Česká ekonomika v letošním 3. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta a meziročně o 1,6 procenta. Růst podpořily vyšší výdaje na konečnou spotřebu a zahraniční poptávka. Negativně se již podruhé za sebou projevil pokles zásob.
Pokračující pokles zásob nejspíš ukazuje na oslabování investiční aktivity v ekonomice. Údaje o vývoji českého hrubého domácího produktu [HDP] dnes [30.10.] ve svém předběžném odhadu uvedl Český statistický úřad [ČSÚ]. Podle něj v letošním třetím čtvrtletí oproti předchozímu čtvrtletí česká ekonomika zrychlila z 0,3 procenta na 0,5 procenta. V meziročním srovnání naopak zpomalila z 1,8 na 1,6 procenta.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek na otázku, zda zrychlila, nebo zpomalila česká ekonomika, odpovídá: „S ohledem na situaci jde o výsledek slabší, ale rozhodně ne překvapivý nebo vyloženě špatný. V každém případě tempo české ekonomiky zůstává nízké. I když ji pohání domácí i zahraniční poptávka.“
Průmysl, výstavba bytů i český export jede. Je ale drahá ropa a plyn
Podle něj ekonomice i nadále pomáhá především rostoucí spotřeba domácností. Byť její tempo zůstává umírněné ve srovnání s vývojem reálných mezd.
„Domácnosti si zřejmě dál – už od covidu – udržují vysoký sklon k úsporám a nyní k tomu mají i další pádný důvod. Tím je obava z inflace, respektive z tlaku na růst výdajů v příštím roce,“ říká Dufek.
Zdražení elektřiny a plynu je za dveřmi
Současně připomíná, že zdražování energií, ke kterému dochází už od začátku války v Perském zálivu, domácnosti zasáhne již velmi brzy, jakkoli až se zpožděním oproti firmám.
„Domácnosti zatím jen pocítily efekt dražších pohonných hmot. Ale mnohem významnější důsledky zdražování elektřiny a plynu jsou takříkajíc teprve na cestě,“ doplňuje.
Vstupujeme do další energetické krize, potvrzuje už i Havlíček
Jako problém pro akceleraci ekonomiky jmenuje inflaci, která nejspíš už na konci roku v důsledku vyšších cen energií překoná hranici tří procent. Přičemž není vůbec jisté, zda následně dál nepokoří i hladinu čtyř procent. To znamená ještě vyšší úrokové sazby centrální banky a dražší financování domácností i podniků.
Inflace v září skočila na 2,5 %. Problém je i oslabující koruna
Podle Dufka si za celý letošní rok tuzemská ekonomika připíše růst jen okolo 1,7 procenta. To je podle jeho názoru výrazně méně, než napovídaly dřívější odhady, ale stále docela dobrý výsledek. Podmiňuje ho ale udržením nejen spotřeby domácností, ale i exportu. Což značí i nadále dobrý výkon českého průmyslu, zejména autoprůmyslu.
„Pokud se ekonomice podaří růst alespoň o dvě procenta, bude to možné považovat za úspěch,“ myslí si Petr Dufek.
Sazby ČNB půjdou nahoru
Analytik České spořitelny Jiří Polanský zdůrazňuje, že z předběžného odhadu ČSÚ zatím nepoznáme vývoj jednotlivých složek ekonomiky. Ty přijdou spolu s druhým, zpřesněným, odhadem HDP. Také však potvrzuje jako motor růstu ekonomiky spotřebu domácností. Již druhý pokles stavu zásob pak dává do souvislosti ale i s pravděpodobným klesajícím tempem investic. Ty v mezičtvrtletním srovnání ve třetím čtvrtletí propadly.
„Negativní vliv celkových investic může signalizovat další pokles stavu zásob,“ říká Polanský s tím, že právě investice rostly v posledních kvartálech vzhledem ke složitým podmínkám ve světě solidním tempem.
Obce a kraje pozor! ČNB vám nově nabízí spořicí účet s 3,7% úrokem
Podle analytiků důvod poklesu investiční aktivity může být propad veřejných investic do inženýrského stavitelství. Vliv však mohla mít i vysoká srovnávací základna.
Za letošní rok Polanský očekává růst HDP ve výši zhruba dvou procent. A zmiňuje i roli inflace. Ta se projeví v podobě vyšších základních úrokových sazeb České národní banky [ČNB]. Základní úroková dvoutýdenní repo sazba ČNB je aktuálně 3,75 procenta.
„Na zasedání bankovní rady, které se uskuteční už 5. listopadu, očekáváme zvýšení repo sazby ČNB o 25 bazických bodů. Aktuální vývoj generuje silnější proinflační tlaky, na které by měla poukázat i nová makroekonomická prognóza ČNB,“ tvrdí.
FED sazby v říjnu nezvýšil. A to i navzdory rostoucí inflaci
Vrchol repo sazby ČNB čeká na úrovni 4,00 procenta. Nicméně bilance rizik základního scénáře je podle něj vychýlena směrem nahoru.
„Pokud by inflace na začátku příštího roku nečekaně vystřelila nahoru, nedá se vyloučit růst repo sazby na 4,25, nebo dokonce na 4,50 procenta,“ doplňuje analytik České spořitelny s tím, že takový vývoj ale stále vidí jako alternativu, nikoliv jako hlavní scénář.
Oslabení průmyslu ponížilo HPH
I podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera předběžný odhad ČSÚ nyní nabízí jen velmi omezené informace o struktuře ekonomického růstu. Pozitivním překvapením podle něj ale je kladný příspěvek čistého vývozu.
„Jeho kladné působení je překvapující hlavně s ohledem na statistickým úřadem udávaný mezičtvrtletní pokles hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu,“ uvádí.
Důvěra v ekonomiku v říjnu prudce propadla, hlavně v průmyslu
Podle ČSÚ vývoj hrubé přidané hodnoty [HPH] v mezičtvrtletním srovnání ve třetím čtvrtletí pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Mírný pokles nastal ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. V meziročním srovnání ale zůstává příspěvek průmyslu k HPH kladný.
„Zahraniční poptávka jako celek se ukazuje poměrně odolná, když mezičtvrtletní růst německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí dosáhl 0,2 procenta. Čímž předčil očekávání růstu o 0,1 procenta. Oproti prvnímu letošnímu pololetí jde ovšem stále o mírné zpomalení, neboť německá ekonomika během prvních dvou letošních kvartálů rostla o 0,3 až 0,4 procenta,“ doplňuje Gürtler.
Evropa se řítí do problémů. Jinak by euro tak prudce neoslabovalo
Podle něj česká ekonomika letos vzroste o 1,7 procenta. Až v příštím roce zrychlí na 2,3 procenta. Aktuální výsledky HDP považuje o něco lepší, než s jakými počítal.
„S ohledem na pokračující konflikt na Blízkém východě a s tím spojené vysoké ceny energií, které mohou negativně dopadnout především na průmysl, jsou však rizika vychýlena ve směru možného horšího vývoje ekonomiky,“ uzavírá své hodnocení.
–RED–
