Tendr na Dukovany směřuje ke dnu, tvrdí profesor Radek Škoda

Tendr na výstavbu dvou nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany [JED] se proměnil ve fiasko letošního roku. Řekl to odborník na jaderné zdroje profesor Radek Škoda na včerejším semináři Evropa v bodě zlomu v Poslanecké sněmovně.

Prof. Ing. Radek Škoda, Ph.D. je vedoucí Katedry energetických zařízení Technické univerzity v Liberci. Jako odborník na jaderné zdroje působil a stále působí v zemích, jako jsou Velká Británie, USA, Čína, Rusko, Francie, Jižní Afrika a další země včetně Jižní Koreje. Z jeho slov vyplývá, že vzhledem k chybám, které se staly v tendru na nové bloky v JED, by se jejich realizace rovnala opravdovému zázraku.

„Dukovany II, já bych to nazval fiasko roku 2025,“ uvedl v úvodu svého vystoupení profesor Škoda, který upozornil, že se jaderné energetice věnuje celý život.

„To, co se tady stalo v uplynulých třech týdnech, to je něco, co si opravdu nikdo nemůže dát za rámeček. A já se celkem divím, že se tomu média tak málo věnují, protože tady se od roku 2015 vybírají nové bloky pro Jadernou elektrárnu Dukovany, aby se tady během tří týdnů udělalo tolik chyb, že podle mě už jde o nevratný proces a ten tendr podle mého názoru směřuje ke dnu,“ řekl.

EK zostra sekla Fialovu vládu přes prsty v tendru na Dukovany

Podle něj je velký rozdíl jaderné elektrárny provozovat, v čemž jsme my Češi dobří, a v tom jaderné bloky stavět. V druhém případě podle jeho názoru jdou proti sobě vždy zájmy dodavatele a objednavatele. Zatímco dodavatel chce stavět nové bloky co nejdéle a za co nejvíce peněz, objednavatel je chce vystavět co nejrychleji a za co nejméně peněz. V případě Česka je situace ještě komplikovanější. Nejenže Česko neumí nové bloky stavět, ale neumí ani vybrat jejich dodavatele. V úvodu svého vystoupení připomněl i to, proč se vlastně nyní řeší nové bloky v Jaderné elektrárně Dukovany.

Už tendr na Temelín se zrušil pro neschopnost

„Vybíráme dodavatele na nové reaktory podruhé. V roce 2013 jsme ukončili výběr reaktoru pro Jadernou elektrárnu Temelín. A ten skončil tak, že oba dva uchazeči o zakázku vyhráli. Česko ale prohrálo, protože nevybralo nikoho,“ řekl.

Skutečností je, že v roce 2014 se zrušil tendr na výstavbu nových bloků pro Temelín. Tehdy se do vyhlášené soutěže zapojili tři zájemci. Americký Westinghouse, česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a francouzská Areva, jejíž nabídka ale byla z tendru vyloučena.

„V tom temelínském tendru byl zájem Rusů, aby tady nic nepostavili Američané. Zájem Američanů byl, aby tady Rusové nepostavili reaktor. Oba dva zájmy jsme uspokojili, vyhráli oba, a my jsme nepostavili nic,“ uvedl v této souvislosti profesor Škoda.

Polsko uzavřelo smlouvu o další jaderné elektrárně

Podle něj přitom v následujících letech stačilo tento tendr oprášit, což by byla podle něj vůbec nejvýhodnější varianta. Ale protože k tomu nedošlo, vyhlásil se tendr na dostavbu v nové lokalitě JED. Což mimo jiné přineslo to, že mezitím došlo ke změně technologie nových reaktorů, s níž Česko nemá už vůbec žádné zkušenosti.

Dostavba Dukovan jako fiasko roku 2025

V aktuálním tendru na výstavbu bloků v Dukovanech, kterého se opět účastnila americká společnost Westinghouse, jíž vláda z tendru ale vyloučila, nakonec zbyla jihokorejská společnost KHNP a francouzská společnost EDF. Vyhráli Korejci. Výsledek tendru ale okamžitě napadli Američané a teď nově úspěšně i Francouzi.

