Dvoutýdenní příměří, které nyní americký prezident Donald Trump prodloužil do doby, než Teherán předloží mírový návrh a skončí jednání, naznačilo, co se může dít poté, až dojde k trvalému míru. V Íránu i jinde se bojí rozvrácené ekonomiky.
Klid zbraní přinesl úlevu zejména obyvatelům Íránu. Jak to vypadalo za jeho trvání v jeho hlavním městě popisuje francouzská agentura AFP. Podle ní si 19letá studentka Mobína Rasúliánová v Teheránu naplno užívá příměří mezi Íránem a Spojenými státy.
„Vyšla jsem do ulic bez stresu, procházela jsem se, chodila jsem po kavárnách a restauracích, sem a tam,“ vypráví na ulici íránské metropole mladá žena.
Vlasy má odhalené a v nose piercing, a to navzdory přísným pravidlům oblékání zavedeným islámskou republikou. Devětačtyřicetiletý inženýr Bábak Sajmeí se snažil navázat na své staré zvyky. Začal znovu sportovat a chodit na jógu poté, co za 40 dnů války nedělal skoro nic. Snaží se teď moc nemyslet na to, co bude dál.
„Vyjednávání sice budou, ale myslím si, že k žádné dohodě v závěru nedojde a válka nejspíš znovu vypukne,“ předpovídá.
V bohatých čtvrtích Teheránu jsou terasy podniků plné. Tato místa přitom z většiny jejich obyvatelé v době bojů opustili, aby se ukryli na pobřeží Kaspického moře. Hosty tu jsou hlavně mladí lidé a jdou s módou – kudrnaté, barevné nebo odbarvené vlasy se tu bez ostýchání dávají na odiv. Nedaleko odtud pouliční umělkyně hrají na bicí, kolemjdoucí se věnují svým každodenním činnostem. Někteří v kavárnách popíjí matcha latté, jiní zase nakupují na tržištích.
Lidé přicházejí o práci
Sever Teheránu a jeho malé stinné uličky, kde převládá západní styl života, působí jako oáza klidu, která kontrastuje s ruchem zbytku metropole s více než deseti miliony obyvatel. Rozpadlé budovy v centru jsou připomínkou těžké daně, kterou si vybrala válka. Každý večer se příznivci vlády i nadále scházejí na velkých náměstích s vlajkami v rukou. Většina Íránců ale řeší jiné problémy. Obávají se ekonomické krize prohloubené válkou a úřady omezenou komunikací. Sedmadvacetiletá profesorka angličtiny Láleh žijící v Isfahánu, v centru Íránu, zoufale vyčkává na obnovu internetu. To proto, aby mohla pokračovat v online výuce.
„Počet propuštěných zaměstnanců v malých i velkých firmách je opravdu velký a inflace je strašná,“ vysvětluje pod podmínkou anonymity.
„Hodně lidí začalo pracovat pro taxikářskou Snapp!“
„Internet nefunguje, všichni přicházejí o práci,“ říká šedesátiletá podnikatelka Farah Saghíová v Teheránu.
A každý den doufá v zahájení mírových jednání.
„Aby se vyjasnil náš osud a rozhodlo se, co dál. Máme nenahraditelné právo žít život, v němž vládne svoboda,“ říká.
Válka nedopadá jen na obyvatele Íránu
Konflikt mezi USA a Íránem nedopadá jenom na Írán, jeho dopady se přelévají i k jeho bezprostředním sousedům. Agentura AFP popisuje atmosféru v Pákistánu, jenž na svém jihozápadě sousedí s Íránem. AFP uvádí, že i Pákistán potřebuje kvůli ekonomické krizi mír.
„Šejch Nadím, sedící před svým obchodem na plastové židli v pákistánské metropoli Islámábádu, čeká na zákazníky, o kterých ví, že nepřijdou,“ popisuje reportér AFP.
Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu
Podle něj je vzhledem k rostoucím cenám pohonných hmot, opakovaným výpadkům elektřiny způsobeným válkou USA a Izraele proti Íránu a vládním omezením otevírací doby, která mají šetřit elektřinu, dopad na podnikatele v zemi devastující.
