Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na pět procent z červnových 4,8 procenta. Úřady práce evidovaly 367 346 uchazečů o zaměstnání. Což bylo o 11 212 víc než o měsíc dřív. Údaje dnes [10.8.] zveřejnil Úřad práce ČR.
Letošní červencová čísla jsou vyšší i ve srovnání s loňským červencem. Nezaměstnanost v Česku tehdy byla 4,4 procenta, úřady evidovaly 329 501 lidí bez práce a zaměstnavatelé přes úřady práce nabízeli 95 553 volných míst.
„Nezaměstnanost je nejvýše za posledních deset let,“ komentuje aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj červencové výsledky nezaměstnanosti naznačují, že se situace na trhu práce zatím nijak nelepší a že tedy pokračují dřívější trendy propouštění, zejména v tuzemském průmyslu. Ten se snaží o optimalizaci nákladů v čase rostoucích cen energií a posilující zahraniční konkurence.
„Letošní pětiprocentní nezaměstnanost znamená nejhorší výsledek za červenec v posledních deseti letech. Současně je ale vidět, že dynamika propouštění přece jen pozvolna klesá. Nejen že ve srovnání s loňským červencem je rozdíl v nezaměstnanosti už ´jen´ půl procentního bodu, ale také ze sezónně očištěných dat plyne, že řady nezaměstnaných se rozšiřují přece jen pomaleji než dříve,“ dál říká Petr Dufek.
Podle něj se české ekonomice rozhodně nevede zle, protože většina odvětví zaznamenává růst, takže trend omezování zaměstnanosti už ztrácí na síle. Na druhou stranu stále ještě probíhají strukturální změny, které díky rozvoji automatizace a postupně i AI vyžadují ke stejnému výkonu méně pracovníků. A to i navzdory tomu, že se v červenci zvýšil i počet volných pracovních míst proti červnu o 1 078 na 100 932 pozic.
„Pozitivním signálem je to, že přibylo nových pracovních míst, i když i zde stále platí, že většinu tvoří pozice pro málo kvalifikované zaměstnance, navíc v regionech, kde je nezaměstnanost dlouhodobě nízká. Kde je práce, nejsou lidé, a naopak,“ doplňuje Dufek.
—
Svá slova dokládá tím, že nejvyšší nezaměstnanost je, jako už tradičně, v Karviné a Mostě, kde přesahuje desetiprocentní hranici. Na Praze-východ činí ani ne dvě procenta. A přitom právě v Praze je soustředěna skoro čtvrtina volných míst.
Nezaměstnanost podrobně
„Co čekat dál? Nezaměstnanost na konci roku bude nepochybně nad pětiprocentní hranicí, kde skončila rok naposledy v prosinci 2016,“ pokračuje Dufek.
Podle něj to sice vypadá velmi negativně, ale pokud se podíváme na statistiky, které nezahrnují osoby nehledající si práci, pracující v rámci brigád nebo neschopné nastoupit do práce, vypadá nezaměstnanost v ČR jako podstatně menší problém. Je totiž jen lehce nad třemi procenty. A na tom se zřejmě nic nezmění ani na konci letošního roku.
Vývoj nezaměstnanosti v ČR
| červenec 2026 | červen 2026 | červenec 2025 | |
| Podíl nezaměstnaných v % | 5,0 | 4,8 | 4,4 |
| Počet nezaměstnaných | 367 346 | 356 134 | 329 501 |
| Počet volných pracovních míst | 100 932 | 99 854 | 95 553 |
[Zdroj: Úřad práce ČR]
Nejvyšší nezaměstnanost zůstala v Ústeckém kraji, kde ke konci července byla 7,3 procenta. Následuje Moravskoslezský kraj se sedmiprocentní nezaměstnaností. Nejnižší podíl lidí bez práce na konci prvního prázdninového měsíce měly Praha s 3,9 procenta a Pardubický kraj se čtyřmi procenty.
