Můj první článek na titulní stranu, jenž jsem napsal jako ekonomický novinář, byl o tom, jak boháče ze Spojeného království vyženou daňové změny, píše ve svém komentáři „Are the rich still fleeing Britain?“ redaktor realitní přílohy britského magazínu The Spectator Michael Simmons.
Psal jsem v něm, že změny v režimu „non-dom“, které zavedli Toryové [britská konzervativní strana, pozn. red.] a které přitvrdila ministryně financí Rachel Reevesová, povedou k odlivu bohatství z naší země. Bohužel, jak mě poučil článek ve Financial Times [FT], se zdá, že jsem se možná mýlil. To myslím ironicky, samozřejmě.
[Pozn. red.: Non-dom – non-domiciled – označuje osobu s trvalým bydlištěm mimo Spojené království, ale s daňovou povinnosti v něm. V rámci režimu non-dom, cizinci, kteří sídlí v Británii, ale domicil mají v zahraničí, v Británii platili jen daně z příjmů, které jim byly poslány ze zahraničí. Z tohoto důvodu ve Spojeném království žijí bohatí lidé z celého světa. To se ale změnilo 6. dubna 2025. Od této doby jsou od daně osvobozeni jen první čtyři roky a dále tito lidé platí daně ze všech svých příjmů.]
Článek FT uvádí: Skutečnost ukazuje, že obavy z odchodu „non-dom“ jsou přemrštěné. Úvahy, jako byla ta moje, že změna daňového systému způsobí hromadný odchod těchto daňových poplatníků, je neopodstatněná, píší FT. Argumentují údaji HMRC [His Majesty´s Revenue and Customs, britský finanční úřad a celní správa]. Podle nich si kufry sbalilo a ze země odešlo jen 0,5 procenta boháčů. Vyjádřeno v číslech, dnes jich u nás bydlí jen o 400 méně než před rokem. Když jsem toto číslo spatřil, musím přiznat, že mi spadla čelist. Ale četl jsem dále.
Financial Times pracují se starými čísly
V dalších odstavcích článku ve FT se uvádí: Poslední čísla HMRC nezahrnují daňové období 2025 až 2026. Tedy za první rok, kdy začala platit nová pravidla. Hned jsem si vzpomněl na zásadní bod svého tehdejšího článku. Totiž, že změna ve výběru daní se projeví až v roce 2027. Je tedy zvláštní, že FT používají čísla, která pochází z roku předtím, než se důsledek změn mohl projevit. Dělají to snad proto, aby „mi dokázaly“, že moje tvrzení, ale i tvrzení jiných, bylo mylné?
Hloupé Česko: Místo, aby z daně z tabáku inkasovalo víc, inkasuje míň
A ještě zajímavější je, že FT samy rozporují data, která je vedou k jejich závěrům. I když je to jen v poznámce pod čarou, přesto tam uvádějí, že se zveřejněná data netýkají dotyčného období? A pak dodávají, že „nikdo neutíká před zdaněním, které ještě není v platnosti. Teprve tehdy, až to zabolí, tedy po dubnu 2025 – po konci daňového roku, kdy začnou prodávat domy a po skončení školního roku. To nastane v roce 2027.“
Vyženeme-li boháče, zaplatíme za to všichni
Tak zaprvé. I v roce, na který se odkazují FT, již odešlo ze země 400 non-doms. Ale přidejte ještě úbytek například dvojnásobku v době, kdy se daňové změny projeví, a dostanete dalších 800 dlouhodobých domicilů. A pak dospějete k poněkud znepokojivému číslu 1 200.
A dále: Aktuální údaje Institutu Adama Smithe vycházející z dat statistického úřadu [Office for National Statistics] ukázaly, že se počet britských miliardářů letos ocitl na nejnižší úrovni za posledních 20 let. Meziročně klesl o sedm procent. Ano, klidně je možné, že mnoho z miliardářů náhle zchudlo, ale je více pravděpodobné, že nás spíše opustili kvůli daňovým změnám.
Pokud Starmer táhl Británii doleva, Burnham ji tam zavede docela
Avšak i já se mohu mýlit. Pokud čísla HMRC nebudou příští rok v dubnu tak hrozná, přivede mě to do rozpaků. Zároveň se mi ale uleví. Jelikož pravda je, že i ztráta jen jednoho z našich nejbohatších daňových poplatníků, znamená vážný výpadek v příjmech HMCR.
Komentář: Kreditka je prázdná, ale Burnham s ní dál platí jako divý
Soustřeďme se třeba na 0,01 procenta největších plátců daně z příjmu, to je zhruba čtyři tisíce lidí. Každý z nich přispěje do rozpočtu částkou čtyři miliony liber [113 mil. Kč]. To znamená šest procent celkových daňových příjmů [cca 452 mld. Kč]. Kdyby jenom jeden z nich odešel, muselo by ho nahradit 1 300 průměrných daňových poplatníků. Když superboháč odejde ze země, pak jsme to právě my, koho to zabolí. A tak doufám, že se již příští rok ukáže, že FT měly pravdu a posypu si hlavu popelem a omluvím se.
Michael Simmons, The Spectator, text přeložil Michal Achremenko
