Evropa je vydána na milost cenám energií. USA jsou nezávislé

6002
Evropa
Global Head of Multi-Asset Solutions společnosti Amundi John O’Toole. / Foto: Amundi Czech Republic

„Evropa je vydána na milost cenám energií,” říká v rozhovoru pro FinTag na téma ekonomika a finanční trhy asset manažer společnosti Amundi John O’Toole a dodává: „Německá ekonomika není nejhorší, ale má velký problém.”  

Kdy a jak rychle podle vás americký FED a Evropská centrální banka [ECB] sníží základní úrokové sazby?

Nevěříme, že snižování bude rychlé a agresivní. Reakce centrálních bank bude mimořádně citlivá a opatrná. Centrální bankéři nebudou chtít udělat politickou chybu. Určitě nechtějí prudce brzdit a následně svá rozhodnutí měnit. Tomu se rozhodně chtějí vyhnout.

Kdy FED a ECB sníží sazby? 

ECB je a bude určitě méně agresivní než FED. Jsme svědky jemného balancování.

Jaké kroky podle vás podnikne FED?

FED začne jednat první. Možná uvidíme snížení sazeb v USA o nějakých 100, 125 bazických bodů a v Evropě o 100. Ale upřímně řečeno, ať už je to v březnu, dubnu nebo květnu, to je z našeho pohledu akademická otázka. S jistotou můžeme říct jedno: Politika centrálních bank je nyní maximálně přísná, ale začne se uvolňovat. Diskuze o tom, kdy přesně se to stane, není bezvýznamná. Nutí k aktivnější správě aktiv investorů.

Evropa zaostává za Spojenými státy

Co si myslíte o stavu ekonomiky v USA? A jak hodnotíte vývoj ekonomiky v EU? 

Ekonomika USA je v posledních několika čtvrtletích pravděpodobně poněkud slabší, než vykazují čísla o hrubém domácím produktu [HDP]. Očekáváme výrazné zpomalení, a to ovlivní nastavení politiky. V Evropě je situace jako obvykle poněkud roztříštěnější. Náš růstový výhled pro Evropu je pro letošní rok poměrně slabý. Na druhé straně zpřísnění finančních podmínek nemělo zásadní dopad na podniky, na firemní zisky. K jejich poklesu v roce 2023 nedošlo. Zisky firem se ukázaly vůči vyšším sazbám velmi odolné. A odolnost prokázali i spotřebitelé.

Co určilo a nyní určuje vývoj v Americe?

Byla zde, v březnu 2023, bankovní krize, týkala se Silicon Valley Bank. FED a úřady velmi rychle bankovní krizi zažehnaly. Vrhly na finanční trhy velmi vysokou míru likvidity, podpořily finanční aktiva. A americká ekonomika je ekonomikou založenou na aktivech. Pokud si finanční aktiva vedou dobře, vede si dobře i americká ekonomika a daří se rovněž spotřebitelům.

Mít euro je jen další malý krok, říká asset manažer John O’Toole

Ale znovu: Teď vidíme známky zpomalování, zejména na trhu práce. Nábory vlastně zcela přestaly. Myslím tím nové nábory. To se projeví na výsledcích. I to promluví do rozhodování FEDu. V USA stále předpokládáme recesi. Mohla by být velmi slabá, technická, kdy se mezičtvrtletní růst mírně propadne do záporných hodnot.

Inflaci vnímáte stále jako riziko?

Pokud jde o dynamiku inflace, tak inflace již poklesla z úrovně 8, 9, 10 procent a nyní jsme na nějakých čtyřech procentech. Cesta ze čtyř na dvě procenta bude pravděpodobně mnohem těžší. Není to zrovna exaktní věda, ale inflace je problémem pro každého, pro všechny ekonomické subjekty. A proto je tak škodlivá. Pozorovali jsme ji nejen v Evropě, USA, ale třeba i ve Spojeném království.

Evropa je závislá na dovozu energií a nemá fiskální rámec

Pojďme do Evropy, jak v ní vidíte vývoj?

Celoevropské tempo růstu HDP bude poměrně nízké. Německo je v recesi již nyní. A Evropa je velmi náchylná k určitým věcem, kterým USA odolávají. USA jsou energeticky nezávislé. Spojené státy jsou čistým vývozcem energie. Evropa je tak do značné míry vydána na milost cenám energií. Jakékoli riziko pro dynamiku cen energií má dopad na celou Evropu i na evropskou důvěru. To ale nejsou jediné problémy.

Které další máte na mysli?

Evropě očividně chybí jednotný fiskální politický rámec. Takže země jako Španělsko si vede mnohem lépe než Německo. Francie dosahuje dobrých výsledků. Španělsko a Francie jsou na jednom konci spektra, zatímco Itálie a Německo jsou na opačném konci. Hovořím samozřejmě i o zadlužování.

Evropa si loni a předloni prošla významnou inflační krizí. Jak to hodnotíte?  