„Ve srovnání s červnem poklesl podíl nezaměstnaných osob o 0,1 procentního bodu pouze v Karlovarském kraji, k nárůstu o 0,1 procentního bodu došlo v Hlavním městě Praha, v Ústeckém a v Plzeňském kraji, v ostatních krajích byl nárůst 0,2 procentního bodu,“ uvedli zástupci úřadu práce.
Ve srovnání okresů byl na konci července nejvyšší podíl lidí bez práce na Karvinsku s 10,4 procenta, Mostecku s 10,2 procenta a Bruntálsku s 8,4 procenta. Naproti tomu nezaměstnanost pod třemi procenty eviduje úřad práce v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou.
Během července se na úřadu práce nově zaevidovalo 46 598 lidí. Z evidence odešlo 35 386 lidí, méně než v červnu, ale více než o rok dřív.
„V souvislosti s odchody z evidence lze v červenci vysledovat opakující se trend, kdy podíl žen pečujících o dítě do deseti let věku na celkových odchodech z evidence klesá na nejnižší úroveň v rámci roku. Řada žen totiž odkládá nástup do práce až na období před začátkem školního roku nebo po skončení letních prázdnin, kdy se znovu obnovuje pravidelný provoz škol a školských zařízení,“ uvedl úřad práce.
Do nového zaměstnání z evidence v červenci nastoupilo 23 975 lidí.
Co říká ministr Juchelka a další data
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky [ANO] jde v případě aktuálního růstu nezaměstnanosti o tradiční prázdninový mírný nárůst.
„Červencový vývoj potvrzuje, že český trh práce zůstává navzdory sezonním výkyvům ve velmi dobré kondici. Nezaměstnanost tradičně mírně roste během letních prázdnin, zároveň ale evidujeme více než 100 000 volných pracovních míst,“ uvedl Juchelka.
Vláda schválila změny v penzích po osmdesátce a za práci v důchodu
Mezi evidovanými uchazeči o práci bylo na konci července 54,5 procenta žen. Absolventi škol a mladiství se na celkové nezaměstnanosti podíleli 4,5 procenta a lidé se zdravotním postižením 12,5 procenta. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo ke konci července 102 902 lidí, víc než v červnu i před rokem.
„V červenci 2026 vyplatil Úřad práce ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1,853 miliardy korun, v červnu 2026 to bylo celkem 1,866 miliardy korun,“ uvedl úřad.
Nezaměstnanost klesla. Podporu i tak pobírá takřka 100 tisíc lidí
Víc než 100 000 volných míst nabízených přes úřady práce nepokrývá celý pracovní trh. Mnoho pozic zaměstnavatelé inzerují sami přes internet, upozornil úřad práce. Z jeho dat nicméně vyplývá, že na jedno volné pracovní místo v Česku připadá v průměru 3,6 uchazeče o zaměstnání. Nejvíce to je v okresech Karviná [19,1] a Sokolov [18,3].
–ČTK/RED–
Komu by se také chtělo v takovém horku makat, čerchmanti.
Zůstaňme u obecného.
Pokud hospodářský růst není alespoň tři procenta HDP, ekonomika není schopna absorbovat nezaměstnané. To, že některé firmy racionalizují a vystačí si s méně lidmi, tu probíhá už od vzniku kapitalismu. Je to přirozený proces, díky kterému roste produktivita práce a tím i životní úroveň. Ovšem při růstu alespoň tři procenta HPD propuštění lidé vcelku snadno najdou práci u firem, které při nárůstu HDP výrobu nebo služby naopak rozšiřují, případně jako nové vzniknou.
Je třeba však vidět i trochu pod pokličku, tedy přejít ke konkrétnímu. V případě, že lidem a firmám zvýšíte daně nebo je daňově zatížíte jinak, jako například předchozí vláda letišti vzala, co mohla a nalijete to do ekonomiky, moc nezískáte. Sice díky vybranému můžete rozjet více stavebnictví v oblasti silnic a železnic, ale ubude vám drobné stavebnictví, což jsou různé rekonstrukce a podobně. Tím že je lidé například oddálí, včetně toho, že omezí spotřebu, což je také součást ekonomické výkonnosti.