„Nedokážeme pokrýt své výdaje a nemáme ani příjmy, abychom mohli vyplatit mzdy našim zaměstnancům,“ říká Nadím a dodává: „Poslední rok platím ze svého. Jak dlouho to asi ještě vydržím…“
Pákistánská ekonomika, zdevastovaná desetiletími špatného hospodaření a nepříznivými vnějšími vlivy, je silně závislá na dovozu ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu. Dlouhodobé zastavení dodávek těchto surovin by mohlo ekonomiku země poslat zpět na okraj propasti. Někteří experti podle AFP tvrdí, že tento úpadek už začal. Ceny benzínu u čerpacích stanic vzrostly o více než 14 procent a minulý týden úřady nařídily rozsáhlé odstávky elektřiny, aby ušetřily drahocenný zemní plyn.
Všechno znovu zdraží, bojí se v Pákistánu
„Když stoupne cena benzínu, všechno zdraží,“ říká pracovník v obchodu s obuví v Islámábádu Vakár Salím.
Podle oficiálních údajů dosáhla spotřebitelská inflace v březnu 7,3 procenta, Pákistánci se však již několik let potýkají s dvouciferným růstem cen. Ten začal za pandemie covidu a dosáhl svého vrcholu v květnu 2023, když ceny vzrostly o 38 procent.
„Mouka, cukr, všechno. Když jdeme pro zeleninu, řeknou nám, že je přerušená přeprava zboží,“ pokračuje Salím.
Válka v Íránu nutí některé státy sahat do svých zlatých rezerv
Muhammad Ahsan, majitel klenotnického stánku, tvrdí, že současná krize ho přivedla na pokraj zoufalství.
„Pokud to bude trvat další dva nebo čtyři měsíce, náš celý podnik skončí. Žijeme z ruky do úst. To, co vyděláme, ten samý den utratíme,“ popisuje.
Ahsan chválí pákistánskou vládu za to, že převzala vůdčí roli ve snaze zprostředkovat ukončení války mezi Washingtonem a Teheránem. Ale očekával by od ní větší důraz na řešení vnitřních ekonomických problémů země.
„Dobře, bezpochyby posouváte zemi vpřed na poli diplomacie, ale lidé se dusí a umírají,“ vzkazuje vládě.
Je to skutečná krize, ale ne v Íránu
Šok navíc přichází v době, kdy se Pákistán pomalu dostával z hospodářské krize. Ekonomický analytik Churram Husajn říká, že výpadky elektřiny jsou hlavním problémem země a mají velký dopad na průmysl i domácnosti.
„Je to skutečná krize,“ dodává.
Zatímco pákistánští politici hlásají zotavení ekonomiky z pokraje státního bankrotu před třemi lety, občané tvrdí, že zlepšení se nepromítá do lepších ekonomických možností.
„Říkají, že naše země směřuje k prosperitě, ale my to nevidíme,“ říká Salím.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
„Tento režim je u moci asi tři roky a kromě stabilizace nemá co nabídnout,“ říká AFP pákistánský ekonomický úředník, který si přál zůstat v anonymitě.
„Po třech letech se všichni ptají: Odkud se ten růst vezme?“ dodává.
Kromě obchodů představuje válka velké problémy pro domácnosti. Ačkoliv si země vyrábí většinu hnojiv sama, tudíž je chráněna před jejich nedostatkem způsobeným uzavřením Hormuzského průlivu, je jejich výroba závislá na dodávkách zemního plynu. Vláda zatím dodávky této suroviny neomezila, ale rostoucí náklady na dovoz plynu se projeví na cenách potravin.
„Potravinová bezpečnost je velkým problémem, protože když není plyn, nebudou ani hnojiva,“ řekl ekonomický úředník.
Problémem pro pákistánskou ekonomiku bylo vždy nalezení hnacích sil pro růst HDP. Podle AFP tato výzva stále trvá. Mezinárodní měnový fond tento měsíc snížil svou prognózu růstu pákistánské ekonomiky na rok 2026 kvůli válce na Blízkém východě o 0,8 procentního bodu na 3,6 procenta. Země k tomu zůstává silně zadlužená.
–ČTK/DNA–
Alespoň že ta válka doléhá i na původce – Izrael a Caligulovi Spojené státy.
Závislost na dovážených fosilních palivech je tvrdá. To víme i my zde v Evropě. Na chudší země to ale dopadá ještě tvrději než na nás.