Ekonomika USA v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu stoupla o dvě procenta. Výrazně tak zrychlila z 0,5 procenta v posledním čtvrtletí loni. Předběžný údaj tento týden zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.
Růst americké ekonomiky v prvním čtvrtletí podpořily spotřebitelské výdaje, masivní nárůst investic podniků, vyšší export a vládní výdaje. Ty se po historicky nejdelším shutdownu [omezení vládních výdajů] na konci loňského roku letos znovu obnovily v plné výši.
„Údaje za první čtvrtletí ukazují, že ekonomika vstoupila do války s Íránem na silných pozicích, podpořená vyššími daňovými přiznáními, která pomohla kompenzovat počáteční růst cen u čerpacích stanic,“ uvedla americká stanice CNN.
Vývoj hrubého domácího produktu USA v %
„Nárůst byl tažen výhradně výdaji na služby, nikoli na zboží, které během čtvrtletí mírně klesly. S ohledem na 4,5% nárůst cen během čtvrtletí však reálné výdaje na začátku roku ve skutečnosti klesly, a to upraveným tempem -2,5 procenta,“ konstatovala v této souvislosti stanice CNN.
Investice podniků na rekordu, ale ne všude
Podle ekonomů americkou ekonomiku masivně podpořily investice podniků. Jejich výdaje v prvním čtvrtletí vzrostly o ohromujících 10,4 procenta meziročně. To byl prudký nárůst oproti 2,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí a nejvyšší tempo růstu od poloviny roku 2023. Nárůst podle ekonomů způsobily výhradně investice podniků do vybavení a softwaru. Což svědčí o pokračujících investicích do umělé inteligence [AI].
První čtvrtletí 2026: Příspěvek k HDP USA podle sektorů v %
Zároveň ale dodal, že investice mimo technologie zůstávají i nadále slabé.
„Toto je stále ekonomika poháněná umělou inteligencí,“ doplnil Olu Sonola, vedoucí analytik americké společnosti Fitch Ratings.
Podle CNN většina amerických společností zatím i vykázala robustní zisky za první čtvrtletí. Ačkoli válka s Íránem zpočátku investory vyděsila, akciový trh se nakonec zotavil a hlavní indexy jsou nyní na rekordních maximech nebo v jejich blízkosti, konstatuje dále stanice.
Také ale připomíná, že konflikt na Blízkém východě trvá již devátý týden a čím déle trvá, tím větší škody způsobí americké ekonomice. Dopad je i to, že americká centrální banka na svém středečním zasedání tento týden ponechala úrokové sazby na stávajících úrovních, v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta.
„Dokud ekonomika bude i nadále růst a společnosti budou schopny zvyšovat zisky, můžeme vidět vyšší ceny akcií i tváří v tvář vyšším cenám energií a inflaci,“ uvedl Chris Zaccarelli.
„Čím déle se však válka bude táhnout, tím více budou investoři nervózní a mohli bychom být svědky určitého poklesu, protože obavy budou slábnout,“ doplňuje.
Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu
Před vleklým konfliktem varuje i Olu Sonula: „Čím déle se konflikt s Íránem táhne, tím větší je riziko, že vyšší ceny energií budou i nadále tlačit inflaci nahoru a nakonec utlumí růst. […] Pro amerického spotřebitele je pravděpodobné, že jakékoli vládní daňové úlevy vymaží vyšší ceny ropy, pokud přetrvají.“
MMF snížil odhad růstu HDP USA
Mezinárodní měnový fond [MMF] tento měsíc uvedl, že americká ekonomika za celý rok vykáže růst o 2,3 procenta. Mírně tím zhoršil lednovou prognózu, v níž letošní růst odhadoval na 2,4 procenta. Příští rok počítá MMF se zpomalením růstu na 2,1 procenta.
Lednová data z trhu práce ukazují na silný růst americké ekonomiky
MMF upozornil, že v důsledku energetického šoku z války na Blízkém východě hrozí vysoká inflace a další ekonomické problémy v řadě zemí světa. Ředitel MMF pro fiskální záležitosti Rodrigo Valdes varoval před dotacemi na pohonné hmoty.
„Pokud se pokusíte vyřešit šok na straně nabídky tím, že podpoříte poptávku, skončíte s vyšší inflací,“ uvedl pro agenturu Reuters.
USA připravují nové vojenské útoky na Írán. Ceny ropy znovu stouply
Generální ředitelka MMF Kristalina Georgievová uvedla, že ji znepokojuje fyzické narušení dodavatelských řetězců. Což platí zejména v případě asijských zemí. Ty závisí na dodávkách ropy, zemního plynu, nafty, helia, hnojiv a dalších surovin z Perského zálivu. Takové narušení podle ní nezmizí přes noc, i kdyby válka skončila zítra.
„Proč? Protože tanker je pomalé plavidlo, trvalo by 40 dní, než by dorazil až na Fidži. Musíme se tedy připravit na to, že dopad narušení dodávek v nadcházejících týdnech bude ještě hlubší,“ řekla.
MMF upravil i svůj pravidelný měsíční výhled. Kvůli válce na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta.
–RED–
