Akciové trhy dál žijí svůj schizofrenní sen. Index S&P opět šplhá k historickým maximům a retail šílí po Muskově SpaceX. Také ale vysychá podkladová likvidita a růst na trzích táhne hlavně masivní kapitulace spekulantů na jejich pokles.
Více již v analýze, ale i novém videu investičního analytika a spolupracovníka FinTag Petra Novotného: Pokud si někdo myslel, že spekulativní apetit investorů po nedávné volatilitě ochladl, minulý týden ho vyvedl z omylu. Svět zažil největší IPO v historii lidstva – vstup společnosti SpaceX na burzu. Kosmický gigant Elona Muska vletěl mezi veřejně obchodované tituly s takovou vervou, že se okamžitě zařadil na 6. místo nejhodnotnějších společností světa. Musk má nyní v elitní desítce hned dva zástupce, přičemž teprve 24letá SpaceX je tržní kapitalizací již větší než 23letá Tesla.
Muskova SpaceX uspěla na burze. Technologická revoluce začala
Měřeno čistými nákupy drobných investorů [net retail buying] překonal debut SpaceX [pod tickerem SPCX] s hodnotou 93,8 milionu dolarů [cca 1 954 mld. Kč] i takové historické milníky, jako bylo IPO burzy CoinBase nebo přepravce Uber. Vedle tohoto giganta vypadají dosavadní technologické hvězdy jako Nvidia najednou překvapivě malé.
Zájem drobných investorů o akcie v první den obchodování IPO
[Zdroj: Bloomberg]
Obří zájem potvrzují i celková data o tocích kapitálu. Do akcií v uplynulém týdnu přiteklo masivních 31,5 miliardy dolarů [cca 656 mld. kč]. Americké akcie zaznamenaly již 11. týden přílivu za sebou. To je nejdelší série od prosince roku 2025. Naprostým šokem je však technologický sektor, kam vteklo rekordních 12,3 miliardy dolarů [cca 256 mld. Kč].
Pohyby kapitálu podle jednotlivých typů investic
[Zdroj: BofA]
Je to vůbec nejvyšší týdenní příliv v historii. Investoři brali technologie útokem. Jen do fondu Direxion Daily Semiconductor Bull 3x zamířily 3 miliardy dolarů [cca 62,5 mld. Kč] a do iShares Semiconductor ETF dalších 2,9 miliardy dolarů [cca 60,4 Kč]. Celkový objem prostředků v amerických pákových a inverzních ETF tak překonal hranici 90 miliard dolarů [cca 1,9 bilionu Kč].
Trh vyvolených: Růst tažený AI a vynucenými nákupy
Růst trhu je však extrémně selektivní. Index S&P 500 sice od začátku roku posílil o solidních osm procent, ale jen akcie spojené s infrastrukturou pro umělou inteligenci [AI] stouply o 34 procent. Zbytek trhu bez AI přidal pouhá dvě procenta.
Dochází tak k nebezpečnému překrývání pozic – korelace mezi aktivními fundamentálními manažery a algoritmickými fondy se ocitla na historickém maximu. Všichni sázejí na úzkou skupinu vítězů.
Zajímavá situace nastala v samotné dynamice obchodování. Index S&P 500 sice za poslední měsíc spíše stagnoval a sentiment amerických drobných investorů [AAII] propadl na roční minima. I přesto se trh po oznámení geopolitické dohody mezi USA a Íránem odrazil od svého 50denního klouzavého průměru a zamířil směrem vzhůru.
Ceny ropy Brent i WTI dál klesají. ČNB tak sazby možná nezvýší
Tento pohyb ale nemají na svědomí noví dlouhodobí kupci. Hlavním motorem byl masivní short covering [nucené pokrývání krátkých pozic, pozn. red.]. Poměr uzavírání sázek na pokles vůči novým nákupům u hedgeových fondů dosáhl extrémního poměru téměř 5:1. Spekulanti, kteří sázeli na propad, byli zkrátka chyceni do pasti a svými vynucenými nákupy poslali trh výše.
Pod povrchem dění zároveň vidíme zajímavou rotaci. Největší technologické firmy [Mag 7] v relativním vyjádření zaostaly za indexem S&P 500 o 400 bazických bodů. Investoři z nich vybírají hotovost a přesouvají ji do čistých polovodičových titulů, ale také do finančního sektoru a průmyslu. Začíná se dařit rovnoměrně vážené verzi indexu S&P 500, která v posledních dnech překonává klasický index vážený tržní kapitalizací.