Dukovany dostaví korejská KHNP. Objevují se první spory a pochyby

Podle profesora Škody klíčový okamžik nastal letos v únoru, kdy jihokorejská společnost, která zčásti využívá americkou technologii, urovnala své spory o její využití nejen v případě Dukovan s americkým Westinghousem. Klíčový byl podle něj proto, že významně ovlivnil zapojení českých firem do výstavby nových bloků v Dukovanech.

„V únoru došlo k tomu, že Westinghouse stáhl stížnost u našeho antimonopolního úřadu na výsledek tendru, protože se urovnal spor o exportní licenci mezi Jižní Koreou a Spojenými státy, mezi Westinghousem a KHNP. Ta exportní licence vám umožňuje stavět pouze tam, kde máte povolení od toho původce technologie. Vy musíte toho původce požádat pro jinou zemi o povolení. Buď zadarmo, nebo za peníze. Což Korejcům v našem případě Westinghouse za peníze povolil. Ale řekl si za to poměrně dost,“ uvedl profesor Škoda.

Dohoda Američanů s Korejci

A doplnil: „Korejci pro nás měli nabídku, že postaví reaktory u nás a potenciálně budou dál stavět ve Slovinsku, v Nizozemsku a ve Švédsku. Američané řekli, dobře, povolíme vám stavět v Česku, ale nebudete stavět ve Slovinsku, Nizozemsku a ve Švédsku. Jinými slovy Korejci mohli stavět jenom u nás.“ 

V ten okamžik podle něj padly lákavé představy o možnosti vzniku korejsko-českého průmyslového komplexu, který bude stavět jaderné bloky jinde v Evropě, přičemž ty v Dukovanech by byly takzvaně pilotní. Podle profesora Škody si Westinghouse Korejcům ale řekl o další dvě věci. Žádal 150 milionů dolarů [cca 3,3 mld. Kč] za každý v Česku postavený reaktor a 800 milionů dolarů [cca 17,8 mld. Kč] na zakázkách na každém z postavených reaktorů v Česku.

„To je, když se nad tím zamyslíte, deset procent na zisku za reaktor a deset procent na zisku ze zakázek na stavbě každého z reaktoru. Takže Westinghouse dostal od Korejců zhruba 20 procent na každém reaktoru, aniž by cokoli s kýmkoli dojednával,“ vysvětlil.

Vyřazení Westinghousu z tendru na Dukovany provázejí nejasnosti

Podle něj toto rozhodnutí mělo a má obrovský dopad na český průmysl, protože až poté, kdy se toto stalo, Češi podle jeho slov začali říkat, pojďme se bavit o české účasti na výstavbě nových bloků v Dukovanech. To už ale bylo pozdě. Protože, jak řekl, Američané si uřízli z tendru 20 procent na každém z reaktorů. To přesto, že společnost ČEZ a politici v ten stejný moment veřejnosti nejen v placené inzerci ČEZu předkládali informace o tom, jak se na výstavbě nových reaktorů v JED budou české firmy podílet minimálně ze 60 procent.

Ten si to krásně zavařil…

„Pokud si pamatujete, bylo to za ministra průmyslu Síkely, který se velmi chytře, když se Korejci vybrali, odebral do svých bruselských lovišť pomáhat našim africkým kolegům. A tím se odebralo i těch 60 procent účasti českého průmyslu stejným směrem. 60 procent prostě už neplatí,“ připomněl tehdejší dobu profesor Škoda a pokračoval: „Pak přišel ministr průmyslu Vlček, který měl za to, že Dukovany budou jeho sladká hodina, kdy slízne smetanu. Ale ten si naběhl skutečně velmi dobře.“  

Jozef Síkela má k Věslavu Michalikovi blíž, než si myslíte

Podle něj poté, kdy Američané sebrali Korejcům 20 procent ze zisku na každém z reaktorů, tak Korejci nechtěli Čechům „nic dát“. Řekli, že jim dají 20 procent. A těch 20 procent ale je v podstatě jen turbína a turbínový ostrov. I tu by navíc dodala firma Doosan Škoda Power v Plzni, která je součástí jihokorejského konglomerátu Doosan.

„A tak se začalo dojednávat, jestli by ta účast českého průmyslu nešla navýšit. Po mnoha měsících ministr Vlček přišel s tím, že těch 30 procent účasti je ten úspěch, který teď získáme. A možná, že to bude nakonec i těch 60 procent, mohli jsme slyšet. Ne, žádných 60 procent to nebude, protože už tam mají Američané ukousnuto,“ vyjasnil profesor.

