Ochranné pásmo od lesa pro výstavbu na k němu přilehlém pozemku je 30 metrů. Z opodstatněných důvodů se dá i toto pásmo zúžit. Nicméně podmínkou pro povolení stavby v něm není dohoda o vzdání se práva na náhradu škody.
Pro výstavbu chaty, rodinného domu a často i třeba jen zahradního domku na stavebním pozemku u lesa platí ještě přísnější podmínky než kdekoli jinde. Lidé, kteří si chtějí na takovém pozemku, zahradě, postavit nemovitost, tak často musejí oběhat ještě více úřadů a vyžádat si ještě více povolení, než je tomu obvykle. Mimo to se většinou i setkávají s tlakem ze strany majitele lesa na to, aby s ním podepsali smlouvu o tom, že v případě vzniklé škody se vzdává náhrady škody. To například při poškození chystané stavby z důvodu spadlého stromu či větve. Na to ale nemá majitel lesa nárok a nemůže tím zasahovat do procesu vydání stavebního povolení.
„Lidé by měli vědět, že podpis dohody o vzdání se nároku na náhradu škody je jejich svobodné rozhodnutí. Samotná existence nebo neexistence dohody nerozhoduje o tom, zda úřad stavbu povolí,“ potvrzuje veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.
Elektrická vedení nad pozemky brání výstavbě. Jinak to nejde, tvrdí ČEZ
Vychází tak z podnětů podaných k jeho úřadu, kdy se lidé setkávají s požadavkem, aby před povolením stavby na pozemku do vzdálenosti 30 metrů od okraje lesa podepsali takovou dohodu s Lesy ČR. Dohody, v níž se vzdávají majitelé pozemků a stavby práva domáhat se náhrady škody. A co více, dohodu v tomto případě Lesy ČR požadují zapsat do katastru nemovitostí, upozorňuje ombudsman.
Povolení stavby u lesa nepodmiňuje vzdání se náhrady
Ombudsman jasně říká, že takové dohody nejsou podmínkou pro vydání povolení. A záleží pouze na majiteli dotčeného pozemku a budoucí stavby, zda je uzavře, či nikoliv. Celá záležitost je pak o to zarážející, že s takovou praxí se lidé setkávají zejména u Lesů ČR, státního podniku, jehož roční roční zisky se počítají v miliardách korun.
Do českých lesů jdou dotace za téměř 2 mld. Kč. Čerpání je jednodušší
jak to chodí v praxi: Pokud daná stavební parcela sousedí s lesem, pak se k záměru stavby v povolovacím řízení vyjadřuje i jeho majitel, kterým mohou být i Lesy ČR. Což je dost pravděpodobné, protože jsou to právě Lesy ČR, které v Česku obhospodařují zhruba polovinu všech lesů. Nicméně v řízení mají majitelé sousedních lesů pouze pozici jakéhokoli jiného účastníka řízení. Účastenství v řízení jim náleží coby vlastníkovi dotčeného lesa.
„Tím, kdo však posuzuje vliv stavby v ochranném pásmu lesa, je příslušný orgán státní správy lesa. Zpravidla obecní úřad obce s rozšířenou působností,“ vyjasňuje pozice ve stavebním řízení úřad ombudsmana.
Ceny stavebních pozemků letos rostly o 8 %. Kupují se i dál od center
To znamená, že i majitel sousedního lesa vydává své stanovisko ke stavbě. Podkladem pro závazné stanovisko ale v žádném případě není uzavřená dohoda o vzdání se nároků na náhradu škody, zdůrazňuje veřejný ochrance práv. A tak v případě Lesů ČR platí, že ty se maximálně mohou ve správním řízení odvolat jako kterýkoli jiný účastník řízení.
Majitelé sousedních pozemků jsou účastníky řízení
Také je ale pravda, že Lesy ČR stejně jako kteréhokoli jiného majitele sousedícího pozemku nebo lesa nemůže úřad z účasti v řízení vyloučit. A odejmout jim jejich práva jen z toho důvodu, že požadují dopředu upravit práva a povinnosti z možných škod v budoucnu.
„Dohody mohou mít význam pro vztahy mezi jednotlivými vlastníky. Samy o sobě ale nepředstavují podklad, bez kterého by úřad nemohl rozhodnout,“ říká ombudsman.
Pokud si člověk není jistý, zda je podpis dohody skutečně nutný, doporučuje obrátit se přímo na daný úřad s dotazem, jaké všechny podklady skutečně podmiňují vydání konečného rozhodnutí.
Češi jdou po nemovitostech. Spoření na penzi je až na třetím místě
Mimo uplatňování dohod na vzdání se náhrady škody u staveb sousedících s lesem se ombudsman setkal s podobným přístupem a požadavky i v chráněných ložiskových územích. I tam někdy vlastníci technické nebo dopravní infrastruktury požadují uzavření zvláštních dohod mezi vlastníky provozně souvisejících zařízení. Správci povodí zase mohou navrhovat smluvní podmínky zaměřené na ochranu svého majetku či provozu. Ani v těchto případech ale nejde o povinnost uzavření takové dohody. Nejde o podmínku pro vydání rozhodnutí o povolení stavby.
–VRN–
