I když i daně dobře fungují jako jeden z nástrojů pro vytvoření prostředí, které jde mladým párům a rodinám takzvaně naproti v zakládání a udržování rodin s malými dětmi, prorodinný systém v Česku není.
Na veřejném slyšení [11.11.] v Senátu ČR na téma „Nízká porodnost v České republice“ upozornil Daniel Prokop z PAQ Research.
„Je dobré změnit daňový systém tak, aby byl vstřícnější, ale nezaměřovat ho na dárky, ale na aktivitu těch lidí a na to, co zlepšuje výchovu dítěte,“ uvedl k tématu, jak zastavit propad porodnosti v ČR, sociolog.
K motivaci mladých párů a rodin mít děti nebo více dětí nevedou podle něj vládní stimuly typu vyšší důchod za vychované tři a více dětí nebo odpuštění daní za třetí a další dítě. Anebo naopak sankce za bezdětnost.
„U daní je třeba se zaměřit na opatření, která pomáhají rodinám s dětmi do tří let věku,“ uvedl s tím, že žádné velké dárky od státu, podpory třetího dítěte nebo sliby vyššího důchodu v praxi nefungují.
„Na to dneska rodiče nemyslí,“ podotkl ke slibům na vyšší důchod Daniel Prokop.
Chytrý daňový systém může zastavit propad porodnosti
Zároveň upozornil na bariéru vysokého zdanění práce i u mladých pracujících rodičů. A to ať už přímo, nebo nepřímo skrze vysoké pojistné odvody.
„Hodně daníme návrat na trh práce, hodně daníme částečné úvazky, hodně daníme nízkopříjmové domácnosti,“ shrnul s tím, že stát si vezme z 50 % průměrné mzdy kolem 36-41 procent na daních a odvodech.
„A to je výrazně více než v nám podobných státech,“ dodal.
Právě hlavně tím brání stát často skloňovanému slaďování rodinného a pracovního života.
„Jako rodič nemůžete a ani nechcete pracovat na plný pracovní úvazek, když jsou vašemu dítěti 2 roky,“ vysvětlil.
Dále poznamenal, že fiskální opatření ke zvýšení porodnosti a plodnosti fungují velmi omezeně. A většinou jenom ovlivní načasování narození dítěte. Jsou tady podle něj ale i chytré daňové stimuly, které pomáhají mladým rodinám finančně udržet domácnosti s malými dětmi. A vytváří tak i pro budoucí rodiče prostředí, v němž chtějí zakládat rodiny.
Dobré příklady praxe dávají západní země
Příkladem Prokop zmínil Španělsko, kde dostávají pracující matky s dětmi do tří let věku 1 200 eur jako daňovou slevu [mohou ji uplatnit i jako bonus, pozn. red.]. Mladé pracující matky pak tyto prostředky investují do chůvy nebo třeba dojíždění do práce.
„A opravdu to pomohlo zvýšit tam jak zaměstnanost mladých žen s dětmi, tak i porodnost,“ uvedl k tomu Daniel Prokop.
V Británii zase například navázali výši rodičovského příspěvku na příjmy z předchozího zaměstnání. Díky tomu se pak zvýšila porodnost a plodnost u vzdělanější části populace, vysvětlil další z příkladných stimulů.
„A je to úplný protiklad toho, co tady máme my,“ zhodnotil nastavení daňových stimulů pro rodiče malých dětí v Česku.
Zmínil například v Česku roky zavedenou slevu na nepracující manželku. Tuto daňovou slevu až 24 840 Kč ročně si uplatňuje pracující manžel/ka ženy/muže pečující o dítě do tří let věku. Což v podstatě demotivuje mnohé mladé ženy s dětmi k návratu do práce. Byť na částečný pracovní úvazek. Navíc pokud po rodičovské dovolené vyrazí žena v Česku do práce, dočká se zhruba 60% zdanění svého výdělku. A to jí na motivaci sladit péči o malé dítě s prací také příliš nepřidá.
„My tady tím děláme bariéru tomu slaďování rodinného a pracovního života,“ uvedl Prokop.
Daňová sleva na první dítě
Za dobře nastavené v oblasti daňových podpor rodin s dětmi nepovažuje Prokop ani současné slevy na dítě. Stát se podle něj zaměřuje hlavně na motivaci lidí pořídit si třetí dítě. Mladí lidé ale odkládají narození už prvního dítěte. A jak ukazují statistiky, čím déle odkládají narození prvního potomka, tím méně dětí pak i mají.
„Tady pořád řešíme třetí dítě, ale je vidět, že pokles porodnosti je daný už odkladem prvního dítěte,“ potvrdil Prokop.
Politikům by proto doporučil se zaměřit na nastavení daňové slevy už na první dítě, kdy reálná hodnota této slevy v poměru k průměrné mzdě v čase strmě klesá.
„Klesá tak podpora při narození prvního dítěte, protože nevalorizujeme ty slevy. A tím více zdaňujeme ty menší začínající rodiny,“ vysvětlil s tím, že je třeba upravit především slevu na první dítě.
Většina rodin se k třetímu dítěti, jak dokládají populační statistiky, totiž ani nedostane. Podle něj v nastavení daní směrem k podpoře rodin s malými dětmi je třeba těmto rodinám vytvořit vstřícné podmínky zejména pro období do tří let věku dítěte. Právě tato doba je pro rodiny s dětmi z pohledu zajištění a sladění práce s péčí o malé děti vůbec nejtěžší.
Veronika Táchová
