389 miliard korun, tolik by měl v roce 2027 činit deficit státního rozpočtu. Po jednání vlády to dnes [31.8.] uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 310 miliard korun.
Návrh rozpočtu na rok 2027, který dnes vládě předložila Alena Schillerová, počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu. Uvedlo to k podobě rozpočtu na příští rok Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v tiskové zprávě. V té mimo jiné v souvislosti s rozpočtem na příští rok slibuje rekordní investice, dostupnější zdravotnictví, vyšší životní úroveň a nadprůměrný hospodářský růst.
„Jen čistý nárůst prorůstových investic ze státního rozpočtu společně s nezbytnou finanční injekcí do zdravotnictví bude dělat dohromady téměř 100 miliard korun, a tedy mnohem více než o kolik roste schodek,“ říká v ní ministryně Schillerová.
Argumentuje tím, že vláda Petra Fialy [ODS] zanechala „věci veřejné ve zbědovaném stavu. A pokud bychom nepřistoupili k vyššímu schodku, chytili bychom Česko do pasti zakonzervovaných staveb, nedostupné zdravotní péče a ekonomické stagnace“.
„Ve výsledku bychom za to zaplatili podstatně více. Přechodné zvýšení schodku proto nemá absolutně žádnou alternativu,“ dodala ministryně.
A to přesto, že takto vysoko navrženým schodkem se ministryně Schillerová zapisuje do historie jako ministryně, která dosáhla nejvyšších schodků vůbec. Navržený schodek ve výši 389 miliard korun by byl druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021. Tehdy totiž hospodaření státu v době pandemie covidu skončilo schodkem 419,7 miliardy korun. Ministryně Schillerová přitom končila ve funkci 17. prosince 2021. MF ČR i přesto slibuje, že takto vysoký schodek zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů HDP v rámci EU.
—
Vláda Andreje Babiše [ANO] ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit, konečný návrh musí odeslat Sněmovně do konce září. Ministryně očekává drobné úpravy na základě vyjednávání s dalšími členy kabinetu nebo podle zpřesněného odhadu nákladů na obnovitelné zdroje energie.
„Budou nějaké dílčí změny, ale neočekávám, že bychom šli nad rámec maximálního deficitu,“ řekla ministryně.
130 miliard na obsluhu státního dluhu
„Navržený rozpočet je znatelně horší, než se čekal. Fiskální politika se velmi výrazně uvolňuje nikoli v recesi, ale při pokračujícím hospodářském růstu,“ komentuje návrh rozpočtu na rok 2027 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Upozorňuje na to, že schodek 389 miliardy korun je na horní hranici předem avizovaného pásma 310 až 400 miliard. Proti letošnímu plánu se zhoršuje o 79 miliard korun, tedy o více než čtvrtinu. Za hlavní problém návrhu považuje to, že fiskální politiku výrazně uvolňuje nikoli v recesi, ale při pokračujícím růstu. Vyvrací i sdělení ministryně Schillerové o tom, že za schodkem stojí hlavně rekordní investice.
„Příjmy rostou zhruba o 3,4 procenta, přestože nominální HDP má podle ministerstva financí vzrůst o 6,3 procenta. Výdaje naopak rostou přibližně o 6,2 procenta, tedy prakticky stejně rychle jako nominální ekonomika. Fiskální problém roku 2027 proto nevzniká pouze ´rekordními investicemi´. Je kombinací slabší dynamiky příjmů a velmi rychlého růstu celé řady výdajových položek,“ uvádí.
Podle něj kapitálové výdaje skutečně dosahují rekordních 289,6 miliardy korun a proti roku 2026 rostou o 26,4 miliardy. Avšak celkový deficit se zhoršuje o 79 miliard. Samotný nárůst kapitálových výdajů tedy představuje jen přibližně třetinu zhoršení celkového schodku.
Upozorňuje i na růst nákladů na obsluhu státního dluhu. Už loni za ni Česko zaplatilo 98 miliard korun, v příštím roce to už může být až 130 miliard korun. A do roku 2028 mají výdaje na státní dluh vzrůst podle odhadu MF ČR až na 139 miliard korun.
„Právě tato položka je varovná. Stát už začíná pociťovat kumulativní cenu deficitů minulých let. Dvacet miliard dodatečných úroků [v příštím roce] samo o sobě spolyká čtvrtinu celého meziročního zhoršení rozpočtu,“ říká ekonom.
Manipulace s čísly
Podle MF ČR navržený deficit ve výši 389 mld. Kč [-2,8 HDP] udržuje deficit v poměru k HDP pod očekávaným průměrem zemí EU [-3,6 % HDP] a hluboko pod úrovní všech sousedních zemí. MF ČR argumentuje:
- Polskem: 6,3 % HDP,
- Slovenskem: 5,4 % HDP,
- Německem: 4,1 % HDP,
- Rakouskem: 4,1 % HDP.
