Minulý týden zažil Wall Street ukázkový šok, kdy se indexy prohýbaly a akcie technologických gigantů zažívaly těžké časy. Co se stalo? Spojili se investiční roboti, politický tlak na datová centra a gigantické dluhy za umělou inteligenci!
Ještě nedávno se zdálo, že akcie spojené s umělou inteligencí porostou až do nebe. Uplynulý týden ale vyvedl z omylu poslední důvěřivce. Hedgeové fondy zaměřené na technologie utrpěly během jednoho dne tak těžkou ránu, že umazaly většinu svých letošních zisků. Klíčové ikony AI jako Nvidia, TSMC i širší technologický sektor prolomily důležité technické hranice podpor. A třeba tchaj-wanský akciový index zažil nejprudší propad za dlouhou dobu.
Do toho všeho se vylekali i dluhopisoví investoři. Velké analytické domy začaly varovat, že kapitálové výdaje, capex, na budování infrastruktury pro AI bobtnají do astronomických rozměrů. Výhledy mluví až o 1,3 bilionu dolarů [cca 28,3 bil. Kč] v roce 2027. Mezitím se volné hotovostní toky firem propadají do hlubokého záporu. A z umělé inteligence se pro mnohé začala stávat tak trochu „dluhová bublina“.
Když prodávají roboti bez emocí
Běžný investor si představuje, že na trhu sedí lidé a přemýšlejí, co koupit či prodat. Dnešnímu trhu ale vládne kód. Konkrétně takzvané Vol-Control fondy, tedy fondy s řízenou volatilitou.
Jejich logika je mechanicky prostá:
- Trh mírně zakolísá a stoupne volatilita.
- Algoritmus provede pokyn: Okamžitě všechno vyhoď na trh – SELL!
- Příkaz naráz vykonají stovky botů.
- Masivní prodej srazí ceny ještě níže.
- Volatilita dál stoupne.
- Algoritmy prodávají ještě víc.
Výsledkem je dokonale sebedestruktivní smyčka. Za jediný den tyto mechanické systémy spolu s pákovými ETF fondy zainvestovaly do trhu více než 120 miliard dolarů [cca 2,6 bil. Kč]. A to v cenově ne zrovna citlivých výprodejích. Když k tomu připočteme negativní gammu u dealerů opcí, vznikne dokonalá bouře. Negativní gamma značí, že zprostředkovatelé musejí prodávat akcie do klesajícího trhu, aby se zajistili.
Trojitý spouštěč volatility
Za prudkým nárůstem nejistoty nestály v uplynulých týdnech ale jen technické příkazy botů, ale také tři konkrétní impulzy z reálného světa:
- Odpor veřejnosti a politický zlom: Plány na nekonečnou expanzi datových center narážejí na realitu. Až 76 procent amerických voličů nechce mít obří datové centrum ve svém sousedství. To vytváří tlak na zmrazení budoucích kapacit.
- Uzavírání kohoutků s penězi: Financování obřích projektů se komplikuje a okna pro vstup nových firem na burzu [IPO] se přivírají.
- Strašák úrokových sazeb: Americký trh práce ukázal překvapivě silná čísla. To oživilo obavy, že FED sazby jen tak snižovat nebude.
Drahé peníze trhům nesvědčí. Z původních býčích přesvědčení [že sazby půjdou dolů, výdaje na AI neklesnou a ekonomika poletí vzhůru, pozn. red.] zůstala jen naděje na samotný ekonomický rozmach.
Výsledková sezóna: Google ukázal svoji sílu, akcie přesto prudce klesly
V tomto ohledu stojí za zmínku, že dnešní tržní turbulence nejsou známkou toho, že světová ekonomika končí. Jsou spíše připomínkou toho, že když se na jednom obchodním nápadu nahromadí až moc lidí [a robotů] naráz, dveře k východu bývají úzké.
Pro dlouhodobé investory to znamená především dvě věci: Zachovat chladnou hlavu, držením hotovosti si nechat prostor pro příležitosti, a sledovat, jak se trh pročistí.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag
