Těžba uhlí na všech dolech černouhelné OKD by mohla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022.  Vyplývá to z materiálu o navýšení základního kapitálu ve státní společnosti Prisko, která OKD vlastní. Stát v Prisku základní jmění navyšuje právě z důvodu zvládnutí útlumu těžby.

Ještě loni v prosinci premiér Andrej Babiš [ANO] v Moravskoslezském kraji vyprávěl, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle. Dnes je ale všechno jinak. Vládní návrh na odstavení dolů v roce 2021 nebo 2022 již i přivítala ekologická organizace Greenpeace. Podmínkou provedení ale podle ní musí být významné investice do regionu a podpora propuštěných havířů. Třeba ve formě výsluhových příspěvků. Ty prosazují odbory.

ČR získá 14,6 mld. Kč na regiony závislé na těžbě uhlí

OKD těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8 500 lidí. Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. Ten chce do Priska přitom vložit v krátké době další peníze. Po 600 milionech dalších 1,273 miliardy korun.

„Vzhledem k tomu, že okamžité uzavření či konkurs společnosti OKD by byl pro ČR nevýhodný a vyvolal by okamžitý přímý náklad na realizaci útlumu dolů OKD a další nepřímé náklady v řádu miliard korun, je posílení kapitálu společnosti Prisko – umožňující posílit kapitál její dceřiné společnosti OKD a zajistit financování její další činnosti – považováno za nejlepší možné řešení,“ uvádí vládní materiál.

Firma Prisko, ovládaná ministerstvem financí, je 100procentním vlastníkem OKD. Základní kapitál Priska je nyní zhruba 795 milionů korun. Další peníze by měla firma získat z vládní rozpočtové rezervy, což umožnilo nedávné schválení novely zákona o státním rozpočtu se schodkem 500 miliard korun.

Stát sanuje útlum těžby v OKD více než půl miliardou korun

Konec těžby uhlí v Česku

Vládní dokument, který zdůvodňuje navýšení základního kapitálu ve společnosti Prisko, zamítá varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020 a pokračováním těžby v letech 2025 až 2032. Důvod je podle dokumentu riziko sociálních nepokojů, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů – zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysoké nároky na státní rozpočet.

Materiál úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021. Tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Dokument uvádí, že ceny nyní klesly oproti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.

Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové [oba za ANO] předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k ekologickému zahlazení následků hornické činnosti. A to v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD.

„Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně s ministerstvem financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září,“ uvedl Karel Havlíček.

Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. Dále uvádí, že zvýšení základního kapitálu Priska a poskytnutí pomoci OKD by mělo umožnit plynulý provoz dolů až do doby jejich převodu na společnost Diamo, která by měla provést jejich likvidaci. Zároveň by se tak měla vytvořit i rezerva na pokrytí případných dalších rizik za 425 milionů korun.

Jak si stojí OKD

Loni podle předloženého dokumentu vykázala společnost OKD ztrátu 861 milionů korun. O rok dříve pak čistý zisk dvě miliardy korun. Letos od ledna do května je firma ve ztrátě zhruba dvě miliardy korun.

OKD na začátku července navíc uvedla, že v dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na koronavirus. Někteří analytici už tehdy naznačovali, že z čistě epidemiologických důvodů by mohla být odstávka kratší.

OKD zavírá doly na šest týdnů. Lidi bude dál platit

Celkově k 7. červenci OKD požadovalo po státu 1,873 miliardy korun. To je podle materiálu součet částky 1,2 miliardy korun požadované OKD před 7. červencem a 673 milionů korun požadovaných nově kvůli přerušení provozu OKD. V celkové sumě 1,873 miliardy korun je již obsaženo 600 milionů korun. Ty firma Prisko nedávno vložila do OKD z vlastních zdrojů.

Vedle navýšení kapitálů materiál také počítá s prodejem majetku, ze kterého by samotná společnost OKD mohla získat 300 milionů korun. Jde zejména o prodej Hlavní báňské záchranné stanice, což je dceřiná firma OKD. Koupit by ji mohl státní podnik Diamo s cílem vytvořit státní hlavní báňskou záchrannou stanici.

Ceny černého uhlí a jejich vývoj

V roce 2018 se v České republice vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí [4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého]. ČR se tak v žebříčku nejvyšších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.

Analytici tvrdí, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni. Tedy nebudou pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.

Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se podle nich nevyplácí již dnes. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eur [asi 1 330 Kč] za tunu.

Nový jaderný blok v Dukovanech

Dodejme, že vláda včera také schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Nový jaderný blok v Dukovanech by podle materiálu předloženého vládě mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem.

 

V Česku se, co se týče energetiky, hodně lže, tvrdí Michal Šnobr

Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036. To vítají zástupci průmyslu, ale i ti připomínají, že ČR zaspává ve využití obnovitelných zdrojů energie [OZE], jež by také měly být součástí jejího energetického mixu.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here