Návrh nového stavebního zákona, jenž má zrychlit povolování staveb, zamířil do připomínkového řízení. Budoucnost zákona je ale nejistá, protože zákon odmítají města a obce. Návrh zákona totiž počítá se zrušením stavebních úřadů, respektive jejich centralizací do jednoho super stavebního úřadu.

Délka přípravy velkých i malých stavebních projektů je v Česku tragická. V žebříčku Doing Business 2019 Světové banky se Česko umístilo na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí. Situaci by měl změnit nový takzvaný liniový zákon a nový stavební zákon, jehož věcný záměr pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR ČR] vypracovala Hospodářská komora ČR [HK ČR].

Návrh zákona je z hlediska současné praxe velice revoluční už jen tím, že slučuje územní a stavební řízení, včetně posouzení vlivů na životní prostředí [EIA] do jednotného povolovacího řízení. Ukončí tak praxi, kdy se nejdříve stavba zanese do územního plánu a teprve pak může být schválena formou stavebního povolení.

Ostrý nesouhlas Svazu měst a obcí ČR

Návrh zákona přitom počítá i se vznikem jednoho centrálního stavebního úřadu. Ten bude koordinovat a vztahovat rozhodnutí a informace všech dotčených úřadů při povolování stavby. Zákon de facto institucionální změnou odděluje státní správu a samosprávu. Zároveň vytváří novou soustavu stavebních úřadů, kterých je dnes v ČR cca sedm stovek. A ještě se dělí do dvou desítek různých typů.

Jenomže právě to se nelíbí obcím a městům. Pro ty totiž bude znamenat, že přijdou jak o stavební úřady, které nyní podléhají jejich tajemníkům, tak i o úředníky dotčených orgánů/úřadů. To jsou například úředníci odborů majetku nebo životního prostředí. Města a obce tak prostřednictvím Rady Svazu měst a obcí ČR [SMO ČR] přicházejí s výzvou, v níž jednoznačně odmítají vznik jednoho centrálního stavebního úřadu.

Souhlasíme s potřebou zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, ale jsme zásadně proti institucionálním změnám. Změnám, jejichž výsledkem má být vyčlenění stavebních úřadů ze spojeného modelu výkonu veřejné správy a rušení stavebních úřadů,“ říká předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Podle něj jde o hrubý zásah do práva na samosprávu při rozhodování o využití vlastního území. I o začátek likvidace spojeného modelu veřejné správy. Pokud zákon nabyde účinnosti, dojde podle něj jen k další centralizaci a koncentraci státní moci. Což v praxi bude mít za následek oddálení služeb občanům.

Prokorupční zákon?

SMO ČR kritizuje i to, že se na návrhu podíleli zástupci developerských firem, ale nepodíleli se na něm zástupci měst a obcí. Podle nich jde o vítězství soukromého zájmu nad veřejným. Což pro Fintag.cz dokládá výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková upozorněním už i na paragrafované znění zákona.

„V něm například stojí, že ve chvíli, kdy dojde u posuzované stavby ke střetu soukromého a veřejného zájmu, bude čistě na posouzení daného úředníka nového centrálního stavebního úřadu, který z nich upřednostní. A to znamená, že může upřednostnit soukromý zájem nad veřejným,“ říká. 

Podle ní už jen z toho lze snadno dovodit podezření, že návrh zákona je ve své podstatě prokorupční. A to proto, že koncentruje rozhodovací pravomoc do rukou jedné osoby.

Svár o peníze i úředníky

Zákon bude mít podle SMO ČR negativní dopady i na hospodaření měst a obcí i jejich obyvatele. Pokud totiž dojde ke zrušení stavebních úřadů, obce a města přijdou o úředníky, které místo svého působiště a jeho potřeby dobře znají.

„Už to je problém a nevratná škoda. Hlavní problém ale je, že o tom, co se v místě obce nebo města bude stavět, bude rozhodovat nějaký centrální úředník. A ten k danému místu nebude mít žádný vztah. A to znamená, že může rozhodnout špatně. Tedy v neprospěch města nebo obce a jejich obyvatel,“ upřesňuje.  

Dodává, že zákon zpřetrhá i roky budovanou kontinuitu. I to, že jeho implementace bude stát nemalé peníze. Pokud totiž úředníci stavebních úřadů a úředníci dotčených orgánů/úřadů budou z měst a obcí přecházet pod státní centrální stavební úřad, pro obce a města to bude znamenat nutnost najít si za ně náhradu. A to na ty činnosti, které dosud vykonávali vedle činností spojených s výkonem stavebních úřadů. Anebo si je podle Radky Vladykové bude muset do svého nového centrálního stavebního úřadu najít stát.

„V praxi to totiž bude o tom, že města a obce své kvalitní úředníky pod výkon státní správy nebudou chtít pustit. Udělají všechno proto, aby u nich zůstali. Třeba je přesunou na jiné odbory A to hlavně proto, že jsou zkušení, proškolení a dobře se orientují v místní agendě. V opačném případě by to totiž pro ně znamenalo nabrat úředníky, které budou muset znovu proškolit a zapracovat. A to není levné,“ vysvětluje.

Podle ní jen zkouška odborné způsobilosti stojí 30 tisíc korun. A dalších cca deset tisíc korun stojí každoroční povinné školení úředníka. A to všechno dosud platila města a obce. Pokud by jim proškolení úředníci odešli do centrálního stavebního úřadu, znamenalo by to pro ně čistou ztrátu. A další náklady na úředníky nové.

Obavy nejsou na místě

Podle zástupců Hospodářské komory ČR nejsou obavy z nového systému stavebních úřadů na místě. Podle prezidenta HK ČR Vladimíra Dlouhého již věcný návrh zákona předpokládal kromě zjednodušení povolování staveb i vytvoření dlouhodobě stabilních předpokladů pro lepší metodické řízení. Tedy i odborný růst a nezávislost úředníků stavebních úřadů.

To však za jedné podmínky. Aby nová legislativa fungovala, musí být zvládnutá digitalizace stavební agendy. A to od územně plánovacích dokumentací, přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

HK ČR přitom odmítá i kritiku za to, že se na návrhu stavebního zákona podílely zástupci stavebních firem. Podle ní byl návrh věcného záměru zákona připraven hlavně ve spolupráci s MMR ČR. A i s mnoha dalšími odborníky na správní a stavební právo z akademické obce, advokacie i justice. A samozřejmě, že i s experty z oblasti územního plánování, urbanismu, architektury, bezpečnosti, ekologie a přípravy staveb.

I úředníci mají své dny

Pikantnosti na věci kolem tolik potřebného nového stavebního zákona přidává i to, že jeho podobu kritizují i přímí podřízení ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové [za ANO]. Konkrétně 15 úředníků z Odboru územního plánování samotného MMR ČR. Ti ministryni, jak první uvedl týdeník Respekt, dokonce poslali kritický dopis. V něm uvádějí, že současný návrh zákona jde mimo jejich kontrolu. A dále, že některé jeho části jsou v rozporu s cílem jeho vzniku. Tedy zrychlením a zjednodušením stavebního řízení.

„Domníváme se, že navrhované změny [v zákoně] rovněž mohou přinést enormní zátěž veřejným rozpočtům, která nebyla předem očekávána ani vyčíslena,“ stojí mimo jiné v jejich dopisu.

Ministryně Klára Dostálová jejich kritiku odmítla. Argumentovala tím, že si na konkrétní body zákona stěžují ještě před vznikem jeho konečné verze. A v České televizi to i náležitě dovysvětlila. A to tak, že i úředníci jejího úřadu, mají, jak řekla doslova, „své dny“.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here