Opatření vlády: ČNB umožní nákup státních dluhopisů i od bank

0

Vláda včera schválila nová opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirem SARS-CoV-2. Na svém dnešním zasedání schválila i novelu, na jejímž základě  Česká národní banka [ČNB] bude moci nakupovat státní dluhopisy i od jiných bank. Tím významně posílí její význam ve snaze pomoci ekonomice i státu.

Informaci v České televizi potvrdila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO]. V ní řekla, že se dohodla s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem na přípravě novely zákona o České národní bance. Ta by centrální bance umožňovala i nákup státních dluhopisů od jiných bank a finančních subjektů.

Na základě této novely by Česká národní banka nakupovala státní dluhopisy od bank,“ řekla Alena Schillerová.

Vydáváním dluhopisů chce Ministerstvo financí ČR [MF ČR] uhradit letošní deficit státního rozpočtu. Vláda i proto návrh na svém dnešním jednání schválila. Nyní musí projít legislativním procesem. Po jeho schválení zesílí role centrální banky při pomoci státu a ekonomice zasažené koronavirem. Státní dluhopisy od jiných bank neomezeně nakupuje například americká centrální banka [FED] nebo Evropská centrální banka [ECB]. A to právě z důvodu podpory vlastních ekonomik.

Sněmovna by podle Aleny Schillerová měla novelu projednat ve stavu legislativní nouze. Informaci na Twitteru potvrdil i premiér Andrej Babiš [ANO].

„…ČNB pomůže státu ve financování všech finančních potřeb, které vznikly při zavádění opatření k šířící se epidemii koronaviru. Tato změna pomůže ČR při stabilizaci ekonomiky a s udržením zaměstnanosti,“ uvedl.

Jak to je nyní

V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku. A to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení zruší. Centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností. Zároveň i s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. ČNB o tuto změnu usiluje od roku 2016.

Důvod, proč vláda na změnu přistoupila, vysvělil hlavní ekonom ING Jakub Seidler: Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek.“ vysvětlil

Upřesnil, že v posledních dnech k obdobný krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.

ČNB v zisku i ztrátě

ČNB loni dosáhla zisku ve výši 57,9 miliardy korun, o rok dříve měla zisk 1,79 miliardy korun. Bankovní rada rozhodla, že loňský zisk banka využije na úhradu části účetní ztráty z minulých let. Kumulovaná ztráta ČNB tak klesne na 129,2 miliardy korun. Ztráta vznikla v roce 2017, kdy činila přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Devizové intervence ukončila centrální banka v dubnu 2017 po 41 měsících.

„Rozhodnutí bankovní rady se opírá o zákonnou úpravu, ze které vyplývá povinnost přednostního použití zisku na úhradu minulých ztrát,“ uvedla v době oznámení výsledku ČNB její mluvčí Markéta Fišerová. Člen bankovní rady Aleš Michl tehdy ale uvedl, že by ČNB měla část zisku poslat do státního rozpočtu. Například polovinu.

Nová ekonomická opatření

Vláda včera [23.3.] schválila na podporu firem kvůli dopadům šíření koronaviru nová opatření. Podnikatelé nebudou muset evidovat tržby, stát promine červnovou zálohu na daň z příjmů a přispěje firmám na mzdy. Firmy také budou moci umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně. Živnostníci by nemuseli půl roku platit zálohy na sociální pojištění. Firmy a živnostníci již nyní mohli zažádat o zvýhodněné úvěry [Covid I] a nově budou moci žádat o záruky na úvěry u komerčních bank a příspěvek na úhradu úroků [Covid II].

Elektronická evidence tržeb [EET]: Elektronická evidence tržeb [EET] je pozastavena na dobu trvání nouzového stavu a následujících třech měsíců. Návrh v úterý projedná Poslanecká sněmovna na mimořádném zasedání. Tím se odkládá poslední vlna zavádění EET, kdy se měli od května zapojit řemeslníci, taxikáři, advokáti či lékaři. Do EET je nyní zapojeno zhruba 200 000 podnikatelů. Podle údajů jednoho z největších provozovatelů pokladních systémů pro EET, společnosti O2 eKasa, první týden po omezení obchodu přestaly své zboží a služby prodávat tři čtvrtiny podnikatelů zařazených do EET. U zbývajících klesl prodej v průměru na desetinu obvyklých hodnot.

