Podle aktuálních informací k 9. až 10.3. ve válce mezi USA/Izraelem a Íránem Pentagon potvrdil úmrtí sedmi amerických vojáků. Na straně Izraele si vyžádala válka jedenáct obětí. Na íránské straně se hovoří o více než tisícovce obětí.
Informace z války mezi Íránem a Spojenými státy a Izraelem jsou kusé. Přesto přicházejí první údaje o počtu obětí této války. Americké ministerstvo obrany prozatím potvrdilo úmrtí sedmi vojáků. Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že se očekávají další oběti, jelikož válka, která začala 28. února 2026, stále eskaluje.
Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA
Šest amerických vojáků zahynulo 1.3. při íránském dronovém a raketovém útoku na velitelské centrum v kuvajtském přístavu Šuaiba [Port Shuaiba]. Sedmý voják podlehl zraněním. Utrpěl je při íránském útoku na americké jednotky v Saúdské Arábii. USA mají i několik desítek zraněných vojáků, včetně otřesů mozku a zranění od střepin.
Americký prezident Donald Trump včera [9.3.] uvedl: „Brzy to [válka] skončí a pokud to [válka] znovu začne, zasáhneme je ještě silněji.“
Izrael už potvrdil 11 obětí
Izrael od začátku války hospitalizoval 2 339 lidí, jen za včerejšek ošetřil 191 zraněných, a to jak vojáků, tak i civilistů. V současné době jich zůstává v nemocnicích přes 90. Vyplývá to z pravidelných informací izraelského ministerstva zdravotnictví o dopadech války s Íránem.
Analýza: Írán je finální izraelský cíl. Tamější režim hraje o přežití
Z osob, které Izrael od začátku války hospitalizoval, je jedna v kritickém stavu, jedenáct ve vážném stavu a dalších jedenáct zraněných ve středně závažném stavu. 69 lidí je podle lékařů v dobrém stavu. Ostatní pacienty nemocnice propustily. Agentura AP v pondělí informovala, že válka si na straně Izraele vyžádala jedenáct obětí. Na Izrael spolu s Íránem zaútočilo také libanonské proíránské hnutí Hizballáh.
Oběti na straně Íránu
Minulý týden ve čtvrtek [5.3.] íránská agentura Tasním s odkazem na Nadaci pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů uvedla, že válka si na íránské straně dosud vyžádala na 1 230 mrtvých. Tento počet zahrnuje oběti sobotního [28.2.] úderu na dívčí školu v jihoíránském městě Mínáb. Při něm podle íránského Červeného půlměsíce zahynulo 175 školaček a školního personálu. Na síti X mluvčí íránského ministerstva zdravotnictví Hosejn Kermánpúr dále uvedl, že ve válce v Íránu dosud zahynulo 200 dětí. Celkový počet íránských obětí války neupřesnil.
Islamic Republic of Iran Broadcasting mlčí. Ale vysílala Trumpa a Netanjahua
Mluvčí Kermánpúr na síť dále napsal, že z 200 dětských obětí jich bylo šest mladších pěti let. Nejmladší dětské oběti bylo podle mluvčího osm měsíců.
Zraněno ve válce v Íránu podle Kermánpúra bylo přes 2 000 lidí. Nejmladší ze zraněných je podle něj čtyřměsíční dítě, nejstarší pak 94letá žena. Mezi zraněnými je podle mluvčího 552 lidí mladších 18 let, z toho 54 dětí mladších pěti let.
Nejčastějšími zraněními jsou poranění hlavy, vážné popáleniny, fraktury a zranění vyžadující amputaci. Dosud podle mluvčího lékaři provedli přes 625 operací.
Vstup do Íránu je velmi omezený a novinářům zahraničních zpravodajských organizací tamní úřady často odmítnou udělit víza. Což omezuje přístup k ověřeným informacím, poznamenala k údajům publikovaným na síti X BBC, která o věci rovněž informovala.
—
Aktualizace 11.3.: Podle předběžných údajů Íránské národní společnosti Mezinárodního červeného kříže [08.03.2026] bylo v Íránu zabito více než 1 330 obyvatel. Letecké útoky poškodily 6 668 objektů civilní infrastruktury. A to včetně bytových domů, nemocnic, desítek škol i sportovních zařízení. Při plnění svého poslání bylo zraněno 11 příslušníků Íránského ČP, zničeny tři sanitní vozy. Útoky poškodily 13 poboček Íránského ČP řádně označených mezinárodními ochrannými znaky. Skutečná čísla jsou vzhledem k omezenému spojení bohužel vyšší. Odhaduje se, že ozbrojený konfliktu zasahuje na 60 milionů obyvatel Íránu. Dochází k výpadkům základních služeb – nedostupnosti zdravotnické pomoci, elektřiny, vody, kanalizace, spojení. Lidé opouštějí své příbytky a hledají záchranu v jiných částech země nebo i blízkém zahraničí.
V USA jsou proti válce. Lidé v Izraeli zase pro válku
Zatímco v USA podporuje válku s Íránem podle průzkumu zhruba 30 procent veřejnosti, v Izraeli je to 93 procent veřejnosti. Avšak mezi arabskými občany je podpora výrazně nižší. Dosahuje 26 procent. Vyplývá to z výzkumu Izraelského institutu pro demokracii. O něm informoval server The Times of Israel.
[Průzkum se uskutečnil online ve dnech 2. a 3. března. Zúčastnilo se ho 500 respondentů dotazovaných v hebrejštině a 99 v arabštině, pozn. red.]
Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden
Ze židovských respondentů se vyslovilo 57 procent pro pokračování útoků nejen do omezení íránských jaderných a balistických kapacit, ale do svržení islámského režimu. Dalších 36 procent je pro ukončení operace už po dosažení omezenějších cílů.
Průzkum dále ukázal výrazné rozdíly v tom, jak lidé věří premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Tomu v případě vedení války s Íránem důvěřuje 74 procent židovských respondentů. Mezi Araby je to pouze 16 procent.
Podobně rozdílné jsou odpovědi na otázku o pocitu bezpečí před íránskými útoky. Za poměrně či velmi chráněné se považuje 74 procent Židů. Mezi Araby je to jen 15 procent.
–ČTK/RED–
Asi zmanipulovaná číslíčka. Izraelci že by byli tolik za válku, když stojí fronty na letištích, aby mohli opustit Izrael, zemi zaslíbenou, národ Hospodinem vyvolený, o Velký Izrael usilující ? Židovský izraelský exodus to je, a už dlouho. Nebo s válkou i souhlasí, ale ať bojuje někdo jiný a oni sami odletí.
Podľa neho nezávislé zdroje naznačujú, že straty americkej armády pri útokoch Iránu na všetky hlavné americké základne na Blízkom východe sa počítajú v stovkách.
„Uvádzajú čísla presahujúce 400 zabitých v dôsledku útokov na americké základne. Overenie týchto údajov je mimoriadne ťažké, pretože Izrael aj USA prísne utajili všetky informácie o rozsahu vojenských strát, ako aj o zničení a úmrtiach civilistov na izraelskom území,“ uzavrel Puškov.