Analýza: Arménie vystupuje z ODKB. Zklamalo ji Rusko

5542
armenie
Matka Arménie stojí v jerevanském Parku vítězství od roku 1967, kdy na stejném místě nahradila sedmnáctimetrovou socha Josifa Stalina [1950 až 1962]. Z ní zbyl jen sokl. Samotná socha Matky Arménie měří 22 metrů, celková výše památníku je 51 metrů. Každý rok 9. května tisíce Arménů památník navštíví tisíce Arménů, aby položily květiny na památku arménských válečných obětí. Jedním z největších masakrů, který země zažila, se odehrál v letech 1915 až 1918. Tehdy Turci usmrtili asi 1,5 milionů Arménů. / Foto: Pixabay.com

Arménie se rozhodla vystoupit z Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti [ODKB], tedy jakési východní alternativy k NATO. Aktuální zpráva z Jerevanu nejspíš nepotěšila nejvyšší ruské politické vedení.

Vystoupením z ODKB arménský předseda vlády Nikol Pašinjan reaguje na skutečnost, že Rusko zakavkazské zemi nepomohlo ve znovu rozhořelém konfliktu o Náhorní Karabach. V něm už v roce 2020 jednoznačně triumfoval Ázerbájdžán. Současně Pašinjanovo rozhodnutí zapadá do složitějšího společensko-politického kontextu Arménie, která se nachází dlouhodobě na pomyslném geopolitickém rozcestí.

I když se to tak nejeví, je to silné stigma. Pašinjan prohlásil, že arménskou porážku zavinili věrolomní spojenci, kteří pomáhali během bojů nikoliv Jerevanu, ale Baku. I když nikoho konkrétně nejmenoval, je jasné, že na prvním místě měl na mysli Rusko.

Arménský premiér těžko skousává, že v boji s Ázerbájdžánem v citlivé oblasti Náhorního Karabachu Rusko aktivně nezasáhlo ve prospěch Jerevanu. Což značí, že bezpečnostní garance Moskva prostřednictvím ODKB nenaplnila.

Většina Arménů už Náhorní Karabach opustila. Na místě je OSN

„Musíme pochopit, s kým skutečně chceme udržovat obranné a bezpečnostní vztahy,” prohlásil zklamaný politik v rozhovoru pro arménský rozhlas.

Oznámení o vystoupení z ODKB je jen důsledkem zhoršených vztahů s Moskvou. Přitom Arménie správně poukazovala na skutečnost, že výsledky konfliktu v Náhorním Karabachu, které skončily jeho kontrolou Ázerbajdžánem, oslabily v regionu i Rusko.

Kam kráčíš, Arménie?

To vše vede Arménii na pomyslnou křižovatku geopolitických zájmů. Kdysi velmi prorusky orientovaná zakavkazská země totiž k nelibosti Moskvy pošilhává po Západu. Výchozí změny, které měly v ideální představě nastolit v Arménii standardní právní stát, demokracii a citelně omezit všude bující korupci po západním vzoru, odstartovaly už v roce 2018, kdy se od moci poroučel autoritář Serž Sarkisjan. Po něm nastoupil právě Pašinjan. Ten zvolil v geopolitické oblasti “politiku všech azimutů”. Udržovat těsnější vztahy s Ruskem, ale zároveň upevňoval a prohluboval vztahy s Evropskou unií.

Nicméně sbližování Arménie se Západem je samozřejmě to poslední, co Moskva potřebuje. Ta si podle webu Euractiv uvědomuje, že její šance zabránit vystoupení Arménie z ODKB jsou malé, či dokonce mizivé. Stejně jako to, že ztráta regionálního vlivu v této zemi Rusko nejspíš vyjde draho. To nejen kvůli čilé vojenské spolupráci mezi oběma státy, ale také faktu, že Arméni se stali v Rusku významnou pracovní silou. V Rusku mají dokonce druhou největší diasporu [odhaduje se, že mimo Arménii, v níž žije zhruba tři miliony obyvatel, je 6 milionů Arménů, pozn. red.]

Na otázku, co to přinese, můžeme odpovědět, že arménský obrat může vést Rusko k většímu přimknutí k Ázerbájdžánu. To proto, aby si udrželo na jižním Kavkazu nadále hmatatelný politický a ekonomický vliv.

Ekonomická vábnička Západu

Rusko z geopolitického hlediska jistě znepokojuje i skutečnost, že na nestabilní situaci v zakavkazské zemi se z jeho pohledu nejspíš “přiživí“ Západ. Ostatně letos v dubnu se již uskutečnilo jednání mezi předsedkyní Evropské komise [EK] Ursulou von der Leyenovou, americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem a arménským předsedou vlády Pašinjanem.

Šéfka EK prohlásila, že EU vyčlení 270 milionů eur [6,7 mld. Kč], které poputují na podporu arménského hospodářství a oživení či ozdravění průmyslu.

