Na posledním, listopadovém, jednání bankovní rady ČNB zvedli ruku pro zvýšení sazeb Aleš Michl, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Tři členové rady, Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková, hlasovali pro stabilitu sazeb.
Jmenovitá poměr hlasování uvádí dnes [13.11.] zveřejněný záznam jednání Bankovní rady České národní banky [ČNB]. Na jednání zaznívaly názory, že ekonomika přehřátá není anebo, že dynamika úvěrového trhu ztrácí na dynamice. Za pozornost stojí i samotné rozhodování o zvýšení či nezvýšení základní úrokové sazby. Záznam z jednání redakce FinTag zkrátila. Jednání se účastnili: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler.
Rozhodování o zvýšení sazby
Aleš Michl řekl: ČNB tu je od toho, aby koruna držela hodnotu. Aby se vyplatilo pracovat a šetřit. Inflace je vždy o penězích a dluzích. Jakmile se roztočí, brzdí se draho a dlouho. Proto ji nenechme znovu roztočit – našimi kroky dokazujeme, že Češi by měli dlouhodobě čekat nízkoinflační prostředí.
Jan Procházka konstatoval, že ačkoli je pro něj aktuální rozhodování složitější než jindy, vzhledem k tomu, že v jádrové inflaci, mzdovém vývoji ani úvěrové aktivitě nevidí žádoucí zklidňující trendy, považuje za bezpečnější sazby, a tedy i míru restrikce zvýšit již na aktuálním jednání [5.11.]. Odhlédneme-li od silné koruny, působily měnové podmínky v posledním období již víceméně neutrálně, uvedl.
Centrální banka zvýšila úrokové sazby. Hlavní sazba je na 4 %
Za obtížné označila své aktuální rozhodování i Eva Zamrazilová, která shrnula, že dosud nevidí sekundární dopady a v případě stability sazeb by reálné sazby i přes prognózovaný nárůst inflace stále setrvaly v kladných hodnotách. Současně dlouhý konec výnosové křivky doručuje mírnou restrikci, a proto považuje za možné přistoupit ke zvýšení sazeb až na dalším zasedání.
Jan Frait byl za zachování sazeb
Jan Frait uvedl, že ekonomika letos poroste pomaleji oproti svému odhadovanému potenciálnímu růstu a nejspíše není přehřátá. V takovém prostředí je podle něj možné další utahování měnové politiky důkladně uvážit, na aktuálním zasedání ponechat sazby beze změny. A vyčkat na další vývoj, včetně zvyšování sazeb zahraničními centrálními bankami, které by pak ČNB – pokud se to ukáže žádoucí – mohla následovat.
Podle K. Kubelkové rizika a nejistoty dalšího vývoje vzrostly. Ale i ona vyjádřila preferenci vyčkat na další data a odložit rozhodnutí na prosinec, kdy bude mimo jiné rozhodovat i evropská ECB a americký FED.
FED sazby v říjnu nezvýšil. A to i navzdory rostoucí inflaci
Jakub Seidler se přiklonil ke zvýšení sazeb, přičemž zdůraznil, že tento krok nepředstavuje reakci na primární dopady nabídkového šoku. Nýbrž že měnová politika s předstihem reaguje na očekávané druhotné dopady současného energetického šoku do spotřebitelských cen.
Pro zvýšení sazeb se vyslovil také J. Kubíček. A to kvůli jádrové inflaci. Ta nejenže neklesá, ale příští rok se v ní navíc patrně budou promítat sekundární dopady šoku, řekl.
Energetický šok
Významná část diskuse bankovní rady se týkala probíhajícího energetického šoku a jeho průsaku do domácí inflace. Panovala shoda, že domácí poptávka je zatím odolná a nejsou vidět známky ochlazení kvůli dražším energiím. Současně platí, že zatím se sekundární dopady tohoto šoku v tuzemské inflaci významně nepromítly. Ovšem s prodlužující se délkou konfliktu roste pravděpodobnost, že se v inflaci projeví.
Jakub Seidler v této souvislosti poznamenal, že nárůst cen energií je již natolik dlouhodobý a citelný, že bude obtížné se sekundárním efektům vyhnout. Což znamená, že současné nastavení měnové politiky tak ovlivňuje již jen délku odeznívání těchto vlivů v inflaci.
Analýza: Ropy je dost. Problém je nedostatek benzinu a nafty
Jan Frait konstatoval, že růst cen energií se přesunul ze spotových cen do dlouhodobějších kontraktů a jeho působení bude zřejmě nějakou dobu přetrvávat, což představuje proinflační faktor. Zároveň podle něj energetické ceny mohou skrze snížení reálných příjmů domácností a firem dopadat negativně na poptávku a ekonomickou aktivitu.
