„To, že máte dnes miliony, neznamená, že zítra nemůžete mít holé ruce,“ říká dědička firmy s obratem ve výši jedné miliardy korun na trhu, kde se ročně protočí osm miliard korun. I čeští a slovenští milionáři jsou lidé se svými názory, sny, obavami a starostmi.

Vyjmenovává i případy, kdy se lidé takzvaně zblázní z peněz: „Nakupují drahé dovolené, utrácejí za luxusní zboží, triumfují se a kastují mezi sebou. Štěstí jim to ale nepřinese. Mnozí se často trápí tím, komu předají svůj mnohdy pracně vydobytý majetek.“

Životní styl a takzvanou otázku nástupnictví mezi necelými třemi stovkami českých a slovenských dolarových milionářů [minimální disponibilní kapitál ve výši cca 25 milionů korun] řešil i exkluzivní průzkum J&T Banky. Mezi respondenty přitom byli několika procenty zastoupeni i nástupci a dědici lidí, kteří vybudovali nebo zdědili milionové majetky.

„Většina našich respondentů ale zůstává ze skupiny lidí z první vlny tuzemských milionářů po roce 1989. Jsou to tedy lidé, kteří znovu formují tuzemské rodinné tradice spojené s bohatstvím. A jsou to hlavně podnikatelé, kteří ve většině vybudovali své majetky od nuly,“ říká pro FinTag.cz mluvčí banky Monika Veselá.

Co přinesl průzkum

  • Čeští a slovenští dolaroví milionáři jsou především podnikatelé a průzkum zdůrazňuje, že podnikání je baví. Dlouhodobě do něj investují a mají dlouhodobé podnikatelské plány.
  • Průměrně jim je mezi 51 až 53 lety. Českým dolarovým milionářům je v průměru 53 let, slovenským 51 let. Ve věku od 50 do 60 let je v České republice hned 41 % dolarových milionářů a na Slovensku 30 %.
  • V Čechách je mezi dolarovými milionáři pouze 5 % žen, na Slovensku 9 %.
  • Oproti Evropě a světu jsou tuzemští milionáři o cca deset mladší a rozdíl je i v tom, že v drtivé většině případů peníze nezdědili, jak je tomu běžné v zemích bez přerušené tradice podnikání. To se promítá i do jejich přístupu k penězům, více než jejich kolegové ze zahraničí je investují.
  • Expozice do zahraničí ze strany českých milionářů meziročně klesla o 5 %. Průměrně pouze 15 % investičního portfolia mají čeští milionáři mimo naší zemi. Naopak na Slovensku expozice vůči zahraničí vzrostla. Celých 35 % investičního portfolia mají Slováci v zahraničí [+5 % meziročně], přičemž 23 % ze zahraničních investic je mimo Českou republiku, kde se nachází jen 12 % slovenských zahraničních investic.

Jak žijí milionáři

Výzkum uvádí, že 88 % českých dolarových milionářů vede své děti k tomu, aby se přičinily samy. Chtějí-li něco nad rámec běžné spotřeby, musí si to na vydělat. Dětem nedávají nic zadarmo, stojí v průzkumu. Na druhou stranu se 81 % z nich snaží svým dětem materiálně umožnit „jít ta svým snem“. Podpora jít za svým snem souvisí také s tím, že 57 % českých milionářů přiznává, že jejich potomci mají své sny a nevidí u nich zájem jít v jejich stopách. I proto něco málo přes třetinu z nich počítá se svými dětmi ve své firmě a podnikání.

V průzkumu dále stojí: „Zatímco rodiče z řad dolarových milionářů trápí, že jejich potomci nemají takový tah na bránu jako oni. Zástupci rodičů z obecné populace mnohem více řeší, jak naučit děti žít reálný život mimo jejich on-line svět.“

Monika Veselá to pro FinTag.cz vysvětluje: „Je to dáno i tím, že děti z majetnějších rodin mají více koníčků a méně času na sociální sítě.

V mezinárodním srovnání tuzemští milionáři májí větší strach se zviditelňovat na veřejnosti. Průzkum to vysvětluje tím, že v bývalém Československu je určitým stigmatem mít majetek.

„Prostě se to celospolečensky nenosí,“ stojí v průzkumu.

Zachování vlastního soukromí je tak české i slovenské milionáře čtvrtým nejdůležitějším hlediskem při správě jejich majetku a investičních rozhodnutích. Naopak v zahraničí je bohatství bráno jako součást života. I tento faktor opět souvisí se „stářím“ peněz v české a slovenské společnosti. V zahraničí je běžné se bohatým již narodit, zatímco u nás se formuje teprve první generace bohatých.

V co věří milionáři

Jasná pravidla – velké obavy českým dolarovým milionářům přinášejí nejasná a nestálá pravidla státu pro podnikání, která označilo 86 % z nich jako hrozbu pro společnost. Více než u tří čtvrtin českých milionářů [82 %] vzbuzuje obavu také narůstající administrativa v podnikání a obecně vzrůstající požadavky státu na podnikatele. [Zavedení kontrolních hlášení DPH jako velmi vážnou společenskou hrozbu vnímá pouze 9 % z nich.]

