„Evropa roste jen díky spotřebě. Investiční výdaje se propadají, jako by přišla recese,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A dodává: „Bez investic ale Evropa jen přešlapuje – a dech jí brzy dojde.“
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek nedávno zase s určitou dávkou nadsázky uvedl, že je škoda, že se v Česku investiční aktivity podnikatelů omezují hlavně na nákup nových aut. A to třeba i těch, které si pořizují na dotace [viz níže, pozn. red.]. Slova ekonomů potvrzuje i aktuální evropská statistika. Například investice v Německu byly loni reálně nejnižší od roku 2016.
Stát vyplácí dotace, aby si podnikatelé kupovali elektrické Tesly a Volva
Na problém v článku „Investice loni klesaly napříč Evropou“ upozorňuje v čerstvém vydání časopisu Českého statistického úřadu [ČSÚ] Statistika & my i jeho analytička Karolína Zábojníková. A i podle ní pokles investiční aktivity v Česku a EU připomíná období recesí, i když hrubý domácí produkt [HDP] mírně roste. Byť jde o celoevropský problém, v Česku výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, investice, loni reálně klesly o 1,2 procenta.
„Nefinanční podniky v Česku loni vydaly na tvorbu hrubého fixního kapitálu celkem 26,5 procenta z jimi vytvořené hrubé přidané hodnoty. To je o 1,1 procentního bodu méně než v roce 2023 a druhý pokles za sebou. U domácností klesla míra investic na 10,8 procenta,“ konstatuje analytička ČSÚ.
V Evropské unii se investiční výdaje loni reálně snížily o 1,8 procenta. Podíl investic na HDP v EU pak klesl na 21,2 procenta. To je nejnižší úroveň od roku 2018.
Investiční aktivita v EU / reálně meziročně v %
[Zdroj: Eurostat]
„Česko se v tomto ukazateli dlouhodobě drží lépe než většina ostatních zemí. Často obsazuje první nebo alespoň jednu z předních příček evropského žebříčku. Bylo tomu tak i loni, kdy podíl investic na HDP u nás dosáhl 26,2 procenta. Vysoký podíl souvisí zejména s výdaji na stroje a zařízení, které potřebuje domácí průmysl. Výrazně nadprůměrný je ale také český podíl investic do obydlí na HDP,“ uvádí Zábojníková.
Také ale dodává, že pokles investiční aktivity v celé EU statistici naposledy zaznamenali v mimořádném covidovém roce 2020 a před tím se tak naposledy stalo v roce 2013.
Investiční výdaje do výstavby
Loni v Evropské unii meziročně klesly výdaje na většinu druhů investic. Výjimku tvořily jen nebytové stavby zahrnující infrastrukturní projekty nebo průmyslové objekty. Tam investice rostly o 0,8 procenta. Nad nulu je dostal zejména vývoj ve velkých evropských ekonomikách – Itálii [+9,6 %] a Francii [+1,9 %]. Ve většině zemí EU výdaje na takzvané „ostatní budovy a stavby“ ale šly dolů.
Digitalizace stavebního řízení stála 330 milionů. Do hry vstupuje NKÚ
Co se týče celkové výstavby, tam loni investice v EU klesly o 1,7 procenta. Propadly se investice do bydlení [-4,1 %]. Ty klesaly druhý rok za sebou, ale loni rychleji. Nižší byly výdaje v této oblasti i v Česku [-1,9 %]. V našem případě šlo o první pokles investic do výstavy od roku 2013.
„Naše republika byla v tomto období evropským unikátem. V žádné unijní zemi totiž nerostly investice do obydlí nepřerušeně po celou dekádu,“ doplňuje Zábojníková.
Celkově nižší investice do staveb ovlivnily i stavebnictví EU, jehož produkce loni klesla o 1,4 procenta. Pozemní stavitelství přitom spadlo o 3,2 procenta. Produkce v inženýrském stavitelství přesto mírně rostla [+0,4 %].
Investice tlumí i v průmyslu
Zábojníková dále uvádí, že loni v EU klesaly výdaje i v průmyslu, na dopravní prostředky, stroje a zařízení, ICT, a dokonce i zbraňové systémy [-2,0 %].