Česko jako Bangladéš, úplně stejně

Rovněž ale upozornil, že například v maďarské jaderné elektrárně Paks mají maďarské firmy 40% účast. A to Maďarsko, zdůraznil, nemá na rozdíl od Česka žádný jaderný průmysl. Nestaví reaktorové vestavby, nevyrábí turbíny ani čerpadla.

„Ale přesto má přes 40 procent zakázek. A my tady křičíme jako velký úspěch, že máme 20 procent a plus deset a možná to dá těch 30 procent,“ uvedl Škoda.

Přidal další příklad elektrárny Hinkley Point ve Spojeném království, kde mají britské firmy účast na projektu přes 60 procent. Což by podle jeho názoru měl být cíl i průmyslového Česka. Zároveň si položil řečnickou otázku, která země má účast vlastních firem pod 30 procent u výstavby jaderných bloků.

„Hledal jsem usilovně a našel jsem. Je to Bangladéš. A to není legrace! V Bangladéši staví Rosatom. A tam má Bangladéš pod 30 procent. Já nevím, jestli tam dodávají štěrk, písek nebo jestli tam dodali svačinářky,“ řekl s tím, že jestli „u nás někdo křičí, že 30 procent je úspěch, tak by měl být spíš ministrem průmyslu v Bangladéši, a ne v Čechách.“

Dukovany a Evropská komise

Následně se věnoval vůbec tomu nejaktuálnějšímu dění v případě Dukovan, kdy krajský soud v Brně rozhodl o tom, že nelze podepsat smlouvu o výstavbě Dukovan s Korejci kvůli napadnutí výsledku tendru francouzskou firmou. Přičemž o to samé teď žádá Česko Evropská komise. Což podle něj mimo jiné znamená, že Dukovany, které se zprvu mohly zdát jako jednoduchá a snadná cesta ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka [STAN] k získání jaderného vavřínu, se změnily v jednu velkou noční můru.

„A já mu to nezávidím v tom předvolebním klání, protože otázky [na Dukovany] on bude dostávat pravidelně, ale on není energetik… A vlastně já mu to přeju, skočil si do toho, tak ať si to užije. V případě Dukovan je tam těch problémů tolik, že nevidím šanci, jak se z nich vyhrabat,“ uvedl.

A vyjmenoval problémy, které v Dukovanech jsou:

„Jeden problém je, že mají stížnost Evropské komise, s níž se budou muset nějak vypořádat. Druhý problém je to, že je tu to předběžné opatření soudu v Brně. Tam česká vláda prokázala mimořádnou neschopnost… A třetí problém je to, že v průběhu tohoto procesu ministerstva průmyslu, financí a společnost ČEZ změnily strukturu společnosti Elektrárna Dukovany 2,“ řekl.

[Elektrárna Dukovany 2, EDU 2, je dceřiná společnost ČEZu, která dostavbu Dukovan jako právní subjekt realizuje, pozn. red.]

„A tím, že změnili strukturu této společnosti, znovu budou muset žádat o notifikaci u Evropské komise. Notifikace je akt, kdy chcete z veřejných prostředků podporovat nějaký soukromý subjekt. Tento akt tady proběhl už na jeden reaktor. Ale tím, že změnili strukturu EDU 2, budou to muset znovu udělat na jeden reaktor, a pak to rozšířit na dva. Minule jim to trvalo dva roky. To znamená, že všichni ti pánové tam pro příští vládu nechali velmi výbušnou směs, protože nevěřím, že toto je vyřešitelné do termínu voleb,“ doplnil.

Kde vláda projevila mimořádnou neschopnost…

Vyjmenováním výše uvedených problémů se profesor Škoda dostal k posledním třem týdnům, které hodnotí jako fiasko letošního roku. Začal datem 24. 4., kdy šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna oznámil, že ÚOHS zamítá námitky v tendru na Dukovany neúspěšné francouzské firmy EDF. A řekl, že nic nestojí v cestě podpisu smlouvy s vítězem tendru jihokorejskou společností KHNP.