Technologie a digitalizace – tuzemští milionáři jsou více naklonění novým technologiím než obecná populace. Současnou vlnu digitalizace 63 % českých a 56 % slovenských milionářů považuje spíše za příležitost než hrozbu. Většina z nich fandí rozvojovým a výzkumným projektům, technologiím a startupům. Více než třetina českých i slovenských milionářů už jezdí autem s elektrickým pohonem nebo o jeho koupi uvažuje.

Tuzemské výrobky – zajímavé jsou výsledky u otázek na preferenci tuzemské produkce. 40 % českých dolarových milionářů raději sáhne po českém výrobku. Stejný počet český výrobek, ale v tom samém případě nezvolí. Mnohem větším patriotem při výběru a podpoře českých výroků je většinová populace, u níž 60 % zástupců vždy vybere český výrobek, jakmile jim je nabídnut. Na Slovensku je fenomén domácích výrobků podobný, i zde je preferuje více obecná populace.

V co nevěří

Tradiční media – z aktuálních společenských problémů jako vážnou hrozbu pro naši společnost hodnotí 87 % českých milionářů a 65 % obecné populace šíření dezinformací a krizi důvěry v tradiční média.

Tuzemské školství – již tradičně nelichotivě hodnotí čeští milionáři úroveň našeho školství. Téměř tři čtvrtiny z nich [72 %g a přes polovinu populace [58 %] označilo jeho úroveň jako hrozbu pro společnost. Mezery ve školství pak mohou souviset také s nedostatečnou úrovní finanční gramotností. Ta „pálí“ 75 % českých milionářů a 70 % české populace. Tyto obavy pak jdou ruku v ruce s vysokým podílem lidí s exekucí. Tu jako společenskou hrozbu hodnotí 69 % českých milionářů a 82 % české populace.

Pracovní trh a trh obecně – problém s nedostatkem pracovníků v důsledku nízké nezaměstnanosti označují téměř tři čtvrtiny českých dolarových milionářů za společenskou hrozbu. 74 % pak znepokojuje jednostranná orientace našeho hospodářství na automobilový průmysl a 79 % za hrozbu označuje orientaci naší země na práci s nízkou přidanou hodnotou. Necelé tři čtvrtiny také poukazují na přílišnou konsolidaci českého trhu ve prospěch velkých uskupení a oligopolních subjektů na trhu.

Co je štve

  • Vnitřní dluh, který si Česko vytváří chybějícími investicemi do infrastruktury.
  • Nedostatek bydlení. Jisté východisko z této situace milionáři spatřují v uvolnění pravidel pro stavební řízení rezidenční výstavby, což by podle nich výstavbu bytů urychlilo [73 % milionáři, 57 % populace].
  • Zvyšující se ceny nemovitostí a zvyšující se náklady na financování vlastního bydlení u většinové populace.
  • Nástup populistických stran v Evropě prosazujících oslabení Evropské unie nebo vystoupení země z evropského společenství.
  • Sílící vliv islámu a vstup muslimských stran do parlamentu některých evropských zemí.

Jak investují

Nejzajímavější zhodnocení nyní čeští dolaroví milionáři očekávají od stavebních pozemků [39 %], startupů [35 %] či rezidenčních nemovitostí [29 %]. Stálicemi jsou akcie zahraničních firem [20 %], korporátní dluhopisy [16 %], směnky [11 %] či podílové fondy [5 %]. Meziročně si u českých bohatých o něco polepšily akcie českých firem [9 %].

Ukazuje se, že čeští a slovenští dolaroví milionáři jsou si myšlením blízcí, složení jejich portfolia je totiž téměř totožné. Češi mají oproti Slovákům více zastoupeny akcie [+3 %], Slováci mají poměrně více zastoupeny dluhopisy [+7 %]. Shodně pak mají v poměru hotovosti.

Největší meziroční propad zaznamenala v očekávání nejzajímavějšího výnosu zemědělská půda. Tento propad je způsoben nejen vyšší cenou oproti minulosti. I tím, že hodně jí je již skoupeno, a jde tedy spíše o „paběrkování“ menších polí. Svůj díl na propadu nese také vnímaný tlak velkých oligarchických seskupení a investičních skupin. Právě ty patří k největším nákupčím půdy.

Největší skok u investic v Česku zaznamenala sběratelská aktiva, která se meziročně zdvojnásobila.

Stále více dolarových milionářů očekává zajímavý výnos u kryptoměn. Už v roce 2013 jim 2 % českých a slovenských dolarových milionářů přisuzovala zajímavé zhodnocení. V kryptoměnách se tedy pohybují od počátku. Za investicí vidí nejen kryptoměnu samotnou, ale také technologie potřebné pro její existenci.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here