Ať chceme, nebo nechceme, tak jediné investice, které způsobí hospodářský růst a nemají negativní následky na veřejné peníze, jsou soukromé investice. Ty vytvářejí hodnoty stejně, jako pole rodí úrodu, když zasejete. Proto se všichni komouši tak rádi na soukromé přisávají. V přincipu to nemusí být nic proti ničemu, protože i na poli nesklidíte úplně vše, co na něm vyroste, něco přijde skůdcům, něco si sežere zvěř, něco i uschne, něco dostane majitel, pokud pole není vaše, ale nesmíte to pole, případně sad, plundrovat. To však komouši bohužel dělají. Jedno jestli rudí nebo zelení. Každý jiným zůsobem, ale ve výsledku je to totéž.
Třeba takoví sociáldemokraté, ti soukromému pěkně pouštěli žilou a určovali si, co vše musí odevzdat, ale že by sokromému kecali do toho, co vyrábět může a co ne, co má a nemá vyvíjet a dokonce za zákazníka rozhodovali, co si on koupí a co ne, tak takoví „kabrňáci“ rozhodně nebyli.
Prostě komouš je žába na životodárném prameni a jako drogový dealer postupně vytvářejí závislost jedinců a firem na státním cecíku, který oni postupně více a více ovládají. A protože koho chleba jíš, toho píseň zpívej, jsou velmi nebezpeční, jelikož se řady sboristů následně utěšeně rozrůstají a politická změna je časem nemožná, protože přísavky převáží. Zůstane jen ta nevyhnutelně ekonomická a to je vždy tvrdý náraz do zdi.
Krom cilene upadajiciho prumyslu a souvisejicich sluzeb, kvuli znicujicim opatrenim EU, stoupajici nezamestnanost souvisi i s rekordni ukrajinskou migraci a to v case i poctem. A to zejmena v Praze. Zahranicni korporaty ze zapadu prednostne z ideologickych/politickych duvodu obsazuji Ukrajinci i mista, o ktere by meli zajem i Cesi. Nabidky prace jsou stale casteji jen vyhradne pro Ukrajince. Ti obsazuji uz i mista ve verejnem sektoru. Mzdy vseobecne v mene kvalifikovych pozicich nerostou, spise klesaji a lide nejsou motivovani jit pracovat.
Rust ekonomiky je tazen vyhradne spotrebou, na kterou ma u nas vyznamny vliv nejvestsi ukrajinska mensina na svete vzhledem k poctou domacich obyvatel. To vyvazi i fakticke zastaveni rustu duchodu a jejich chudnuti, kdy vlada sice namisto zvysovani nabizi vyhody pro zamestnane duchodce na mista, ktere ale neprimo paradoxne davaji ukrajincum. U nich jde zejmena o spojeni prace na cerno a zaroven cerpani velkorysich davek. Pri teto kombinaci je pak logicky vice prostredku na utraceni.
Vzhledem k tomu, ze priliv ukrajincu se stale zvysuje a soucasna vlada a predevsim hnuti ANO nechteji na tento fakt reflektovat, spise naopak, da se ocekavat dalsi zhorseni situace na trhu prace a dalsi tlak na socialni vydaje statu. Roztaci se tak spirala, kterou bude stale tezsi zastavit. Nehlede na obrovske nebezpeci s ukrajinskou emigraci a ohrozeni vnitrni bezpecnosti statu. Vsechny ukazatele tomu nasvedcuji, ovsem ceska vlada narozdil od blizkeho zahranici tento fakt silne podcenuje a fakticky dal podporuje nasilnou ukrajinizaci ceskeho uzemi.