Stáhne snad bitcoin akcie?
Častou otázkou investorů je, zda současné potíže kryptoměnového trhu nemohou stáhnout dolů i akciové indexy. Kryptoměny totiž zažívají masivní odliv kapitálu. Za posledních pět týdnů zmizelo z kryptofondů rekordních 6,6 miliardy dolarů [cca 825 mld. Kč]. Jenom za minulý týden to bylo v přepočtu asi 14,6 miliardy korun [0,7 mld. USD].
Bitcoin chytil druhý dech. Ale stále brousí hranici 60 000 USD
Přestože bitcoin od svého lokálního vrcholu v říjnu 2025 odepsal již polovinu své hodnoty a od konce roku 2024 klesl o 32 procent, pro akciové trhy nepředstavuje bezprostřední riziko. Zatímco digitální zlato padalo, index Nasdaq 100 si připsal 42 procent a S&P 500 vzrostl o 29 procent. Divergence mezi oběma světy je tak v roce 2026 naprosto zřejmá.
Je čas vsadit na drahé kovy?
Velmi zajímavá situace se rýsuje na zlatě. To má za sebou čtvrtý týden odlivu peněz v řadě [aktuálně -2,3 mld. USD / cca 48 mld. Kč] a odepsalo již 25 procent ze svých lednových maxim. Očekávání pro další růst [tzv. call skew] jsou dokonce nejnižší za celou poslední dekádu. Právě tento extrémní pesimismus však může signalizovat blížící se „zlatý obrat“. S vyřešením geopolitického napětí kolem Íránu by mohl nastat zvrat v sentimentu. Pro investory se tak otevírá spekulativní příležitost k nákupu aktuálně velmi levných opcí na růst zlata. Podobná situace se rýsuje kolem stříbra.
Kde číhá nebezpečí?
I když trhy rostou, rizika zůstávají. A je jich hned několik:
- Varování z likvidity: Skutečné likvidity je na trhu extrémně málo, protože obrovská část obchodního objemu se přesunula do jednodenních derivátů [0DTE opce]. Historicky platí, že nízká likvidita je předzvěstí příchodu prudké volatility a divokých rotací.
- Absence strachu: Investorům na opčním trhu chybí přirozený strach a hromadně odprodávají své zajišťovací pozice. Volatilitní prémie Nasdaqu vůči S&P 500 přitom vystoupala na 15leté maximum.
- Úzká šíře trhu: Trh stojí na hliněných nohách několika málo firem spojených s AI. Jakýkoliv negativní šok v tomto sektoru okamžitě ohrozí celý index.
Z valuačního hlediska se S&P 500 obchoduje na 21násobku budoucích zisků [forward P/E], což odpovídá vysokému 85. percentilu historických hodnot. Pozitivní zprávou však je, že tato hodnota je téměř stejná jako před rokem.
Ocenění akcií v indexu S&P
[Zdroj: Goldman Sachs]
Trh tedy neroste kvůli spekulativnímu nafukování bubliny a zdražování, ale je podložen reálným růstem korporátních zisků. Pokud by však firemní zisky oslabily, pro trh by to znamenalo největší strukturální hrozbu.
Býci versus medvědi: Kdo bude mít pravdu?
Trh je dnes rozdělen na dva nesmiřitelné tábory. Optimističtí býci přirovnávají současné masivní kapitálové výdaje technologických gigantů [hyperscalerů] do AI k raným fázím budování cloudu, které se v minulosti královsky vyplatily. Podle konsensuálních odhadů mají investice firem jako Amazon, Meta, Google, Microsoft či Oracle do AI infrastruktury dosáhnout v roce 2026 astronomických 757 miliard dolarů [cca 15,8 bilionu Kč]. V roce 2027 dokonce 920 miliard dolarů [cca 19,2 bilionu Kč.
Naopak pesimismem načichlí medvědi varují, že tito hyperscaleři pouze masivně dotují celý AI ekosystém, ze kterého reálně profitují jen jejich vlastní dodavatelé hardwaru, pročež skutečná návratnost investic je v nedohlednu. Kdo má pravdu, ukáže příštích 12 měsíců.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag
