Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci letošního července deficitem 176,6 miliardy korun. To je meziročně o 8,5 miliardy korun více. Oproti červnu však deficit státního rozpočtu klesl o sedm miliard korun.
Dnes [3.8.] to uvedlo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Meziročně byl deficit hlubší o 8,5 miliardy korun, respektive 46,4 miliardy korun po očištění o bilanci s EU. Výsledek za samotný červenec ale byl proti loňsku lepší o 22,8 miliardy korun. A oproti červnu byl lepší o sedm miliard korun.
„Ve druhém čtvrtletí se na rychlém prohlubování deficitu projevilo ukončení rozpočtového provizoria. To v prvních třech měsících letoška omezovalo některé výdajové kapitoly. Celkově by podle nás měl být schválený celoroční schodek ve výši 310 miliardy korun stále dosažitelný,“ okomentoval aktuální data ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Argumentuje tím, že druhá polovina roku a zejména třetí čtvrtletí totiž bývají tradičně z hlediska hotovostního plnění rozpočtu výrazně příznivější. Což podle něj potvrdil i červencový údaj.
Měsíční nekumulované saldo státního rozpočtu v mld. Kč
[Zdroj: MF ČR]
Podle MF ČR po očištění od vlivu bilance příjmů a výdajů na projektu z EU činil schodek 212,4 miliardy korun a meziročně vzrostl o 46,4 miliardy korun. Zástupci MF ČR zdůraznili, že plánované saldo státního rozpočtu se naplnilo na 57 procent. A to je podle nich nejnižší červencová úroveň za posledních pět let. Doplnili, že po očištění o změnu rozpočtového určení daní a o inkaso z mimořádného zdanění souvisejícího s energetickou krizí vzrostl výběr daní a pojistného pro stát o sedm procent. Čímž převýšil tempo růstu běžných výdajů o 2,8 procentního bodu.
Saldo státního rozpočtu za leden až červenec v mld. Kč
[Zdroj: MF ČR]
To znamená, že i když deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun, proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU. Právě to přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020. Také je ale šestý nejvyšší od vzniku Česka.
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu meziročně na konci července vzrostly o 5,4 procenta [+63,8 mld. Kč]. Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 1,1 % [+6,4 mld. Kč]. Růst daňových výnosů dosáhl 7,5 procent [+43,2 mld. Kč]. Vzrostl i výběr pojistného [+6,3 %, +29,6 mld. Kč]. A stouply i již několikrát zmíněné příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů [+41,7 %, +31,2 mld. Kč].
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti [+7,1 %, +5,7 mld. Kč] se v meziročním srovnání promítl hlavně růst mezd a platů. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,3 procenta [+29,6 mld. Kč] zejména zásluhou růstu mezd a platů.
Příjmy státního rozpočtu za leden až červenec v mld. Kč / skutečnost
Inkaso spotřebních a energetických daní [+1,9 %, +1,8 mld. Kč] meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků [+4,6 %, +1,6 mld. Kč]. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů rovněž meziročně vzrostlo [+0,9 %, +0,4 mld. Kč]. Je za tím zvýšení přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky.
„Růst inkasa je však tlumen v červenci ukončeným prominutím části spotřební daně z nafty, v jehož důsledku inkaso za měsíc červen a červenec meziročně pokleslo. Tento trend bude z důvodu posunuté splatnosti daně pokračovat i v následujících dvou měsících,“ doplnili zástupci MF ČR.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje státního rozpočtu na konci července meziročně vzrostly o 72,2 miliardy korun [+5,4 %]. Pro jejich tempo a objem byly určující běžné výdaje [+4,2 %, +51,7 mld. Kč] tažené financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti [+24,7 mld. Kč].
MF ČR uvedlo, že jako pokračující důsledek rozpočtového provizoria lze vnímat doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací [-8,3 mld. Kč].
Výdaje státního rozpočtu za leden až červenec v mld. Kč / skutečnost
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+4,3 %, +23,1 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+3,8 %, +15,8 mld. Kč]. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti [+3,8 mld. Kč] navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti.
—
Naopak o 1,2 miliardy korun klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty dosáhl prozatím pouze 1,8 miliardy korun. Nahrazené dávky klesly o 2,0 miliardy korun. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.
Stát tlačil, aby lidé o superdávku žádali loni. Ne všem se to vyplatí
Výrazněji vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie [+42,4 %, +14,1 mld. Kč]. Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie a zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů.
Šéfka EK říká, proč EU potřebuje na útratu víc peněz, než má
Do výdajů na platy a souvisejících výdajů vyšších o 9,2 % [+8,0 mld. K] se v letošním roce promítají změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů platné od 1. ledna 2026 a zvýšení objemu prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 % od 1. dubna 2026.
Za meziročním nárůstem neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů o 8,6 procenta [+4,3 mld. Kč] stály především nákupy Ministerstva obrany ČR [+6,8 mld. Kč] určené zejména na vybavení Armády České republiky. Meziroční srovnání dále významně ovlivnila loňská únorová kompenzace České poště, s. p., za univerzální poštovní služby ve výši 2,3 miliardy korun. Ta letos nebyla doposud vyplacena.
- Obsluha státního dluhu představovala na konci července pro státní rozpočet výdaj v objemu 55,6 miliardy korun [+5,4 %, +2,9 mld. Kč].
Kapitálové výdaje státu dosáhly 126,3 miliardy korun [+19,4 %, +20,6 mld. Kč] a jejich plnění na 48,4 procent je podle MF ČR odrazem tradičně nižší realizace investičních záměrů v první polovině roku.
„I přesto lze doposud uskutečněný objem považovat za rekordní a z hlediska úrovně plnění za výrazně překračující 10letý průměr,“ uvedli zástupci MF ČR.
–RED–