Podívejme se do minulosti, kdy odpovědní lidé říkali, že inflace nebude problém. Ale ukázalo se, že to bylo naopak. Inflace výrazně vzrostla. Při pohledu zpět, což je vždy snadné, by se dalo říci, že lidé odpovědní za měnovou politiku reagovali pomalu. Nerozpoznali inflační impulsy. Byli jsme ale samozřejmě svědky i velmi výjimečných událostí. Měli jsme zde celosvětovou pandemii.

Německo, Evropa, Čína a zase Amerika

Jak si podle vás stojí německá ekonomika a vůbec vývoj v Německu?

Německá ekonomika není nejhorší, ale má velký problém. A ne jako Francouzi nebo Španělé, ale jen jako Němci. Německo je z hlediska nastavení měnové politiky extrémně konzervativní zemí. Zamyslíte se jen nad německým zastoupením v Evropské centrální bance. Historicky to byl vždy hlavní jestřábí hlas. Němci vždy postupovali nejvíce proti inflaci. Boj s inflací mají historicky „v genech“.

Války jsou inflační, protože jsou velmi nákladné, říká John O’Toole

Líbí se jim přísný měnový režim. S tím ale samozřejmě souvisí i válka na Ukrajině, která přinesla německému hospodářství ohromný šok. Na druhé straně stále ale jde o silnou ekonomiku. Přijala migranty, absorbovala spoustu problémů přicházejících z jiných zemí a společensky udělala správnou věc, řekl bych. Avšak platí za to celá ekonomika Německa a nejen ta.

Pokud mluvíte o německé ekonomice, není od věci se zeptat na vývoj v Číně. Vnímáte tamější 5% růst HDP jako úspěch?

Čína má růstový model. Její ekonomika se zakládá na příkazech. Ano, uvádí se tempo růstu 5,2 procenta. Ale i Čína je ve fázi strukturálního přechodu na nižší tempo růstu, které se ustálí někde kolem tří nebo 3,5 procenta. To je významný pokles oproti současné situaci.

Státem řízený kapitalismus v Číně

Jak obecně hodnotíte ekonomicko-politickou situaci v Číně?

Čína je země zahleděná mnohem více do sebe. Když posloucháte čínské politiky, často používají jednu konkrétní politickou frázi. Mluví o ekonomickém nacionalismu. A ekonomický nacionalismus, to je státem řízený kapitalismus. Prosazují politiku „společné prosperity“. Když posloucháte Si Ťin-pchinga, mluví o společné prosperitě. Ve finále ale mluví o přerozdělování příjmů. Čína, jak víme, prodělala ohromný přechod do fáze růstu a vytvořila nejvyšší počet miliardářů na světě. K přerozdělování tedy dochází.

Má ale i problémy…

Na tamějším trhu se ale objevil zásadní problém. A to je trh s nemovitostmi, jenž je tak rozsáhlý, že významně ovlivňuje osobní spotřebu, úroveň zadlužení. To je skutečný problém. A povede ke strukturálnímu zpomalení čínské ekonomiky. Svět navíc prochází obdobím deglobalizace. Čína tím relativně trpí. Jiná věc je, že čínská populace se zmenšila již druhý rok po sobě.

Jak moc se útlum v Číně pojí s útlumem v Německu, o kterém jsme se bavili.

Samozřejmě, že to souvisí. Mezi Evropou a Německem existuje velmi silná vazba. A když se podíváte na výsledky evropských akcií nebo evropských aktiv, silně se provazují s Čínou. S tím, co se v Číně děje. Vezměte si jen aktuální problém v Rudém moři. 60 procent obchodu mezi Evropou a Čínou jde přes Suezský průplav. To je opravdu hodně. Myslím, že je to 14 procent světového obchodu. Tedy jde o nesmírně důležité spojení. Náš názor obecně na Asii je, že je v dobré kondici. Zpomalí-li tedy Čína, výpadek vykompenzují země, jako jsou Indonésie a Jižní Korea.

Daniel Tácha

John O’Toole, globální ředitel Multi-Asset Solutions společnosti Amundi. Do Amundi [dříve Pioneer Investments, pozn. red.] nastoupil v roce 2005 jako globální ředitel pro výzkum fondů a výběr manažerů.

Před nástupem do firmy pět let působil jako senior portfolio manažer ve společnosti IKANO v Lucembursku. Předtím pracoval jedenáct let v Londýně jako portfolio manažer v Coutts Bank a Legal & General Investment Management.

John O’Toole začal svou kariéru ve společnosti Legal & General Plc. Absolvoval Trinity College Dublin s magisterským titulem v oboru ekonomie a obchodní studia. Drží osvědčení CFA a je kvalifikovaným firemním pokladníkem.

1 komentář

  1. Jakožto učitel matematiky vždy zdůrazňuji, že u údajích v procentech je nejdůležitější základ. Ono totiž čínských 3,5% může být v absolutních číslech mnohonásobně víc, než 10% eurorůstu. Viz klasický příklad z dob socialistických – Sovětský svaz měl jednu továrnu na počítače a postavil si druhou, tedy nárůst o 100%. USA jich měly sto a postavily dalších padesát, tedy nárůst o pouhých 50%. Tedy Sovětský svaz byl dvakrát lepší. Hurá….

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here