Připomněl, že současný nabídkový šok zasáhl tuzemskou ekonomiku v mnohem lepší pozici než v roce 2022.
Situace na hypotéčním trhu
Na jednání bankovní rady dále zaznělo, že dynamika úvěrů zůstává vysoká, již však vykazuje jisté známky zpomalování. Členové se shodovali, že k restriktivním finančním podmínkám přispívají zvýšené úrokové sazby s delší splatností.
Jan Frait v tuzemsku již pozoruje dopad nárůstu delších sazeb v jistém zklidnění úvěrové aktivity u hypoték, dá se však předpokládat, že se postupně přelije i do dalších segmentů.
Obce a kraje pozor! ČNB vám nově nabízí spořicí účet s 3,7% úrokem
Také Eve Zamrazilová podotkla, že dlouhé sazby dostatečně zpřísnily hypoteční trh, takže zvýšení měnověpolitické sazby na aktuálním jednání by již nemělo další významný vliv na imputované nájemné.
Jan Kubíček souhlasil, že přestože objem hypoték meziročně roste stále poměrně rychle, je u nich patrné restriktivní působení delších sazeb a tempo jejich růstu by mělo dále zpomalovat. Zároveň však upozornil, že se úvěrová aktivita přesunula do segmentu úvěrů nefinančním podnikům.
Jakub Seidler doplnil, že první známky zpomalování úvěrové dynamiky spolu s restriktivním působením delších sazeb prozatím tlumí potřebu výraznějšího zvýšení měnověpolitických sazeb.
Vývoj inflace
V debatě o vývoji tuzemské inflace J. Kubíček upozornil na opakovaně lehce vyšší než očekávané hodnoty jádrové inflace. Zároveň doplnil, že ekonomický růst je v letošním roce spíše zklamáním, přestože poptávková strana roste solidně.
Podle Kubíčka současně jádrová inflace nejen nezpomaluje podle předchozího očekávání, ale spíše dokonce mírně zrychluje. Následně tato kombinace, kdy jádrové ceny svou vyšší dynamikou překvapují v situaci nižšího než původně očekávaného ekonomického růstu, problém zvýšené jádrové inflace z jeho pohledu ještě zvýrazňuje.
Jakub Seidler poznamenal, že ceny výrobců v souhrnu ukazují, že cenové tlaky začínají sílit, přestože je zatím ještě nepozorujeme přímo ve spotřebitelské inflaci.
V širším pohledu na tuzemský inflační vývoj E. Zamrazilová zmínila, že v nízkoinflačním prostředí v inflaci dominují zejména změny relativních cen, zatímco ve vysokoinflačním prostředí dochází ke společnému růstu cen napříč spotřebním košem. Současná situace přitom vykazuje charakteristiky nízkoinflačního prostředí, v němž lze od nákladových šoků odhlížet.
Inflační očekávání
Někteří členové bankovní rady se věnovali také otázce inflačních očekávání. K. Kubelková a J. Seidler uvedli, že inflační očekávání jsou zatím dobře ukotvená, současně však upozornili na citlivost očekávání domácností na ceny potravin a energií, které letos klesaly, zatímco v příštím roce dojde k jejich nárůstu. S tím souhlasil i J. Procházka, který zároveň podotkl, že v případě inflačních očekávání domácností lze známky jejich zvyšování pozorovat už v současnosti.
Spotřeba významně zpomaluje. Vidět je to i na benzinu a naftě
V souvislosti s reálnou ekonomickou aktivitou J. Procházka poznamenal, že je oproti prognóze nadále méně optimistický ohledně očekávání solidního ekonomického růstu poháněného rostoucí zahraniční poptávkou.
Eva Kubelková doplnila, že v Evropě se k vnějším šokům nyní přidává i vnitřní nestabilita, což není prostředí příznivé pro ekonomický růst.
Jakub Seidler konstatoval, že navzdory slabšímu celkovému růstu ekonomiky zůstává domácí poptávka robustní, což však zvyšuje pravděpodobnost většího průsaku energetického šoku z primárních do sekundárních inflačních dopadů.
Polská centrální banka nakupuje zlato ve velkém, podobně i ČNB
Eva Kubelková vyjádřila názor, že překvapivá odolnost české ekonomiky může souviset s tím, že české firmy v minulosti výrazně investovaly do energeticky úsporných opatření. Což snížilo jejich citlivost na ceny energií. Podobně ani domácnosti nemusí být nárůstem cen energií zaskočeny v takové míře jako v roce 2022.
–RED–