„Nedostatečný odbyt v této oblasti negativně ovlivňoval průmyslové výrobce napříč kontinentem – konečné producenty i subdodavatele. Produkce ve zpracovatelském průmyslu v EU reálně klesala dva roky za sebou, a loni se propad prohloubil na 2,5 procenta,“ říká.
Z předchozího růstu do poklesu se dostalo v EU loni mnoho oblastí s investiční produkcí. Patří sem například:
- Výroba motorových vozidel, včetně dílů: -8,2 %,
- strojírenství: -6,9 %,
- výroba elektrických zařízení: -8,6 %,
- výroba počítačů, elektronických a optických zařízení: -6,3 %.
Celkově nižší byly loni rovněž investice do produktů duševního vlastnictví [-1,7 %]. Tato oblast zahrnuje především náklady na software nebo platby za užití patentů. Nižší čísla za celou EU byla ovlivněna zejména hlubokým propadem u Irska [-47,2 %].
Investice v EU v roce 2024 / reálně meziročně / v %
„V zemi má evropskou pobočku řada globálních internetových a technologických gigantů, například Google, Meta, Microsoft, Apple, Amazon a další, jejichž přítomnost způsobuje ve výsledcích národních účtů velké výkyvy,“ vysvětluje Zábojníková a dodává: „Ve skutečnosti ale loni většina zemí v Evropské unii vykázala růst investic do produktů duševního vlastnictví. Tato oblast se obvykle vyhýbá propadům, které jinak postihují jiné druhy investic.“
Pokles investic byl geograficky více soustředěn do severní a východní poloviny Unie. Lze vidět výrazné snížení u průmyslověji orientovaných ekonomik v oblasti Baltu: Finsko [-7,1 %], Estonsko [-6,9 %], Lotyšsko [-6,7 %]. Kombinoval se tam pokles výdajů do staveb i strojů a zařízení. Podobně se plošně snižovaly investice i v Rakousku [-3,4 %]. Slabší investice do staveb z velké části ovlivnily celkový pokles investic na Slovensku [-4,1 %], ve Slovinsku [-3,7 %] nebo v Rumunsku [-3,3 %].
Investiční výdaje v Německu klesají od války na Ukrajině
Třetí rok oslabovala loni investiční aktivita v Německu, které vzhledem ke své velikosti silně ovlivňuje ekonomický vývoj v celé EU. Investice v Německu byly loni reálně nejnižší od roku 2016. Čtvrtým rokem klesly německé investice do:
- Staveb: -3,3 %,
- obydlí: -5,0 %,
- ostatních budov a staveb: -0,5 %.
Propad německých investic do strojů a zařízení činil loni 5,5 procenta. Z toho investice do dopravních prostředků a zařízení klesly o 4,7 procenta. Tento útlum se podle Zábojníkové projevil na průmyslu ostatních menších ekonomik EU.
Investice v Německu / reálně meziročně v %
[Zdroj: Eurostat]
Jih Evropy naproti tomu loni investoval více. Nejvíce se zvýšila investiční aktivita v Chorvatsku [+9,9 %], dále v Řecku [+4,5 %], Portugalsku a ve Španělsku [shodně o 3,0 %]. Růst investic byl zaznamenán i na Maltě a Kypru a v Itálii. Společným tahounem kapitálových výdajů u nich byly především stavby – obydlí i ostatní budovy.
Přesto byl pokles výdajů na investice loni plošný napříč různými zeměmi EU. Investice vzrostly jen v deseti členských zemích a jen v šesti o více než 2,0 procenta. Nejvíce se investiční aktivita snížila ve zmíněném Irsku [-25,4 %], po něm následovaly Maďarsko [-11,1 %] a Lucembursko [-7,3 %]. Maďarsko vykázalo výrazné omezení investiční aktivity podruhé v řadě.
–DNA–
Pokud jedinec konzumuje jen informace z hlásných sluníčkářských EU trub a věří politikům jako je třeba pan Lipavský, musí mít z dnešních událostí pěkný zmatek v hlavě. Věc však není nikterak složitá, když se chápe podstata věcí a jde se od obecného ke konkrétnímu.
