Příjmy letošního státního rozpočtu překročí naplánovanou úroveň. Zároveň se ale naplňují rizika spojená s nedostatkem peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie [OZE] a na platy nepedagogických pracovníků ve školství.
V pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji veřejných financí to včera [4.9.] uvedla Národní rozpočtová rada [NRR]. Podle ní celkově české veřejné finance v letošním roce směřují k tomu, že skončí nejlépe od roku 2019.
Státní dluh opět skokově narostl. Každý už dlužíme 322 170 Kč
Ve strukturálním vyjádření, tedy po očištění o vliv hospodářského cyklu a o mimořádné výdaje, ale stále veřejné finance nebudou podle členů NRR na udržitelné úrovni. A tak bude podle nich nutná další konsolidace už při přípravě rozpočtu na rok 2027.
„Příjmová strana rozpočtu je pozitivně ovlivňována oživující ekonomikou. Což se projevuje relativně vysokou dynamikou daňových a pojistných příjmů,“ uvedla Rada.
Zadlužování pokračuje: Deficit rozpočtu 2026 má být 286 mld. Kč
Zároveň upozornila na to, že menší než očekávaný bude výnos z prodeje emisních povolenek. Dosud do rozpočtu přinesl 7,9 miliardy korun. Na celý rok ministerstvo financí plánovalo 30 miliard korun. Na nadhodnocení těchto příjmů NRR upozorňovala už v minulosti.
Problém vidí Rada na výdajové straně rozpočtu u rizik, na která dříve rovněž upozorňovala.
„Dodatečná výdajová potřeba na krytí platů nepedagogických pracovníků se pohybuje kolem deseti miliard korun, přičemž zatím bylo nalezeno krytí ve výši 4,2 miliardy korun,“ uvedla NRR.
Opozice cupuje Stanjurův rozpočet. Ten říká, že jsme lepší než Němci
Dále kritizovala způsob navržení obranných výdajů v rozpočtu na příští rok. Podle ní v kapitole ministerstva dopravy není jasné, jak tyto výdaje přispějí k obraně státu. Ministerstvo financí kritiku odmítlo.
Krytí nákladů na OZE, a nejen na ně
Za problematické považuje i krytí nákladů na OZE. K němu stát využil většinu rozpočtové rezervy. A v srpnu také 900 milionů korun z peněz rozpočtovaných na odstranění následků loňských povodní.
Vláda si na povodně půjčila 40 miliard korun, ale dala na ně jen 4 miliardy
„Bohužel, využívání výdajů na odstraňování povodňových škod na jiné účely se neomezuje pouze na letošní rozpočet. Neboť i v rozpočtu roku 2024 použila vláda 14,1 miliardy korun z alokovaných 30 miliard korun na jiné než povodňové účely,“ konstatovala Rada.
Avšak podle ministerstva financí byl přesun peněz v souladu s rozpočtovými pravidly.
„Z deseti miliard korun vyčleněných v rozpočtu roku 2025 na povodně je už nyní, tedy po osmi uplynulých měsících, zřejmé, že v letošním roce bude na povodňové programy potřeba méně než devět miliard korun. Proto bylo rozhodnuto o přesunu části prostředků, které se nevyužijí, na jiné nezabezpečené výdaje tak, jak to ministrovi financí umožňují rozpočtová pravidla,“ vysvětlilo ministerstvo.
Rozpočet státu na rok 2026
Rada se vyjádřila kriticky i k návrhu rozpočtu na příští rok, kde se pozastavila hlavně nad rozdělením výdajů na obranu. A to zejména k vyčlenění 20,1 miliardy korun na tento účel v kapitole ministerstva dopravy. Letos vláda u tohoto ministerstva určila pro obranné výdaje 100 milionů korun.
„Vzhledem k výraznému meziročnímu nárůstu výdajů na obranu v rámci této kapitoly by ministerstvo financí či vláda měly ozřejmit, jaké konkrétní výdaje ministerstva dopravy jsou nově označeny jako výdaje na obranu země. A čím se rozpočet tohoto resortu z hlediska obrany země tak náhle a významně změnil ve srovnání s minulými lety,“ uvedla NRR.
Ministr Kupka říká, že půjčka 65 miliard korun je pro stát výhodná
Podle ministerstva financí je zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu do obraných výdajů v souladu s pravidly Severoatlantické aliance.
„Zde je potřeba uvést, že výdaje, které s obranou a bezpečností souvisejí, jsou i například náklady na výstavbu infrastruktury. Ta může vedle civilního využití sloužit k vojenským účelům,“ uvedlo ministerstvo.
Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU
Upozornilo, že návrh státního rozpočtu se může ještě změnit při projednávání ve vládě.
„Materiál tedy standardně projde četnými politickými jednáními, které se v rámci kabinetu povedou v nadcházejících dnech a týdnech. Z tohoto pohledu by za ministerstvo financí dávalo mnohem větší logiku, pokud by NRR posuzovala až vládou schválený finální návrh rozpočtu. Nikoliv jen jeho pracovní verzi,“ uvedlo ministerstvo.
–ČTK/RED–
Až místo této zlo-vlády nastoupí Babišova, po několika letech se státní finance zlepší.
Od začátku 90 let se tu střídá u vesla pravice a levice a co pamatuji, tak po a „pravici“, tedy po vládě ODS šlo hospodářství i životní úroveň lidí vždy cugrunt. Kdo křepčil radostí a bohatl, tak jen oligarchie, kmotři a nadnárodní korporace. Jinak to byly vlády samé korupce, pletichaření, tunely. Tehdejší levice (a později vláda ANO) to potom dávala horko těžko dohromady a když se hospodářství opět zvedlo, lidi se zase nechali nachytat na líbivé fráze ODS a TOP09 a tak pořád dokola až dodnes. Tentokrát však hrozí, že nynější vláda ODS se bude chtít u moci zabetonovat natrvalo, klidně i volebním podvodem, či zneužití soudů a úřadu prezidenta k odstavení vítěze voleb nebo jeho potenciálních koaličních partnerů. Ochcání voleb pomocí korespondenční volby se zřejmě konat nebude pro nezájem krajanů v zahraničí, takže nejspíš se chystá plán B.
Má česká republika nadále podporovat Ukrajinu? Babiš tento týden prohlásil, že vyhraje-li volby, zruší Českou muniční iniciativu, která na Ukrajinu dodává dělostřelecké granáty. O tom, jak naloží s dalším slibem současné vlády Petra Fialy (ODS, TOP-09, KDÚ-ČSL a STAN), která 3. září 2025 schválila, že ČR bude Ukrajině každý rok v letech 2026 až 2030 posílat darem 1 miliardu CZK, Babiš neřekl nic. A to je velmi zajímavé, protože Fiala a spol. zavázali tento týden všechny chudé Čechy, že budou dalších 5 let obdarovávat bohaté Ukrajince, a hlavního českého opozičníka Babiše to v předvolebním klání nijak nezajímá. Ale třeba to bude zajímat Motoristy, Okamury, Vidláky, Jasany, Přísahy, nebo jiné opoziční strany, protože to je mimořádně zajímavé.