Lukáš Kovanda v tomto případě ale upozorňuje, že samotný schodek státního rozpočtu 389 miliard korun odpovídá při ministerstvem financí očekávaném nominálním HDP 9,531 bilionu zhruba 4,1 % HDP, nikoli hodnotě 2,8 procenta.
Číslo 2,8 % HDP, které resort financí uvádí, se podle něj vztahuje k jinému ukazateli. Vztahuje se k saldu celého sektoru vládních institucí – tedy včetně například výsledku hospodaření krajů a obcí, tradičně zhusta přebytkových – podle evropské metodiky a fiskálně-strukturálního plánu, navíc po aplikaci evropské obranné únikové doložky.
„Ministerstvo financí samo dodává, že bez využití obranné doložky očekává saldo −3,5 % HDP. Proto nelze říkat: Česko má rozpočtový schodek jen 2,8 % HDP. To míchá dvě různé metodiky,“ uvádí.
Obce a kraje drží ladem u bank 625 miliard korun. Praha v tom vyniká
Podle něj navíc obranná úniková doložka nemaže dluh ani skutečně utracené peníze. Pouze umožňuje při posuzování evropských fiskálních pravidel určité obranné výdaje nezapočítávat standardním způsobem. Ministerstvo financí uvádí pro rok 2027 prostor 70 miliard korun.
Vrací se nám politický marketing
„Důvod, proč nemůžeme schodky snižovat okamžitě, je jednoduchý. Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu, druhými nejdražšími energiemi v EU, třicetiprocentním poklesem reálných platů nebo účetními podvody za více než 50 miliard korun,“ vysvětluje „přechodný nárůst deficitu“ ministryně financí Schillerová s tím, že napravit veškeré škody po minulé vládě nebylo v rámci rozpočtu 2026 časově ani technicky možné.
„Jen rozpočtový výhled SFDI, který jsme zdědili, znamenal jeho podfinancování o neuvěřitelných 100 miliard korun. Což by znamenalo úplný kolaps dopravy v Česku,“ upřesňuje Schillerová.
Ekonom Kovanda nerozporuje její slova o dědictví po předchozí vládě, ale slova o tom, že návrh deficitu na příští rok značí „přechodný nárůst deficitu“. A to přesto, že MF ČR předpokládá vývoj salda sektoru vládních institucí následovně:
- 2027: 2,8 % HDP,
- 2028: 2,0 % HDP,
- 2029: 1,6 % HDP,
- 2030: 1,2 % HDP.
Pokud by se tato trajektorie skutečně naplnila, šlo by podle něj o dobrou zprávu. Avšak právě tato část rozpočtu je nejméně jistá, uvádí.
Vláda plánuje škrty v podpoře v nezaměstnanosti. Výdaje rostou
„V roce 2028 se totiž výrazně zmenší možnost využít obrannou únikovou doložku a zároveň stát vstupuje do dalších nákladů, které jsou politicky velmi obtížně vratné – vyšší platy, zdravotnictví, obrana, důchody či energetické podpory. Dokázat během jediného roku přejít z dnešní fiskální expanze k výrazné konsolidaci bude vyžadovat buď velmi silný růst příjmů, nebo skutečné škrty. Samotné prohlášení, že úspory budou v řádu desítek miliard, je zatím příliš obecné,“ říká.
České státní dluhopisy a rating
Pro české státní dluhopisy je návrh deficitu z toho a mnoha dalších důvodů jednoznačně negativní. Trh absorbuje vyšší emisní potřebu a stát už má současně refinancovat stále větší objem existujícího dluhu. Ministerstvo financí samo počítá s dlouhodobými úrokovými sazbami kolem 4,7 procenta i v roce 2027.
„389 miliard tedy není jen politická cifra. Vyšší potřeba financování může držet české dlouhé výnosy výše, než by jinak byly. To může částečně brzdit i pokles hypotečních sazeb, protože jejich dlouhodobá cena se neodvíjí jen od repo sazby ČNB, ale také od podmínek na korunovém dluhopisovém a swapovém trhu,“ uvádí.
Podle Kovandy samotných 389 miliard rating ČR neohrozí. Důvod je především stále nízký dluh kolem 47 procenta HDP a fakt, že Česko zůstává z evropského pohledu fiskálně relativně solidní zemí.
„Ratingové agentury ale budou sledovat něco jiného než samotný rok 2027. Zda je pravdivý příběh vlády, že jde o jednorázové či přechodné zvýšení deficitu. Pokud se v dalších rozpočtech ukáže, že 350–400miliardové schodky jsou novým standardem i při růstu ekonomiky, právě tehdy by se výhled ratingu mohl začít zhoršovat,“ uzavírá.
–DNA–
