USA a Ukrajina podepsaly včera [30.4.] dohodu o vytvoření nového Americko-ukrajinského investičního fondu obnovy. Oznámilo to americké ministerstvo financí s tím, že fond cílí na rychlejší hospodářské oživení Ukrajiny.
Podle dřívějších informací by v radě investičního fondu, který budou spravovat USA, měli být tři zástupci USA a dva Ukrajiny. Američané by měli mít ve fondu speciální rozhodovací pravomoci s možností blokace některých rozhodnutí. Což ale podle ukrajinské strany již neplatí. Zástupci Ukrajiny uvedli, že ni jedna ze stran nebude mít dominantní hlas. Detaily přinese až technická dohoda, která se teprve chystá.
„USA materiální a finanční pomoc, jakou Ukrajině poskytly po začátku ruské invaze z února 2022, považují za svůj příspěvek do tohoto fondu,“ stojí podle agentur v dohodě.
Finanční a vojenská podpora Ukrajině od vybraných zemí v %
[Zdroj: CNN]
Americké ministerstvo financí včera uvedlo, že vznik fondu představuje „uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid USA poskytl Ukrajině“ od ruské invaze na její území v únoru 2022.
Text dohody mezi USA a Ukrajinou. Zde! >
„Díky neúnavnému úsilí prezidenta Trumpa o zajištění trvalého míru s potěšením oznamuji podpis historické dohody o hospodářském partnerství mezi USA a Ukrajinou, kterou se zřizuje investiční fond pro obnovu USA a Ukrajiny,“ uvedl ministr financí USA Scott Bessent.
Ukrajina má velké nerostné bohatství. Tím to ale prozatím končí
Podle něj se na spolupráci s Ukrajinou bude spolu s jeho ministerstvem pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa podílet Americká mezinárodní rozvojová finanční korporace [DFC].
„A aby bylo jasno, žádný stát ani osoba, která financovala nebo dodávala pro ruskou válečnou mašinérii, nebude moci těžit z rekonstrukce Ukrajiny,“ doplnil Bessent.
S odvoláním na prezidenta Trumpa řekl, že USA si dál přejí ukončení „kruté a nesmyslné války na Ukrajině“. Dohoda o hospodářské spoluprací s Ukrajinou pak podle něj Rusku jasně signalizuje, že Trumpova administrativa chce taková jednání o míru s Ruskem, která povedou ke svobodné, suverénní a prosperující Ukrajině, a to v dlouhodobém horizontu.
Jak má fungovat nový fond
Podle dřívějších informací z jednáních mezi USA a Ukrajinou o novém investičním fondu Amerika získá přednostní přístup ke klíčovým ekonomickým projektům v zemi. Na nich se mohou podílet i jiné země, ale jen v případě, že o ně nebudou mít zájem Spojené státy. Případně budou souhlasit s účastí jiných zemí. Stále ale platí, že USA mají mít přednostní právo na zisk z těchto projektů, který by se převáděl do zvláštního fondu.
V důsledku by to podle agentury Bloomberg znamenalo, že než by Ukrajina získala nějaký příjem z fondu, Americe by zaplatila za veškerou americkou vojenskou a ekonomickou pomoc. Podle dřívějších informací USA žádaly nejen navrácení vynaložené podpory Ukrajincům, ale i úrok ve výši čtyř procent. Nyní text dohody ale již explicitně nezahrnuje předchozí požadavek na zpětnou kompenzaci za dosavadní podporu Ukrajině.
USA chtějí mít na Ukrajině vlastní investiční fond pro obnovu
Server Ukrajinska pravda už dříve napsal, že Kyjev zároveň povinně vždy poskytne USA veškeré podrobnosti ze všech ekonomických jednání. Ukrajina podle něj také měla pravidla pro udělování licencí pro těžbu nerostů rozšířit o zákaz nabízet je zájemcům ze zemí, které Washington považuje za konkurenty Spojených států.
„Existuje riziko, že tato definice by se mohla vztahovat i na EU,“ napsal server.
Na Ukrajině nejspíš zvítězí Amerika. Trump tvrdě tlačí Zelenského
Což je problém, protože Ukrajina, která usiluje o členství v Evropské unii, by se tím dostala do situace, kdy by musela omezit obchod s evropskými partnery. Toto ustanovení odporuje současným dohodám Kyjeva s EU a principům hospodářské konkurence v evropském bloku. Přičemž i ten poslal na Ukrajinu nemálo peněz a vojenského materiálu. Teď z vyjednané dohody zmizely explicitní formulace, které komplikují jednání Kyjeva s EU.
„Pokud po podpisu této dohody bude muset Ukrajina převzít další závazky související s jejím přistoupením k EU… strany se v dobré víře poradí a vyjednají, aby v případě potřeby přijaly úpravy,“ stojí v dohodě.
Kde je Evropa, když USA už jdou na Ukrajinu?
O tom, jakou roli sehraje při obnově Ukrajiny EU, se aktuálně žádná intenzivní jednání nevedou. A to přesto, že jde o téma, které je na stole už od začátku války na Ukrajině.
„Ukrajincům jsme nesmírně pomohli,“ uvedl v podcastu FinTag už na konci roku 2022 tehdejší prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
Zároveň se v něm ptal, která země bude tou jedničkou při obnově Ukrajiny. Evropská unie, ale i Česko by podle jeho názoru nemělo stát stranou už kvůli tomu, že tehdy přijalo přes 440 tisíc ukrajinských běženců a Ukrajinu silně podporovalo finančně a vojensky.