Záloha na daň z příjmu živnostníků a podnikatelů: Vláda promine červnovou zálohu na daň z příjmů u živnostníků i firem, tedy druhé u čtvrtletních plátců a první u pololetních. V případě daňové ztráty, kterou letos zřejmě vykáže řada firem, ji budou moci umořit zpětně z loňského a předloňského zisku. Když to spárují, vyjde jim přeplatek. Podle současných pravidel mohou ztrátu umořovat následujících pět let. I toto rozhodnutí bude muset schválit Sněmovna. Daňová opatření jsou součástí tzv. liberačního balíčku II.

Tzv. kurzarbeit: Stát uhradí firmám, na která dopadla preventivní opatření proti koronaviru 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb. Podpora má zmírnit dopady krize a bránit propouštění. Vláda tak schválila celou podporu takzvaného balíčku Antivirus z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV].

„Nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem programu je firmám dotovat mzdy zaměstnanců, aby nepropouštěly,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD].

Podle zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR je ovšem návrh vlády příliš opatrný a obsahuje příliš omezení.

„Pro nás jsou zásadní i další body, které ve schváleném návrhu nevidíme, jako například platnost programu nejméně šest měsíců nebo strop pro výpočet státního příspěvku alespoň 1,5násoku průměrné mzdy, “ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček [za ANO] ale i tak uvedl, že současná podoba „kurzarbeitu“, jak ji navrhla vláda, je bezprecedentní. Ve smyslu maximálně možná.

Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění: Živnostníkům vláda odpustí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, a to na půl roku od března do srpna. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí letos 2 544 korun a na zdravotní pojištění 2 352 korun.

„Definitivně bude odpuštěno zhruba 30 000 korun,“ uvedl Karel Havlíček.

Odbory ovšem žádají, aby stát odpustil sociální a zdravotní odvody také zaměstnancům a převzal za ně v krizi na tři měsíce placení pojistného. Odborová konfederace upozornila, že kvůli výpadku příjmu řada lidí může skončit v dluzích a exekucích.

„Lidé výplatu za únor mají. Problém nastane za březen,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Josef Středula.

Další opatření

Vláda včera také prodloužila uzavření obchodů i restaurací do 1. dubna. Zrušila vyhrazenou dobu pro nákupy seniorů u obchodu do 500 metrů čtverečních. Zpřísnila i podmínky pro dojíždění za prací za hranice. Pokud chtějí takzvaní pendleři od čtvrtka nadále pracovat v Německu a Rakousku, mají si tam zajistit ubytování. Podle loňských dat Eurostatu dojíždělo každý den za prací do zahraničí téměř 60 000 českých občanů.

Vicepremiér Havlíček dnes odmítl nedělní výzvu nejsilnějšího odborového svazu KOVO, aby firmy kvůli šíření koronaviru alespoň na dva týdny přerušily výrobu. Firmy jsou podle Havlíčka připraveny, mají pro zaměstnance dezinfekci a ochranné prostředky. Proti se postavila také Ocelářská unie, podle které je návrh nepromyšlený. Podle Hospodářské komory ČR [HK ČR] potřebuje země pravý opak, tedy aby závody, které budou mít odbyt, dále pracovaly. V Česku už výrobu přerušily například velké automobilky – Škoda Auto, TPCA u Kolína i Hyundai v Nošovicích.

Současná omezení doléhají na firmy působící v cestovním ruchu. Češi nesmějí z republiky odjíždět a cizinci nemohou přijíždět. S problémy se také potýkají pivovary, u nichž ze dne na den přestal existovat trh pro prodej sudového piva. Současná krize má vliv i na nákladní dopravu a další obory.

Schodek 200 miliard korun

Schodek státního rozpočtu se letos prohloubí na 200 miliard, ekonomika podle odhadu ministerstva financí klesne o 5,1 procenta. Šíření nákazy novým typem koronaviru v Česku na firmy tvrdě dopadá. Ministerstvo financí už oznámilo, že schodek rozpočtu zvýšený kvůli situaci kolem koronaviru chce pokrýt prodejem státních dluhopisů.

Ministryně Alena Schillerová sdělila, že situace Česka je v tomto ohledu díky nízkému zadlužení dobrá. V pondělí ministerstvo oznámilo, že v dubnu plánuje vydat státní dluhopisy za 33 miliard. V prosinci plánovalo za celý letošní rok vydat střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy na domácím trhu za minimálně 120 miliard korun.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here