodiny pro případ vážného úrazu, závažné nemoci s dlouhodobými následky, invalidity a smrti. Zjištění přinesly výsledky čerstvého průzkumu České asociace pojišťoven [ČAP].

Pojistnou ochranu ale stále nemá polovina ekonomicky aktivních lidí. Přitom právě životní pojištění může mít velmi zásadní vliv na stabilitu rodinného rozpočtu. Jen loni pojišťovny registrovaly okolo 420 tisíc pojistných událostí. Především úrazů, ale i závažná onemocnění, invaliditu,“ komentuje výsledky průzkumu výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.

Pro lepší představu uvádí, že denně u nás pojišťovny řeší téměř 1 150 událostí u životního pojištění. Průzkum ale ukázal i na další zajímavost. A sice, že čeští pojištěnci ve smlouvách o životním pojištění více myslí na zajištění svých blízkých než na zajištění vlastních potřeb. Ty často odkládají až na druhé místo. Na druhé straně právě k tomu životní pojištění slouží.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že životní pojištění tu není od toho, aby lidé dostali pár tisíc korun, když utrpí drobný úraz, ale k tomu, aby s jeho pomocí vykryli výpadek příjmů, pokud jim zdravotní problémy znemožní vydělávat peníze. To platí i v případě úmrtí. I v takové situaci je finančně ohrožena celá domácnost. Pokud tedy nedisponuje významnými finančními úsporami nebo majetkem.

U životního pojištění lidé myslí na zajištění blízkých

Typickými klienty životního pojištění jsou podle průzkumu dospělí do 49 let věku s minimálně středoškolským vzděláním. V této kategorii ho má uzavřené 65 procent osob. Nejčastějším důvodem pro jeho sjednání je již zmíněné zajištění blízkých pro případ nenadálé události a dlouhodobé ztráty příjmu.

„Toto je typické především pro věkovou skupinu 18-49 let, kde je to hlavním očekáváním od tohoto typu pojištění pro 81 procent jeho klientů,“ říká Jana Hamanová z výzkumné agentury, která průzkum pro ČAP realizovala.

Zajištění vlastních potřeb pro případ úrazu nebo dlouhodobé nemoci přivede k uzavření životní pojistky přibližně 63 procent klientů pojišťoven.

„Tato čísla názorně ukazují, že v případě životního pojištění myslíme na ostatní, ne na sebe. Podceňujeme rizika, která hrozí nám a jejich dopady na nás samotné,“ upozorňuje na rizika Jan Matoušek.

Pojistných událostí kvůli invaliditě, nemoci a péči rychle přibývá

Kvůli hypotéce si životní pojištění sjednalo sedmnáct procent respondentů. Klíčovými riziky pro klienty pojišťoven tak zůstávají dlouhodobé následky úrazu či nemoci a smrt. V životní pojistce se proti nim kryje 74 procent, respektive 73 procent klientů. Pro případ úrazu nebo nemoci má životní pojištění uzavřeno 61 procent respondentů.

„Životní pojištění je typické pro klienty ve věku 18-49 let. V této věkové kategorii životní pojištění využívá asi 65 procent lidí. Pro případ úrazu nebo nemoci se pak nejčastěji pojišťují klienti ve věku 18-34 let,“ doplňuje výsledky průzkumu Hamanová.

Krytí rizika výpadku příjmu přivedlo k uzavření životního pojištění na 24 procent klientů.

Na „životku“ pojišťovny loni vyplatily 10 miliard korun

Na událostech rizikového životního pojištění loni pojišťovny vyplatily podle předběžných statistik ČAP celkem 9,87 miliardy korun. To je v meziročním srovnání nárůst zhruba o 760 milionů korun. Meziročně přibylo i pojistných událostí v životním pojištění, a sice přibližně o dvacet tisíc na necelých 420 tisíc. Což je nejvíce za poslední tři roky. I když mezi pojistnými událostmi stále převládají úrazy, za které loni pojišťovny klientům vyplatily bezmála šest miliard korun, rok od roku přibývá i plnění kvůli vážné nemoci a dlouhodobé péči.

„V posledních letech dochází ke změně skladby pojistných událostí. Roste počet závažných onemocnění a invalidity. A naopak klesá počet úrazů,“ potvrzuje trend u životního pojištění hlavní analytik ČAP Petr Jedlička.

Podle dat asociace loni pojišťovny přijaly bezmála 24 tisíc událostí kvůli invaliditě, vážné nemoci nebo dlouhodobé péči a vyplatily na ně přes 2,5 miliardy korun. Co do počtu takových událostí jde v pětiletém srovnání o nárůst o skoro dvanáct tisíc těchto pojistných událostí. V roce 2018 pojišťovny řešily 12 127 takových případů a objem vyplaceného plnění na ně tehdy činil zhruba 1,2 miliardy korun.

Statistická data dále ukazují, že dlouhodobě přibývá počet nahlášených událostí týkajících se invalidity, vážné nemoci a nesoběstačnosti i výše pojistného plnění v této kategorii. A změna trendu se s ohledem na demografický vývoj a prodlužující se průměrnou délku dožití nečeká.

„Naopak očekáváme, že tato čísla i nadále porostou. Populace stárne a stále více osob potřebuje dlouhodobou péči. Růst lze očekávat i v souvislosti se vznikem nového typu pojištění, a to pojištění pro případ dlouhodobé péče,“ předpokládá vývoj Petr Jedlička.

Nicméně i loni patřil úraz k nejčastější události u životního pojištění, kdy jich pojišťovny evidují 386 tisíc a vyplatily na ně 5,9 miliardy korun. Pojistných plnění kvůli úmrtí klienta pojišťovny za loňský evidují přes osm tisíc s celkovým objemem vyplacených prostředků ve výši 1,4 miliardy korun.

–RED–

Průzkum Vnímání pojišťovnictví pro ČAP realizovala výzkumná agentura SC&C ve dnech 17.–22. 3. 2023. Účastnilo se ho 1 026 respondentů ve věku 18–71 let v reprezentativním zastoupení dle pohlaví, věku, vzdělání, ekonomické aktivity, kraje a velikosti obce bydliště.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here