Babiš: Konsolidace rozpočtu přijde v letech 2028 a 2029

Státní rozpočet 2027 by měl být zaměřený na investice. V televizi Nova to řekl [2.5.] premiér Andrej Babiš [ANO]. Zároveň uvedl, že s rozpočtovou konsolidací by začal jeho kabinet až v roce 2028 a pokračoval v roce 2029.

Andrej Babiš se v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova nevyjádřil, zda bude deficit státního rozpočtu na příští rok vyšší, nebo nižší než v letošním roce, kdy ho vláda plánuje 310 miliard korun. Nicméně jednotliví ministři podle premiéra už předložili své rozpočtové požadavky. Ty nyní podle něj studuje ministryně financí Alena Schillerová [ANO].

„První nějaká verze bude koncem května, budeme na tom pracovat a uvidíme,“ řekl Babiš.

K očekávané výši schodku se vyjádřit ale nechtěl. A ani k tomu, zda se meziročně zvýší. Deficit plánovaný na letošní rok by měl být čtvrtý nejvyšší v historii Česka.

„Příští rok je rok nastartování investic, od roku 2028 a 2029 začneme konsolidovat,“ řekl premiér.

Babiš dále zdůraznil, že se chce vláda zaměřit na investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví. Neočekává přitom, že by v koalici ANO, SPD a Motoristů byly kvůli sestavování rozpočtu nějaké spory.

Zadlužení vůči HDP

Za důležitější ukazatel než saldo rozpočtu považuje premiér Babiš státní dluh.

„Důležité je podle mě zadlužení vůči HDP, tam jsme na tom ještě dobře,“ řekl.

Podle čtvrtletní zprávy ministerstva financí o řízení státního dluhu byla na konci prvního čtvrtletí míra zadlužení 43 procent hrubého domácího produktu [HDP]. Návrh státního rozpočtu předpokládá, že by se do roku 2027 mělo zadlužení zvýšit na 44,6 procenta HDP. Babiš připomněl, že průměrné zadlužení států EU je vyšší než 80 procent HDP.

Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu / Cost-at-Risk

Premiér Babiš zároveň uvedl, že do konce funkčního období vlády v roce 2029 by zadlužení Česka nemělo překročit 50 procent HDP. Podle zákona se při dosažení 55 procent HDP aktivuje takzvaná dluhová brzda, kdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

Státní dluh v absolutním vyjádření loni meziročně stoupl o 312,3 miliardy korun na 3 677,6 miliardy korun. V relativním vyjádření státní dluh vůči hrubému domácímu produktu [HDP] meziročně vzrostl na 43,1 procenta [+1,4 p. b.]. Na každého Čecha teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Jen loni jsme zaplatili na úrocích přes 98 miliard korun.

Landovský jako zmocněnec pro NATO

V diskuzi na TV Nova se věnoval premiér také výdajům na obranu a splňování standardů NATO. Premiér připustil, že výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP, které NATO požaduje, Česko letos pravděpodobně nesplní. Namísto toho má vynaložit 1,78 procenta HDP. Babiš v tom nevidí problém.

„My se máme bavit o schopnosti armády bojovat. K 30. dubnu jsme nabrali 2 118 vojáků z rekrutačního cíle 2 250. V armádě ukončilo službu 285 vojáků, i tak je to ale čistý přírůstek 1 883 vojáků,“ prohlásil Babiš.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

Pro plnění závazků NATO si vybral Babiš speciálního zmocněnce: „Domluvil jsem s panem Jakubem Landovským, naším bývalým velvyslancem u NATO, že se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků v rámci NATO. To je člověk, který tomu rozumí.“

Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

​Výdaje na obranu jsou stálým sporem mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem. Ten kritizuje, že jsou nižší, než se zavázalo Česko vůči NATO. Z jakých zdrojů by je chtěl navýšit, už prezident ale neříká.

Podle některých pozorovatelů by pomohlo, kdyby v Armádě ČR bylo méně osob s velitelskými hodnostmi a více „řadových vojáků“. To by se promítlo i do personálních nákladů na českou armádu, kam patří i výsluhy. Tohoto tématu si prezident Petr Pavel, který je sám generál, prozatím nevšímá. To přesto, že personální náklady Armády ČR oproti jiným typům nákladů, jako jsou například investice, patří v rámci Aliance k těm vyšším.

–DNA/ČTK–