Konflikt na Blízkém východě a související výrazný nárůst cen některých komodit už ovlivnil březnové ceny českých průmyslových výrobců. Ty meziměsíčně stouply napříč celým tuzemským průmyslem o 1,5 procenta.
Nejvíce zdražovaly ropné a chemické výrobky. V meziročním srovnání ceny průmyslových výrobců ale udržely klesající trend. A nebýt aktuálního zdražení energií, setrvaly by ve zhruba půlprocentním klesajícím trendu. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu [ČSÚ]:
- Ceny průmyslových výrobců [CPV] meziměsíčně: +1,5 %.
- Ceny průmyslových výrobců meziročně: -1,1 %.
„Jedním z hlavních důvodů za záporným meziročním vývojem jsou ceny elektřiny, které ovlivnilo přesunutí poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet,“ vysvětluje na FinTag analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček
Další vývoj ukáže to, jak se bude vyvíjet konflikt na Blízkém východě. Pokud „brzy skončí“, inflace cen průmyslových výrobců by mohla podle Polanského zůstat v průměru jen lehce nad nulou.
„Pokud ale zůstanou ceny komodit vysoké po celý letošní rok či se ještě zvýší například z důvodu případné eskalace konfliktu, cenový šok projde postupně všemi sektory průmyslu, a to relativně významně,“ uvádí.
Inflace a centrální banka
A je jasné, že oproti únorovým odhadům bude letošní inflace cen nejen v průmyslu vyšší. Tím to ale nekončí. Aktuální vývoj na Blízkém východě představuje z pohledu ekonomiky negativní nabídkový šok s kladným vlivem do inflace a negativním vlivem do hrubého domácího produktu [HDP].
„To je z pohledu měnové politiky nepříznivá situace. Centrální banky stojí před volbou buď bojovat s inflací zvýšením sazeb a tím dále zhoršit vývoj reálné ekonomické aktivity a trhu práce, anebo podpořit růst HDP a zaměstnanost – přes stabilitu, či dokonce pokles sazeb. Což ale i znamená si nechat projít ekonomikou inflační šok s potenciálně negativním dopadem do inflačních očekávání,“ vysvětluje dále Polanský.
Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb
Potvrzuje aktuální nejistotu z hlediska dalšího rozhodování centrálních bank. Tvrdí, že ty – včetně České národní banky – rovněž vyčkávají na další vývoj na Blízkém východě.
„Pokud by se situace uklidnila, sazby ČNB by mohly zůstat beze změny, a to i z toho důvodu, že ČNB měla před konfliktem polštář v podobě nízké inflace. […] Nejistota je ale značná a konkrétní vývoj úrokových sazeb určí až další průběh konfliktu a s ním související vývoj cen komodit,“ říká.
Ceny nejen průmyslových výrobců v březnu
Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně vzrostly o 1,5 procenta. Významně se zvýšily ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků, chemických látek a přípravků [+2,9 %], základních kovů [+1,0 %] a motorových vozidel [+0,4 %].
- Ceny potravinářských výrobků vzrostly o 0,1 procenta, z toho ceny zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 0,6 procenta.
- Snížily se ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 2,2 procenta, papíru a výrobků z papíru o 1,0 procenta a ceny textilií o 0,9 procenta.
Meziročně ceny průmyslových výrobců klesly o 1,1 % [v únoru o -2,9 %]. Snížily se ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 9,2 procenta. Dále klesly ceny:
- Potravinářských výrobků: -2,9 %.
- Chemických látek a přípravků: -7,7 %.
- Motorových vozidel: -1,8 %.
Značně ale vzrostly ceny koksu, rafinovaných ropných výrobků, dřeva i služeb. Ceny průmyslových výrobců bez energií klesly o 0,5 % [v únoru o 0,9 %].
—
Ceny zemědělských výrobců zůstaly v březnu na podobné úrovni. Meziměsíčně byly nižší jen o nepatrných 0,2 procenta. V meziročním vyjádření z důvodu vlivu vysoké srovnávací základny ale došlo k prohloubení jejich poklesu na -10,3 procenta. / Ceny stavebních prací se v březnu zvýšily o 0,7 procenta meziměsíčně, meziročně rostly o 2,7 procenta. / Ceny tržních služeb pro podniky se zvýšily meziměsíčně o 1,1 procenta. Meziročně byly vyšší o 3,6 procenta [v únoru o 3,4 %].
–RED–
