Letos by růst české ekonomiky mohl dosáhnout 1,9 procenta, příští rok pak 2,4 procenta. Uvádí to aktuální srpnová makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Ta potvrzuje i znatelný růst státního dluhu Česka už letos.
Zatímco míra zadlužení České republiky od počátku letošního roku klesla z 42,9 procenta hrubého domácího produktu [HDP] na 42,4 procenta HDP, což se stalo i díky rozpočtovému provizoriu na konci roku, na konci letošního roku má znovu stoupnout. Podle nové predikce MF ČR vzroste výrazně, a to na 45,8 procenta HDP. Tento údaj překonává i hodnotu, kterou uvádí Strategie financování a řízení státního dluhu MF ČR z letošního července. Podle ní míra zadlužení Česka letos dosáhne 44,4 procenta HDP. Ministerstvo financí nárůst dluhu vysvětluje poklesem odhadu HDP [podrobněji k zadlužení níže, pozn. red.].
—
I když MF ČR v aktuální prognóze konstatuje odolnost české ekonomiky, růst hrubého domácího produktu [HPD] pro letošek snížilo o 0,2 procenta. Ještě v dubnu očekávalo pro letošek růst HDP o 2,1 procenta. Česká národní banka [ČNB] tipuje letošní růst HDP na 2,2 procenta. Důvod pro nižší odhad HDP jsou dopady americko-izraelské války s Íránem. To je podle MF ČR aktuálně největší riziko do budoucna, zejména pak případná vojenská eskalace na Blízkém východě, růst cen energií a přerušení dodavatelských řetězců.
„Základní scénář predikce předpokládá, že intenzita vojenského střetu mezi Spojenými státy americkými, Izraelem a Íránem bude v průběhu druhé poloviny letošního roku postupně slábnout. Napětí a ojedinělé incidenty však budou přetrvávat a nepředpokládá se dosažení komplexního politického řešení v roce 2026,“ uvádí MF ČR v makroekonomické prognóze.
Bessent: Odkupy dluhopisů i ty nejtvrdší sankce na Írán v historii
Přeprava Hormuzským průlivem zůstane i ve 3. čtvrtletí výrazně omezená a nestabilní, uvádí. Přesto se počítá s její postupnou obnovou od letošního 4. čtvrtletí. I tak objem přepravy zůstane kvůli vysokým nákladům na pojištění, omezené dostupnosti pojistného krytí, poškození infrastruktury a přetrvávajícím bezpečnostním rizikům pod předkonfliktní úrovní po zbytek letošního roku.
„Produkce a vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu by se měly obnovovat postupně a během první poloviny roku 2027 by se mohly přiblížit úrovním před vypuknutím konfliktu. Určitá omezení spojená s poškozenou infrastrukturou a narušenými obchodními trasami však přetrvají déle. Velkoobchodní ceny energií by se měly postupně snižovat, zůstanou však vysoce volatilní,“ konstatují zástupci MF ČR.
Vývoj HDP Česka v roce 2026
V roce 2026 by mohl hospodářský růst ČR dosáhnout 1,9 procenta. MF ČR za hlavní motor i nadále označuje domácí poptávku, kterou podle nich ale brzdí zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Dobrá zpráva je, že kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde podle MF ČR k oživení investiční aktivity firem. Což i potvrzují data Českého statistického úřadu za letošní první dvě čtvrtletí.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí solidně rostla. Ale čekalo se od ní více
„Navzdory geopolitickému pnutí zůstává výhled růstu české ekonomiky vcelku solidní, byť je stále spojen s riziky v souvislosti s trváním blízkovýchodního konfliktu,“ uvádí ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
—
Jeho slova nepřímo potvrzují autoři predikce MF ČR: „Silnější domácí poptávka se promítne do růstu dovozu. Strana vývozu bude těžit z rostoucího objemu průmyslových zakázek ze zahraničí, dynamiku naopak budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a výpadky v dodávkách výrobních vstupů. Hospodářský růst by mělo tlumit i snižování skladových zásob.“
Průměrná míra inflace by měla letos podle MF ČR dosáhnout 2,2 procenta. Tuto hodnotu ještě nedávno uváděla i ČNB, která zkraje srpna, po posledním jednání bankovní rady, ale oznámila, že průměrná inflace za letošek bude podle nové prognózy ČNB dvě procenta. ČNB svůj odhad růstu inflace v letošním roce snížila. A to navzdory tomu, anebo právě kvůli tomu, že letos „preventivně“ zvedla úrokové sazby. Čímž zdražila nejen úvěry a hypotéky, ale i financování státního dluhu.