Podstata je: Kapitalistický způsob výroby je způsob výroby pro rozvoj společnosti. Vytváří nadhodnotu, která je v místě vzniku neprodejná (nadbytečná) a ta se tak může stát základem (kapitálovou investici) v méně rozvinutých oblastech. Tímto způsobem se svět ekonomicky a společensky rozvíjí. Další část podstaty je to, že se svět celkově, to jest ekonomicky i společensky, vyvíjí, a to automaticky a nepřetržitě. Toto jsou dvě skutečnosti fungující na lidské vůli nezávisle.
Z toho vidíte ten nesmyslný EU nářek vůči Trumpovi, že jsme svědky brutálního bourání starých pořádků. Toto tvrzení je zcela v rozporu s faktem, že se svět vyvíjí automaticky a průběžně. A když se automaticky vyvíjí, tedy průběžně mění, tak současně nemohou existovat dlouhodobé neměnné pořádky. To jde proti sobě. Proto se jedná o nářek nesmyslný. Kdyby vás však napadlo, že se přece dlouho nic nedělo a vše dlouho v zajetých kolejích jelo, tak to jen na povrchu a zdánlivě. Jedním z projevů rozporů bylo, že když se hlasovalo o euru, tak byla podmínka, že ECB nebude a nesmí nakupovat dluhy států eurozóny (pamatuji si to dobře – tím by pak za dluhy jedoho ručili všichni). To postupem času padlo už dávno. ECB už dlouho skupuje dluhopisy států eurozóny jako zběsilá. Vyčítat jí to nelze, eurozóna by bez toho zkrachovala do roka. Další rozpor, takový přetlak zevnitř, bylo to kvantitativní uvolňování. Lití jen tak natištěných peněz do vyspělých ekonomik. To byly první projevy toho, že se ekonomická podstata dostávala do rozporu se zaběhlými způsoby ekonomického a společenského jednání. Toto lití peněz a nakupování dluhopisů fungovalo v ekonomice podobně jako lék na tlumení bolesti a horečky v organismu. Pomohlo to a jelo se dál. Dále, že dolar jako platidlo dominantní velmoci potřebovalo devalvaci, která je ovšem politicky a dnes i ekonomicky nemožná. Takže zase nic a projevem bylo chudnutí americké společnosti s problémem devastace její ekonomické základny tím, že jí mizely pryč celé segmenty výrob. A požadavky zákazníků na koupi zboží se tam řešily dovozem za současného růstu zadlužení. No a v EU? Zbytečné se rozepisovat, to zažíváme na sobě dnes a denně, tak jste určitě v obraze.
Dá se říct, že v dnešní dnech jsme svědky toho, což válka na Ukrajině urychlila, že se „zaběhlé pořádky“ začínají zase tranformovat do nových pořádků, aby byly opět v souladu s podstatou. Jako když se mechanické pnutí v tektonických deskách projeví zemětřesením, zem se posune jinam, nadělá na stávajících stavbách škody a pnutí v tektonických deskách tím zase zmizí.
No a u toho všeho jde jen o to, když se staré pořádky zatřesou, jak dopadne ta, či ona ekonomika. Protože ekonomika sama zmizet nemůže, je nedílnou součástí lidské existence. Na to je principiálně také jednoduchá odpověď. Když stojí na zdravých základech, otřesy přežije bez větších problémů. Když stojí na chromých základech, třeba silně dotačních, nebo nekonkurenčních (zaostalá ekonomika), musí nejprve dojít k nápravě, aby ozdravěla a pak se se zpožděním opět mezi zdravé zařadila. A to už je ovšem vždy hodně bolestné.
Tím chci říci, že při dnešním ekonomickém zemětřesení můžete krásně podle vývoje ekonomik velkých celků, tedy USA, EU, Číny a i Ruska sledovat, na jakých základech ta či ona stojí. Která se musí nejprve ozdravit a která se ze zemětřesení oklepe poměrně rychle. Je také jasné, že během tohoto procesu budeme hojně svědky onoho biblického: „Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?“