„Chceme investovat do posílení arménské ekonomiky a společnosti, naším cílem je, aby se stala odolnější,“ uvedla von der Leyenová.

Německý vývoz do zemí sousedících s Ruskem roste i o tisíc procent

Přitom může následovat další vítaná ekonomická injekce, která už by byla na druhé straně pro Arménii zavazující. Cílem zmíněných a dalších západních politiků je uvolnit Arménii z ruského sevření a nasměrovat zemi v dlouhodobější perspektivě do západních struktur.

Francie se hlásí o slovo

Kromě snahy EU navázat bližší ekonomické vazby se zakavkazským státem, je pro Arménii ve hře i možná těsnější vojensko-technická spolupráce, která by ji dále sbližovala se Západem. O hlasité slovo se v tomto případě hlásí zejména Francie, pro niž může Arménie znamenat zajímavý trh. Ostatně když jsme zmiňovali, že v Rusku se nachází druhá největší arménská diaspora, tak ve Francii se nachází ta největší v EU.

Rusko ztrácí ve vývozu zbraní. Dominují USA, ale úspěšná je i Francie

Jak informovala francouzská rozhlasová stanice Radio France Internationale [RFI], už v říjnu minulého roku Francie oznámila prodej obranného vybavení zakavkazské zemi. Začátkem letoška Arménie podepsala kontrakt s francouzskou zbrojovkou PGM na nákup zbraní, útočných pušek a dalšího vybavení.

Arménie se obrací na partnery, kteří jí mohou opravdu poskytnout bezpečnost,” uvedl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při podpisu dohody ve zjevné narážce na Rusko a ODKB.

Jak dále upozornil server Politico, aktuálně se jedná i o možné akvizici raket krátkého doletu od přední francouzské zbrojovky MBDA.

Ruské ekonomice způsobíme kolaps, řekl ministr financí Francie

Spolupráce mezi oběma státy má na druhé straně potenciál se dále prohlubovat. Lecornu současně potvrdil, že Francie vyšle do Arménie svého vojenského poradce se specializací na systémy protivzdušné obrany. To proto, aby pomohl zemi bránit se proti potenciálním útokům agresorů namířené vůči civilistům.

Nicméně je třeba říct, že politické a vojenské vazby Jerevanu znepokojují nejen Rusko, ale rovněž Ázerbájdžán jakožto regionálního rivala. Ten aktuální dění vnímá jako na jedné straně úkorně, na straně druhé jako bezpečnostní hrozbu. Rusko pak má v Arménii stále svou vojenskou základnu ve městě Gjumri. Smlouva o pronájmu základny byla prodloužena navíc až do roku 2044. Je to bezesporu důležité, ne-li hlavní bezpečnostní pojítko mezi Arménií a Ruskem. Plné uvolnění bezpečnostních pout s Moskvou nebude jednoduché a zdaleka ne tak rychlé, pokud by k němu mělo v budoucnu dojít.

Cesta do EU může být ještě trnitá

S tím vším samozřejmě souvisí možná cesta Arménie do EU, která objektivně může trvat dlouho. Zemi sužují podobně jako bývalé sovětské satelity nepříznivé společenské jevy. Je to zejména rozbujelá korupce na všech úrovních, klientelismus, absence právního státu a pevná institucionalizace demokratického řádu. Na druhé straně se v tomto směru hnuly ledy, když byla v roce 2021 mezi EU a Arménií stvrzena posílená dohoda o partnerství. Ministr zahraničí Ararat Mirzojan letos potvrdil, že Arménie zvažuje budoucí členství v EU.

„V Arménii se nyní diskutuje o mnoha nových příležitostech, a asi nebude tajemstvím, když řeknu, že ty zahrnují i členství v EU,” prohlásil v interview s tureckou televizí TRT World.

Rusko plánuje nové železniční tratě do Íránu a Turecka

Trvalý přechod Arménie k Západu, tedy politický a ekonomický, je zatím určitě hudbou budoucnosti. I když hmatatelné vazby existují již dnes. Pro Jerevan je nicméně klíčové vypořádání vztahů se svými sousedy, zejména Ázerbájdžánem, ale také s Tureckem.

Dosavadní politický vývoj Arménie mnohé naznačil, na druhé straně nesmíme zapomínat na to, jaké dědictví zakavkazskou zemi tíží. Jsou to hlavně stereotypy, metody a způsoby vládnutí ještě z doby existence Sovětského svazu. Ty jsou dodnes jasně patrné. Je možné, že Arménie bude podobně účelově lavírovat jako Turecko, tedy mezi Východem a Západem podle momentálních potřeb, jak jí to zrovna vyhovuje. Ale nikdy se k Západu pevně nepřidruží. Další roky nám napoví jistě více.

Petr Duchoslav

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here