ČNB sazby nezměnila. Předchozí zvýšení bylo správné, uvedl Michl
Podle MF ČR letos protiinflačně zapůsobí převedení financování poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet. Stejné opatření ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček potvrdil pro příští rok. Protiinflačně zapůsobí i silnější koruna, pokles cen potravin a restriktivní nastavení měnové politiky. Opačným směrem budou působit vyšší ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, stejně jako pokračující rychlý růst mezd a nákladů na bydlení. Za poznámku stojí, že MF ČR ve svém výčtu neuvádí fiskální politiku vlády, kterou pro změnu neopomene vždy uvést ČNB.
Trh práce a veřejné finance
Co dále stojí v prognóze: Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, které podporují dynamiku objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce. Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na 3,0 procenta a v roce 2027 pak klesnout na 2,8 procenta.
Nezaměstnanost v červenci je nejvýše za posledních deset let
Běžný účet platební bilance by měl v letošním roce skončit v deficitu 0,4 procenta HDP. Za meziročním zhoršením ukazatele vnější pozice stojí mimo jiné snížení přebytku bilance zboží. To vlivem silnější investiční aktivity, vyšších cen dovážených energetických komodit a přetrvávajících omezení na straně vývozu.
Hospodaření státního sektoru
Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo letos skončit meziročně vyšším deficitem 2,7 procenta HDP. K němu podle MF ČR přispěje, vedle vyšších kapitálových výdajů, především nižší tempo příjmové strany. Za ním stojí výpadek příjmů způsobený koncem účinnosti daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie u domácností a firem a v neposlední řadě dočasné snížení spotřební daně na naftu. Zadlužení veřejných financí by při meziročně nižší dynamice nominálního HDP mělo vzrůst o 1,6 procentního bodu na 45,8 procenta HDP.
—
A to přesto, že míra zadlužení od počátku letošního roku klesla z 42,9 procenta hrubého domácího produktu [HDP] na 42,4 procenta HDP.
Státní dluh vůči HDP klesl. To se stalo naposledy v roce 2024
Aktuální údaj je navíc o poznání vyšší, než uvádí Strategie financování a řízení státního dluhu, jejíž aktualizaci ministerstvo financí zveřejnilo v červenci. Podle ní se zvýší státní dluh letos na 3,991 bilionu korun. Míra zadlužení by tak měla dosáhnout 44,4 procenta HDP. To by bylo o 1,5 procenta více než loni.
„Srpnová prognóza MF bývá zásadním podkladem pro sestavování státního rozpočtu na následující rok, přičemž jednání o jeho podobě aktuálně probíhají. Naše prognóza počítá s pokračováním expanzivního působení fiskální politiky a zvýšením deficitu veřejných financí z letošních odhadovaných 2,8 procenta HDP, ministerstvo financí odhaduje 2,7 procenta HDP, na 3,2 procenta HDP v příštím roce,“ komentuje vývoj ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] k tématu včera uvedla, že schodek státního rozpočtu příští rok vzroste z letošních 310 miliard korun, ale bude pod 400 miliardami korun. Blíže očekávaný schodek upřesnit odmítla, ministerstvo ho podle ní dopočítává. Resort musí návrh rozpočtu předložit vládě do konce srpna.
Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun
Autoři Makroekonomické predikce MF ČR [mnohem více podrobněji v odkazu na stránkách MF ČR v PDF formátu] pak uzavírají: „Rizika predikce hospodářského růstu považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Nejvýznamnějším z nich zůstává vývoj konfliktu na Blízkém východě a s ním spojené tlaky na ceny energií, umocněné aktuálně relativně nízkou naplněností zásobníků plynu. Další významná rizika představuje bezpečnostní situace v Evropě a globální obchodní politika.“
–DNA–