„Jsou tam ale otázky, které si zatím nedokážu zodpovědět. Za prvé, kdo všechno a jak obnovu Ukrajiny zaplatí. To je nesmírně zásadní věc, protože to jsou stovky a stovky miliard. Jde o nepředstavitelné peníze. A mě zajímá, jak se na tom bude podílet Ukrajina. Budou to půjčky, závazky. Anebo budeme dávat dohromady nějaké fondy,“ ptal se už tehdy v podcastu FinTag.
Od té doby uplynuly více než dva roky a výsledek je, že USA s Ukrajinou jednají o fondu obnovy. V případě Evropy se intenzivně nejedná o ničem. Stále tak platí to, co říkal někdejší šéf SP ČR pro FinTag už na konci roku 2022.
„Pak je tu další zásadní otázka. Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. […] Kdo povede ten A tým na Ukrajinu, až nastane čas té nové výstavby Ukrajiny? To je také klíčová otázka. Protože podle toho se zařadí i Česko. Byl bych rád, kdyby nám na toto naše politická reprezentace uměla včas a jasně odpovědět. A dala nám tak najevo, s kým na Ukrajinu půjdeme,“ uvedl tehdy.
Daniel Tácha
….. Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. […]……
No jo, no. Když se dá otázka propagandistovi v obleku politika, tak co čekat jiného, že? Největší legrace je, že nemálo občanů, ne dobře placených politiků, řadu věcí přinejmenším tušila od začátku a nějak jim oficiální informace do sebe průběžně nezapadaly.
Myslím, že budoucí vývoj je jasný. Zkusí se to následovně. Prohlásí se, že EU také poskytne Ukrajině garance, a to členstvím v EU. Nakonec to slíbila. A tato bohulibá myšlenka musí být podpořena věcí, která je v bytostném zájmu každé členské země. A ta věc je, že každá ze zemí EU přijde o poslední zbytky pravomocí, které z ní dělají suverénní stát. A to tak, že se jich dobrovolně vzdá, protože k tomu je třeba jednomyslnost. Co by jeden pro svoji suverenitu ve svém zájmu neudělal, ne? Po tomhle „výkopu“ se pak na Ukrajinu bude brát ohled jen v tom, aby celková situace, například s migrací, bezpečností a dalším, nevybočila z jistých rozumných mezí. A Ukrajina bude zmiňována jen a jen v souvislostí se zmíněnou „snahou v zájmu jednotlivých států“. Dokud tato snaha nebude úspěšná, bude to totiž záviset na rozhledu voličů jednotlivých států a zkušeností státních politiků s jednáním, když se jednalo společně, tak se prohlásí, že v zájmu celé EU to rozšíření možné není. Nějaká násilím sešroubovaná myšlenková konstrukce, proč to možné není, se pro o politiku nezajímajícího se voliče vždy najde. Ostruhy v tomto se už získaly z dosavadního informování o Ukrajině. A co se týká členství Ukrajiny v NATO, tak u toho předpokládám, že se vůbec nebudou tajit tím, že u rozhodnutí v této věci jsou pátým kolem u vozu. Že této věci šéfují USA a podržtašky s upoceným průměrným jedním a půl procentem HDP na zbrojení do toho nemají co mluvit. Když o této věci už jedná velikán. A aby i tak neztratili důstojnost, tak prohlásí: „Do teď jsme to, soudruzi, dělali špatně s tím upoceným jedním procentem, ale od teď, soudruzi, od teď už to budeme dělat pořádně. Dvě procenta, tři procenta, klidně i čtyři, abychom to dohnali, soudruzi.“ Jen pevně doufám, že kromě Ukrajiny, další obětí, kvůli dříve nepředpokládaným výdajům na zbrojení, bude GD. Pak by to pro EU nebyl zase tak špatný výsledek. Později stejně vyjde najevo, že pokud kvůli tomu zhyne GD, tak dosavadní výdaje na podporu Ukrajiny a nové výdaje na zbrojení jsou brnkačka oproti škodám, které by hospodářství EU dlouhodobě způsobil. Už teď jsou na pováženou, a to se ještě ani pořádně nerozjel.
P.S. Všimněte si, že pro zadlužení na zbrojení ANO řeklo ano. Stejně jako pro GD. Důvod? Stále stejný. Půjčky, půjčky a zase půjčky. Půjčky=peníze=krev hospodářství. Tomu Babiš rozumí. Nakonec jiná možnost není. Peníze se promrhávají na ideologické představy o záchraně planety, takže už stejně došly.
Ukrajina se začala rozkrádat nadnárodními mafiemi hned po rozpadu SSSR, (i nutelová rodinka se na krádežích UA majetků podílí) někteří politici chtěli tyto rozkrádačky za úplatných uaoligarchů zastavit. Tak musel přijít voj. převrat Majdan 2014, pod dozorem Biden ml. aby v tom mohli pokračovat. Evropě nebezpečný šílenec Áda Zelenskyj je už jen shnilou třešničkou na žluklém dortu UA. Demarkační čára řeka Dněpr, pomalý rozpad UA, hlavně rychlé odstranění kyjevského klauna … teprve pak se vše vyřeší