Zahraniční dluh ČR stoupá. Jsou za tím hlavně nekorunové úvěry firem

1486
zahranicni_dluh
Ilustrační foto: Redakce FinTag

Zahraniční dluh České republiky v letošním prvním čtvrtletí stoupl o 230,6 miliardy korun na 4,853 bilionu korun. To představuje 65,5 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Meziročně byl dluh o 519 miliard korun vyšší.

Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky [ČNB]. Přes 77 procent zahraničního dluhu připadalo na soukromý sektor. Zbývající část [22,6 %] připadá na závazky veřejného sektoru. Sem spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.

„Zahraniční dluh sice na první pohled vypadá dramaticky, ale nejde o žádné nebezpečné číslo. Je to totiž souhrn všech závazků, nejenom vlády, ale především firem vůči zahraničí. Vzniká i tím, když si zahraniční osoba uloží peníze do české banky či nakoupí na českém trhu korunové dluhopisy,“ komentuje výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům [v mld. Kč]

[Zdroj: ČNB]

A dodává: „Výše dluhu odpovídá možnostem České republiky a nepředstavuje žádné akutní nebezpečí pro korunu. Ta by se mohla dostat pod tlak teprve pokud by ČNB výrazně snížila úrokové sazby a investory tak nepřímo motivovala k odchodu z ČR.“

Z hlediska jednotlivých sektorů vzrostla podle ČNB v prvním čtvrtletí zadluženost u všech hlavních ekonomických segmentů. V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 46,2 procenta celkového zahraničního dluhu.

Jsou to úrokové sazby, které zvedají zahraniční dluh

To znamená, že stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku nárůstu stavu obchodních úvěrů a půjček, které čerpají tuzemské podniky ze zahraničí. Z hlediska instrumentů jsou ve struktuře zahraničního dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu podle ČNB představovaly 54 procent zahraničního dluhu.

To potvrzuje i Petr Dufek: „Hlavním důvodem nárůstu dluhu ČR je rostoucí financování firem půjčkami ze zahraničí. Ty byly pro tuzemské podniky díky nižším eurovým sazbám levnější, a tudíž i atraktivnější.“

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků [v mld. Kč]

[Zdroj: ČNB]

Podle něj se staly vyšší korunové sazby zase velmi lákavé pro zahraniční investory. Ti totiž na svých českých účtech dostanou mnohem zajímavější úročení, než by tomu bylo například v Německu. Za třetí důvod, který rovněž souvisí s úrokovými sazbami ČNB, označil vyšší nákupy státních dluhopisů ze strany nerezidentů.

„Zahraniční bondový investor musí být velký ´nadšenec´, když si koupí německý papír, který nese zhruba polovinu toho, co český, a ještě bez perspektivy kurzového zisku. Nebo mu nic jiného v důsledku řízení rizik vlastně nezbývá,“ doplnil.

I tady se shoduje s údaji ČNB. Ta uvedla, že u bankovního sektoru včetně ČNB byl určující pro vývoj zadluženosti nárůst krátkodobých půjček a vkladů přijatých ze zahraničí a u vládních institucí bylo zvýšení stavu zahraničního dluhu důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 38,4 procenta a u vládních institucí to bylo 15,4 procenta.

„V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 48,8 procenta z celkových dluhových pasiv,” upřesnila ČNB.

Objem zahraničního dluhu kvartálně stoupl o 3 procenta

Zahraniční dluh ČR rostl i na konci loňského roku, kdy se zvýšil o 129 miliard korun na celkových 4 622,2 miliardy korun. Dosáhl tak hodnoty 63 procent HDP. Údaje pramení z dat centrální banky.

Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru. Významnou měrou se na růstu zahraničního dluhu loni podílely firmy, které si nabíraly úvěry v eurech. Dalším faktorem byl nákup českých státních dluhopisů zahraničními investory. Roli sehrávalo i to, že loni docházelo k převodům českých státních dluhopisů kvůli dani z nadměrných zisků pro vybrané banky.

Zahraniční dluh Česka loni stoupl na 4,6 bilionu korun

Zahraniční dluh je součet všech dluhů, které domácí subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky, kteří se na něm podílejí, patří veřejná správa a právnické i fyzické osoby. Mezi věřiteli jsou soukromé banky, jiné vlády a mezinárodní finanční instituce.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here