„To řekl ve 12 hodin v poledne. A já jsem čekal, že nejpozději ve 14:00 vystoupí ČEZ a vláda a podepíší smlouvu s Korejci. Nic! Tak jsem si říkal, to asi podepsali někde tajně. Zavolají sem Korejce a hned na to ukáží ten podepsaný dokument. Ne! Ne, ne, nic takového neproběhlo,“ kroutil na semináři hlavou profesor Škoda.

A 2. května, což bylo o týden později, Francouzi podali stížnost u Krajského soudu v Brně na výsledek tendru. Přičemž ještě tehdy byl čas na to, aby vláda a ČEZ smlouvu s Korejci podepsaly. Problém ale byl, že ani pak, jak řekl, se nedělo vůbec nic.

„Já se podíval do programu pana premiéra, co dělal. A 1.5. pan premiér odhaloval sochu řeholnice v Brně. Je socha řeholnice v Brně důležitější než zakázka století v Dukovanech? No samozřejmě je! Zejména pokud jste v Brně a máte tam doktorandy, že ano…,“ doplnil s tím, že z hlediska podpisu smlouvy, kterému ještě nebránilo rozhodnutí soudu [6.5., pozn. red.], se neudělalo vůbec nic.  

Všechno selhalo, říká profesor Škoda

„Já jsem byl na Malé Straně, tady chodily hloučky Korejců, kteří se tady připravovali na to, jak se bude podepisovat kontrakt století. Oni přivezli ty dárky, znáte Korejce, oni vozí ty dárky, ale co nastalo… Nastalo jen podepisování různých smluv o kamarádství. Podepsalo se několik memorand,“ připomněl tehdejší dny.

Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ

„Korejci pak naskákali do letadel. Pro ně to musel být nejtrapnější okamžik v životě. Oni čekali, že podepíší kontrakt na Dukovany, ale s výjimkou šéfa Doosanu Daniela Procházky tady všichni podepisovali něco, o čem věděli, že je úplně na nic. A ti Korejci věděli, že do Čech přiletěli úplně na nic, a tak letěli zase zpátky. A možná jste si všimli, že od té doby se o této akci vůbec nemluví, ale řeší se podružnosti, kdo komu a kdy poslal e-mail…,“ doplnil.

Podle něj pro toto není žádné omluvy. Naopak uvedl, že namístě je si sypat popel na hlavu. A říci, že těch 14 dní bylo v režii české vlády, bylo v režii našich lidí, ale všechno nakonec úplně selhalo.

„Otázka je, jestli to selhalo proto, že ti naši lidé byli neschopní. Anebo proto, že někdo chtěl, aby to selhalo. Já na to nebudu odpovídat, ať si na to udělá názor každý sám,“ řekl.

Když nebudou Dukovany, budou drahé střední reaktory

Avšak ani tím rozčarování profesora Škody neskončilo: „Už tři dny potom, co všechno selhalo a Korejci byli doma, u nás začala debata, že záchrana je v malých modulárních reaktorech. […] A já to vidím jako útěk, kdyby ten korejský tendr nevyšel. […] Nebudu se pouštět do podrobností. […] Ukáži vám ale srovnání malého, středního reaktoru, který si vybral ČEZ, což je Rolls Royce, a reaktoru General Electric, který je zlicencovaný, a chtějí ho stavět Poláci, Kanaďané, Estonci. V tom porovnání vidíte, že ten anglický reaktor produkuje elektřinu mnohem dráž než ten reaktor americký. A také, že stojí dvakrát tolik.“

ČEZ dá miliardy za 20 % Rolls-Royce SMR. Zní hlasy, že platí hodně

Závěrem svého vystoupení profesor Škoda shrnul aktuální stav, ale i nejbližší budoucnost české jaderné energetiky.

„Rozhodně pro příští vládu tady v jaderné energetice zůstane mnoho problémů v mnoha oblastech. A vypadá to, že některé ty problémy bude velice těžké vyřešit. Já budu upřímný. Stejně jako u tendru na Temelín i u tendru na Dukovany byli někteří stejní lidé. A pokud koukáte na mistrovství v hokeji a tým to mistrovství prohraje dvakrát za sebou, tak je potřeba změnit trenéry. Jinak nevyhrajete!“

Daniel Tácha