Evropská centrální banka [ECB] dnes [11.6.] podle očekávání zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Její klíčová sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. Zvýšení úroků je prvním ze strany ECB za poslední tři roky.
Rozhodnutí měnového výboru ECB bylo jednomyslné. ECB ho odůvodnila dopady americko-izraelské války s Íránem. Argumentovala zejména vyššími cenami energií.
„Válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky. Rozhodnutí o zvýšení sazeb reaguje na nastalou situaci napříč celou řadou scénářů, jak se její dopady ve střednědobém výhledu promítnou do vývoje v zemích eurozóny,” uvedli zástupci ECB v tiskové zprávě.
Inflace v Americe dál roste. Sazby stoupnou nejspíš i v Evropě
V ní také informují o tom, že zvyšují svůj odhad inflace na letošní rok na tři procenta. Ještě v březnu přitom předpokládali inflaci ve výši 2,6 procenta. Současně zvýšili výhled pro inflaci na rok 2027. A to na 2,3 procenta z dosavadních 2,0 procenta.
„Jádrovou inflaci pak centrální banka očekává na 2,5 procenta pro letošek i příští rok. A následně počítá s jejím zvolněním na 2,2 procenta v roce 2028,“ doplňuje ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Podle něj tato trajektorie nenaznačuje, že by se ECB snad obávala výrazného zrychlení růstu mezd v příštím roce kvůli zvýšeným inflačním očekáváním.
Asi ne poslední zvýšení sazeb ECB a slabší růst HDP
Na finančních trzích panuje konsenzus, že další zvýšení sazeb v eurozóně letos ještě přijde. A to nejspíš v září, shodují se analytici. Argumentují tím, že inflace v zemích platících eurem v důsledku zdražení ropy v květnu stoupla na 3,2 procenta. Čímž se výrazně vzdálila 2% inflačnímu cíli ECB. Názory se liší v tom, zda bude jedno, nebo dvě zvýšení sazeb.
ECB rovněž revidovala výhled hospodářského růstu eurozóny pro letošek. Nově očekává, že hrubý domácí produkt [HDP] se zvýší v eurozóně o 0,8 procenta. Což je o 0,1 procentního bodu méně, než počítala v březnu. V příštím roce ECB očekává zrychlení tempa růstu HDP na 1,2 procenta.
Co se týče reakcí trhů na rozhodnutí ECB a její revize makroekonomických ukazatelů, nebyly podle Gürtlera téměř žádné.
„Významnější reakci nezaznamenal ani hlavní měnový pár, který doznal jen nepatrných změn a jeho kurz zůstal poblíž 1,154 USD/EUR. Vliv nemělo ani rozhodnutí ECB o zvýšení úrokových sazeb, které bylo široce očekáváno,“ říká.
Podle něj tak téměř beze změny zůstal i kurz české koruny, který se nacházel nepatrně pod 24,20 CZK/EUR.
„Korunoví investoři se již pravděpodobně nacházejí ve vyčkávacím módu před zasedáním České národní banky, které se koná příští čtvrtek. K tomu přispívá i skutečnost, že tuzemské centrální bance začala mediální karanténa,“ vysvětluje.
Čeká se zvýšení sazeb i ze strany ČNB
Přesto podle něj trhy pro nejbližší zasedání České národní banky již plně zaceňují zvýšení úrokových sazeb z její strany o 25 bazických bodů. A to přesto, že inflace v květnu zvolnila tempo růstu na 2,1 procenta.
Inflace v květnu výrazně zpomalila. Z dubnových 2,5 % klesla na 2,1 %
Navíc v situaci, kdy základní úrokové sazby ČNB jsou nastaveny následovně: Dvoutýdenní repo sazba činí 3,50 %, diskontní sazba je 2,50 % a lombardní sazba dosahuje 4,50 %. Výrazně tedy převyšují aktuální inflaci. Na to upozorňují jak někteří ekonomové, tak premiér Andrej Babiš [ANO].
Komentář: Nepomůže ani Pavlovo euro, ale ani Babišovy nižší sazby
„A znovu se ptám, když ČNB drží sazby na 3,5 procenta, kdo na tom vydělává, samozřejmě komerční banky. My přitom máme podle Eurostatu třetí nejnižší inflaci v EU, máme 2,1 procenta. A jsou hlasy, že se sazby zase zvýší. Ale tady není důvod navyšovat sazby. […] Není možné, aby tady bankovní domy sdíraly lidi a ČNB jim v tom pomáhala“ uvedl premiér například 3.6. na tiskové konferenci, na níž spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou [ANO] oznámili změny ve třetím důchodovém pilíři.
Naopak guvernér ČNB Aleš Michl v dnešním rozhovoru s agenturou Bloomberg uvedl, že ČNB by mohla už tento měsíc přikročit ke zvýšení sazeb, aby tak omezila inflační tlaky.
–RED–
