Mezinárodní měnový fond pošle na Ukrajinu další miliardu dolarů

1721
mezinarodni_menovy_fond
Nejen o peníze na obranu dlouhodobě žádá své podporovatele ukrajinský prezident Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj, potíže má země i s financováním důchodů, zdravotnictví a státní správy. A jako problém se stále více ukazují i závazky vůči věřitelům. Zejména pak ty, které vznikly už před ruskou invazí na Ukrajinu. / Foto: The Presidential Office of Ukraine

Mezinárodní měnový fond [MMF] se předběžně dohodl s ukrajinskou vládou na uvolnění další 1,1 miliardy amerických dolarů [cca 25 mld. Kč]. Peníze půjdou z dlouhodobě otevřené úvěrové linky MMF na pomoc válkou zmítané Ukrajiny.

Dohodu o uvolnění další více než miliardy dolarů pro Ukrajinu ale musí stejně jako v minulosti ještě schválit výkonná rada fondu. Schválení další finanční injekce Ukrajině se očekává v příštích týdnech. Vyplývá to z aktuálního prohlášení MMF.

MMF patří mezi desítkami mezinárodních věřitelů Ukrajiny k těm vůbec nejvýznamnějším. V rámci čtyřletého úvěrového programu má země od MMF dostat 15,6 miliardy amerických dolarů [cca 355 mld. Kč].

Ukrajina žije na dluh. O peníze teď žádá MMF

„Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,” uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu.

„Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,” ocenil Gray.

EU poslala další peníze Ukrajině. Ta sečetla válečné škody

Další přezkum programu MMF je naplánován na letošní prosinec. V příštím roce by země, pokud bude plnit své závazky, měla obdržet dvakrát 1,8 miliardy USD [cca 41 mld. Kč].

Mezinárodní měnový fond nabádá zemi k vyšším příjmům

MMF v prohlášení současně ale uvádí, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu.

Zástupci MMF rovněž vyzvali kyjevskou vládu, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden obměnil, aby v rozpočtu na rok 2025 “respektovala finanční omezení a cíle udržitelnosti dluhu”. A také k tomu, aby hledala způsoby, jak zvýší domácí příjmy. Ukrajinská vláda již dříve uvedla, že plánuje zvýšit daně a mimo jiné už zvýšila dovozní a spotřební daň. Dohodla se také na restrukturalizaci a odpisu části dluhu.

Ukrajina znovu stojí před platební neschopností. Jedná s věřiteli

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal označil rozhovory za obtížné. Agentura Bloomberg minulý týden uvedla, že ukrajinští představitelé očekávali, že budou čelit tlaku MMF na rychlou devalvaci měny, snížení úrokových sazeb a zvýšení daní. Podle dvou úředníků obeznámených s jednáním však tým MMF tyto body jako požadavky na úspěšné absolvování přezkumu nakonec ale nestanovil.

Zadlužení Ukrajiny se blíží 100 % hrubého domácího produktu

Naopak MMF očekává, že v letošním roce ukrajinská ekonomika vzroste o tři procenta. V příštím roce se má hrubý domácí produkt zvýšit o 2,5 procenta až 3,5 procenta. Rizika ohrožující výhled však zůstávají mimořádně vysoká, zdůrazňuje.

Ukrajina je závislá na finanční pomoci ze zahraničí

Kyjev vynakládá zhruba 60 procent z celkového rozpočtu na financování armády. Při vyplácení důchodů a platů zaměstnancům veřejného sektoru či při financování sociálních a humanitárních výdajů je z velké míry závislý na finanční podpoře západních partnerů. Podle údajů ministerstva financí Ukrajina od začátku války obdržela od svých západních partnerů finanční pomoc v objemu 98 miliard amerických dolarů [cca 2,2 bil. Kč].

Ukrajina letos získala v přepočtu bilion korun finanční pomoci

V souvislosti s dopady války a dlouhodobě kolabujícími veřejnými rozpočty ukrajinská centrální banka tento týden oznámila další fázi liberalizace měny – ukrajinské hřivny [₴]. Ta v roce 1996 nahradila dočasnou měnu karbovanec a její název má původ v historických platidlech na území Ukrajiny.

Opatřením chce banka podpořit obranyschopnost země a ukrajinské firmy. Nově tak povolí státním podnikům nakupovat cizí měnu a převádět ji nerezidentům na nákup kvót na kompenzaci emisí oxidu uhličitého z letecké dopravy.

Ukrajina devalvovala měnu. Rusko snížilo úrokové sazby

Mezi další změny, které vstoupily v platnost 10. září, patří povolení pro internetové podniky nakupovat a používat cizí měnu k placení daně z přidané hodnoty za zboží vyrobené na Ukrajině, které nakupují spotřebitelé v Evropské unii. Opatření umožní některým podnikům proplácet kuponové platby za eurobondy.

A konečně: Centrální banka stanovila měsíční limit pro platby do zahraničí pro transakce spojené se šperky a s nemovitostmi. Což by mělo zabránit odlivu kapitálu ze země.

–ČTK/DNA–

3 KOMENTÁŘE

  1. Kdepak se polovina z miliardy ztratí ? Tak jako předtím, něco dárcům, něco uaoligarchům, něco sociopatovi Zelenskému, něco se rozkrade ve skladech … Tak kolik zbude chocholům, kteří raději dezertují, nechtějí k odvodu, raději střílejí Pánubohu do oken … Tak už se dokonce může psát i na provládních webech !! Nač bojovat za neona..y v kyjevském bunkru ? Kteří UA zradili i zaprodali nadnárodním mafiím z USA.

  2. Tak se těch miliard vejde. Nekonečně. Bude jen zajímavé, jestli se to (ne)projeví po roce, dvou atd. na majetku ukrajinských oligarchů. Ovšem zveřejnit takové zvýšení majetku bude chtít statečné investigativní novináře, nebojící se dehonestace a osočování z proruského trollingu. A najde se v této době takový novinář? Najde se v této době takové médium, které by si to risklo uveřejnit? Toť otázka…

    • Najde, ale hned je vykulvokovým komandem označeno červeně jako nevhodné … Za jeden rok toto gesta.. uamafiána odklonilo 1 200 webů nevhodných nynější ideologicky lživé propagandě. Všechny nebyly o sektách, sexu … Zatím se dobře drží v této velmi složité době za éry hrůzovlády .. Echo24, Hrot24 apod. objektivní weby i Fintag, hlavně jsou nevládní

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here