Za aktuálním zlepšením spotřebitelské důvěry v ekonomiku jsou výsledky voleb do Sněmovny. Lidé si od změny vlády slibují zlepšení vlastní finanční situace. V reakci na aktuální data Českého statistického úřadu [ČSÚ] to uvádí analytici.
Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu vzrostla meziměsíčně o 2,1 bodu na 104 bodů. U podnikatelů se zvýšila o 1,8 bodu na 103,4 bodu. V případě spotřebitelů se zlepšila téměř o čtyři body na 107,4 bodu. A jde o nejvyšší hodnotu od února 2020. Dnes to uvedl ČSÚ.
„Takto výrazná změna všech těchto ukazatelů oproti září jde připsat snad jen volbám a velkým očekáváním s nimi spojenými,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Fialova vláda nejspíš porušila vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti
Podle něj spotřebitelé čekají výrazné zlepšení celkové ekonomické situace i svojí vlastní finanční stability. A výrazně méně se přitom bojí inflace a nezaměstnanosti. Avšak nadále podle něj platí, že i navzdory optimismu se spotřebitelé dál nehrnou do velkých nákupů.
„Domácnosti jsou nyní výrazně optimističtější, co se jejich budoucí ekonomické situace týká. Tento posun může souviset s očekáváním změn po říjnových volbách a možnou úpravou vládní politiky,“ říká hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek.
Lepší nálada panuje také v průmyslu
Důvěra v ekonomiku rostla už letos v září, to znamená těsně před volbami. Za to, že důvěra v ekonomiku rostla i v říjnu, mohou výsledky voleb i podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila.
„Skoro to vypadá, jako by spotřebitelé vzali doslova volební programy vítězných stran z voleb do Poslanecké sněmovny a navnadili se na jejich nevyhnutelné naplnění,“ říká.
Důvěra v ekonomiku překvapivě stoupla. Důvod k tomu ale není
V dalších měsících Hradil už ale očekává mírnou korekci současných optimistických očekávání spotřebitelů. Opatrná je i ekonomika Komerční banky Jana Steckerová.
„V případě důvěry spotřebitelů bychom byli v hodnocení zatím opatrní, neboť příliš nekoresponduje z vývojem mezd, jejichž tempo jejich růstu zpomaluje. Náladu spotřebitelům však mohou vylepšovat vyhlídky na úspory v oblasti energií a další benefity, které může přinést očekávaný fiskální stimul,“ říká.
Hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák upozorňuje i na růst podnikatelské důvěry v ekonomiku, a to o 1,8 bodu na 103,4 bodu. Optimismus se zvýšil především v průmyslu.
„V případě průmyslu došlo v říjnu ke skokovému zvýšení očekávaného vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících a zlepšilo se i hodnocení zahraniční poptávky,“ tvrdí.
Situace v průmyslu zůstává neměnná
Naopak Petr Dufek zůstává ohledně průmyslového optimismu opatrný. Poukazuje na statistiky nových zakázek, kde zatím není vidět výrazný obrat k lepšímu.
„Navíc téměř polovina průmyslových firem stále považuje poptávku za největší bariéru pro svůj růst ve třetím kvartále,“ podotkl.
Skutečnost pak je i to, že zatímco v průmyslu důvěra vzrostla o výrazných 4,3 bodu, ve vybraných službách došlo k nárůstu jen mírně, a to o 0,6 bodu. Naopak v obchodu a stavebnictví podnikatelé zaznamenali pokles sentimentu – v případě stavebnictví o 3,6 bodu, v obchodu dokonce o 4,0 bodu.
U podnikatelské důvěry analytici vliv voleb nevnímají. Firmy podle nich hlavně chtějí co nejdříve vědět, jaké změny mohou očekávat.
Andrej Babiš, jak slíbil, oznámil rozdělení rezortů v nové vládě
„Největší problém je nejistota dalšího vývoje. Je pravděpodobné, že nás čeká řada úprav a změn, které budou mít na podnikatele velký dopad. Nejistota do budoucna je větší problém než samotná změna,“ uvedl daňový poradce společnosti Kodap Matěj Nešleha.
–ČTK/RED–
Vláda mírného pokroku v mezích zákona.
Nová vláda toho má po předchozí vládě k řešení více než dost.
Už jen ten katastrofální průšvih ve zdravotnictví. To se rozjelo do díry finančního průšvihu chybějících peněz. Zásadní vliv na to má příliv stopadesáti tisíců nových pojištěnců, v drtivé většině z Ukrajiny, kteří do systému nejen nepříspívali a dnes zhusta nepřispívají, protože jsou státní pojištěnci a když nejsou, stačí k tomu jen něco přes dva tisíce měsíčně, ale naopak z něj čerpají víc, než naši občané. Protože na Ukrajině je zdravotnictví částečně pacientem hrazené, tak zde využívají bezplatné „dolepšení“ si svého zdravotního stavu, nad kterým by jim na Ukrajině nezbylo, než jen mávnout rukou. Nemám na to peníze peníze.
Takže nová vláda bude muset vymyslet, co s tím, jinak nezbude, než ode všech, i od nás, si za péči o své zdraví v řadě případů nově připlácet. Tak, jak to i dnes mají na Ukrajině. Lze to i nepřímo, že se to vytáhne přes nějakou jinou daň. Lze i zvýšeným zadlužením státu.
Pak také bude muset, pokud si to vůbec uvědomuje, řešit budoucí nenávist vůči Ukrajincům, a to dříve, než k tomu dojde. Protože jak se zeleným komoušům dílo daří, tak podniky buď racionalizují v oblasti počtu zaměstnanců nebo se rovnou zavírají. Teď jsem zahlédl, myslím že to dělá Lena ve Znojmě. Končí. A v budoucnu začne bitka o místa, protože průběžně roste nezaměstnanost. Když Ukrajinec musel svoji vlast opustit a ani tam, ani zde nemá nic, vezme práci za jakokoliv mzdu. Klidně na černo, nic mu nezbývá. A začne masakr. Nevím, jestli si to voliči v ČR uvědomují, ale brexit dopadl kladně ne kvůli Bruselu (kvůli němu se refernedum jen vyhlásilo), ale odhlasován byl kvůli východoevropským zaměstnaneckým konkurentům, kteří tvořili zaměstaneckou konkurenci britským zaměstnancům, protože zaměstnavatelé vždy pohrozili, že když se s nezvýšením mzdy nesmíří, najmou si Východoevropana. To je také vysvětluje to, proč už Bruselem dirigovanou imigrační politiku nemají, ale v tomto to tam jede nerušeně dál, stejně jako před tím. Bílý Východoevropan, kvalifikovaný, pracovitý a levný zaměstnanec, jako soused se svými východními manýry spolužití, byl problém a ne černý muslimský migrant, pobírač dávek, zalezlý někde ve svém ghetu mezi svými. Takže proto brexit rozhodně ano, aby sem už volně nemohl jít pracovat a zaměstnavatel mi pak nemohl vyhrožovat, že mě za něj vymění.
Takže uvidíme. Zatím tedy vidíme, že předchozí vláda je vzteky bez sebe, že ji voliči „nepochopili“, tak vzdoruje s rozpočtem. Zákon, nezákon.