Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,518 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 152,7 miliardy korun, jak dnes [17.10.] uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí.
Na každého Čecha teď teoreticky připadá dluh 323 267 korun. V samotném třetím čtvrtletí se zvýšil dluh o 13,7 miliardy korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP] na 42 procent HDP.
Za první tři čtvrtletí letošního roku prodalo ministerstvo financí střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy za 327,1 miliardy korun.
Ministerstvo financí prodalo první státní sociální dluhopisy. Jsou ESG
„Touto emisní činností došlo k bezproblémovému pokrytí korunových splátek státního dluhu v prvních třech čtvrtletích letošního roku, vytvoření dostatečného prostoru pro zajištění zbývajících letošních splátek státního dluhu, a dále k předfinancování významné části plánovaného schodku státního rozpočtu,“ uvádí zpráva o řízení státního dluhu.
K financování státu ministerstvo využilo také pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Za první tři čtvrtletí jejich čistá emise, tedy rozdíl mezi prodanými a splacenými poukázkami, dosáhla 69,9 miliardy korun u cenných papírů denominovaných v korunách. U eurových pokladničních poukázek byla čistá emise za tři čtvrtletí minus 500 milionů eur, ministerstvo tedy více poukázek splatilo, než jich vydalo.
Ministerstvo financí po dvou letech opět nabídlo státní dluhopisy v euru
České státní dluhopisy mají průměrnou dobu splatnosti 6,2 roku. Je to blízko strategického cíle ministerstva financí, který je stanoven na 6,5 roku. Největší část českých státních dluhopisů, cca 44 procent, drží tuzemské banky, přibližně čtvrtinu drží zahraniční subjekty.
Státní dluh v jednotlivých letech
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Za posledních šest let se český státní dluh více než zdvojnásobil. Na konci roku 2019 dluh činil 1,64 bilionu korun, na každého Čecha tehdy teoreticky připadalo 153 500 korun.
Vývoj státního dluhu [v mld. Kč]
| Rok | Státní dluh |
| 2015 | 1673,0 |
| 2016 | 1613,4 |
| 2017 | 1624,7 |
| 2018 | 1622,0 |
| 2019 | 1640,2 |
| 2020 | 2049,7 |
| 2021 | 2465,7 |
| 2022 | 2894,8 |
| 2023 | 3110,9 |
| 2024 | 3365,2 |
| 3. čtvrtletí 2025 | 3517,9 |
[Zdroj: MF ČR]
Červnová aktualizace Strategie řízení a financování státního dluhu, kterou vydalo ministerstvo financí, předpokládá, že do konce letošního roku by měl státní dluh vzrůst na 3,614 bilionu korun. Míra zadlužení by měla dosáhnout 43,1 procenta HDP.
Snižovat český státní dluh je konsolidační otázka, problém, spíše minimálně na střednědobý horizont, i když budou brzy omezeny výdaje například politickým neziskovkám a výdaje na Ukrajinu a armádu ČR podlehnou nezbytnému auditu. Snad pomůže odmítnutí emisních povolenek, i když hrozí pokuta. Alespoň že blyštivý univerzitní pa.lb nestihl zavést euro. Za tři čtvrtletí letošního roku v ČR zbankrotovalo 575 firem, což je proti stejnému období loni o desetinu více. Zároveň jde o nejvyšší počet za prvních devět měsíců od roku 2017. Současně bylo podáno 830 insolvenčních návrhů, meziročně jich bylo o pět procent více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Bytová nouze je následkem katastrofální politiky Fialovy vlády. Ekonom a čerstvě zvolený poslanec za SPD Tomáš Doležal promluvil o krizi bydlení a postupu k jejímu vyřešení.
„Kromě raketového růstu cen nemovitostí a dalších nákladů na bydlení (energie, teplo, voda) za to může katastrofální sociální a ekonomická politika končící Fialovy vlády. V jejím důsledku razantně narostl počet občanů v příjmové chudobě, a právě lidí v bytové nouzi: rodiče-samoživitelé, osamělí a nízkopříjmoví senioři, zdravotně postižení občané, nízkopříjmové pracující rodiny s dětmi. Důvodem je to, že Fialova vláda zrušila a snížila dvě základní prorodinné daňové slevy…“ Porodnost klesá a návštěvnost psychiatrů narůstá.