Výnos desetiletých státních dluhopisů loni stoupl na 4,65 procenta. Meziročně se zvýšil o 0,5 procenta. Výnos dluhopisů rostl od května a dostal se na nejvyšší hodnotu od dubna 2023. To znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu.
Vyplývá to z údajů České národní banky [ČNB]. Svého loňského minima dosáhl výnos desetiletých státních dluhopisů v únoru, kdy činil 4,06 procenta. Po většinu roku se držel nad úrovní roku 2024, ale pod úrovněmi let 2022 a 2023.
Z dlouhodobého hlediska ale zůstává zvýšený, protože po většinu poslední dekády se pohyboval do 2,5 procenta. Nad tuto úroveň se dostal v listopadu 2021. Nejvýhodnější bylo dluhové financování pro stát v letech 2015 a 2016, kdy po většinu roku výnos desetiletých dluhopisů nedosahoval ani 0,5 procenta.
Výnos desetiletých státních dluhopisů
| Období | Výnos v % |
| Prosinec 2015 | 0,49 |
| Prosinec 2016 | 0,53 |
| Prosinec 2017 | 1,5 |
| Prosinec 2018 | 2,01 |
| Prosinec 2019 | 1,51 |
| Prosinec 2020 | 1,26 |
| Prosinec 2021 | 2,62 |
| Prosinec 2022 | 4,71 |
| Prosinec 2023 | 3,97 |
| Prosinec 2024 | 4,13 |
| Prosinec 2025 | 4,65 |
[Zdroj: ČNB]
Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a obsluhu státního dluhu. Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky vývoj ekonomiky zatím nenaznačuje, že by měl výnos státních obligací razantně růst.
„Aby trh požadoval ještě vyšší časovou prémii, musel by přijít šok v podobě výrazně rychlejšího zadlužování, které by neodpovídalo tempu růstu ekonomiky,“ uvedl.
Ministerstvo financí prodalo první státní sociální dluhopisy. Jsou ESG
„Od nové vlády sice nečekáme rozpočtovou konsolidaci, zároveň ale nepracujeme se scénářem masivního nárůstu deficitu nad tři procenta hrubého domácího produktu,“ dodal.
Co říká ministryně financí Alena Schillerová
To ostatně „slíbila“ při představování hospodaření státního rozpočtu za rok 2025 ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Ta řekla, že nepřipustí, aby roční deficit státního rozpočtu po dobu jejího působení na ministerstvu financí přesáhl tři procenta vůči hrubému domácímu produktu [HDP].
Schodek rozpočtu 2025 není 241 miliard korun, ale 290,7 miliardy
Nicméně například včera [11.1.] v České televizi uvedla, že udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod sumou 300 miliard korun bude velmi obtížné. To proto, že předchozí vláda podle ní nepracovala s reálnými objemy příjmů a výdajů.
„Potenciální proinflační dopady takové politiky [dalšího zadlužování] mohou vést k vyšším úrokovým sazbám. A tak nakonec v celé své kráse k vyšším nákladům nového dluhu, které jsou už dnes rekordní. Podle návrhu rozpočtu bychom se měli dostat na více než sto miliard korun,“ doplňuje Berka.
Schovávat se za tvrzení, že oproti jiným zemím máme menší podíl dluhu na HDP, by bylo podle něj nezodpovědné. Naopak by nás to rychle přiblížilo k těm méně odpovědným státům. A to by podle jeho názoru nemusela zachránit ani dluhová brzda. I ta se totiž dá posunout, stejně jako zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ten se bude měnit už kvůli tomu, aby odpovídal aktuálním změnám fiskální odpovědnosti na úrovni Evropské unie. Ta parametry dalšího zadlužování rozvolňuje.
Dluhopisy pro občany jsou politické gesto, říká investiční expert
„V takovém případě by potenciálním arbitrem byli sami investoři, podobně jako tomu bylo na přelomu září a října 2022 ve Velké Británii. Tehdejší výprodej státních dluhopisů vedl až k intervenci centrální banky,“ říká.
Zadlužení Česka roste rychle
Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] nominální dluh vládních institucí v loňském 3. čtvrtletí meziročně stoupl o 174,8 miliardy korun na 3 623,9 miliardy korun. Celková míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,1 procenta HDP. To představuje meziroční pokles ze 43,4 procenta. K poklesu zadlužení přispěl podle statistiků zejména HDP.
Dluh sektoru vládních institucí / 3. čtvrtletí 2025
[Zdroj: ČSÚ]
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 7,2 procenta a dosáhly 39,8 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z příjmů. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 6,2 procenta a dosáhly 41 procent HDP.
Ministerstvo financí po dvou letech opět nabídlo státní dluhopisy v euru
Problém je, že u rostoucích nákladů na obsluhu dluhu se projevuje i zvyšující se objem dluhu. Loni stát vydal na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun. Výdaje se zvýšily meziročně o 9,7 miliardy korun. Letos by mělo Česko na obsluhu dluhu vydat už minimálně 110 miliard korun. Tak to vyplývá z návrhu státního rozpočtu na letošní rok ještě od vlády Petra Fialy [ODS]. Vzhledem k tomu, že tento návrh počítá se schodkem, který právě kvůli nereálnosti rozpočtu nejspíš vzroste, je možné, že náklady na úroky za státní dluh budou více než 110 miliard korun. A když ne letos, tak jistě v dalších letech.
Zajímavé je i to, že výnos desetiletých státních dluhopisů slouží jako úrokové kritérium pro zavedení společné evropské měny. Podle něj musí mít země výnos dluhopisů v daném roce nanejvýš o dva procentní body vyšší, než je průměr tří zemí s nejnižší inflací. Podle údajů ministerstva financí splnilo Česko v minulosti úrokové kritérium vždy s výjimkou roku 2022. Současná vláda kroky k zavedení jednotné měny, eura, ale neplánuje.
–ČTK/RED–
