V Česku se, co se týče energetiky, hodně lže, tvrdí Michal Šnobr

0

Český stát v energetice zvoral, co mohl. A v nechytrém přístupu k energetice pokračuje i nadále, shrnuje energetickou politiku Česka v dalším z dílů ABCD investora, jehož je FinTag.cz partnerem, známý investor, minoritní akcionář ČEZu a externí poradce J&T v oblasti energetiky Michal Šnobr.

Jako důkaz pro své tvrzení uvádí plán vlády na výstavbu nového jaderného bloku a zaříznutí solární energie. Podle něj navíc v České republice panuje v oblasti energetiky čistý politický populismus.

„Když se podíváte na veřejné mínění, tak vidíme, že to jde jenom po povrchu. Takže v Česku stačí lidem říkat, podívejte se, kolik platíme za podporu solárních elektráren z roku 2009, jak je to hodně, ale s tím je konec, protože my teď místo podpory obnovitelných zdrojů postavíme nový jaderný blok,“ říká v ABCD investora [viz video] Michal Šnobr.

Problém podle něj je, že ze zodpovědných politiků už nikdy nikdo neřekne, že od roku 2009 náklady na solární energii mnohonásobně klesly. A už vůbec neřekne, že náklady na výstavbu jaderných zdrojů mnohonásobně stouply.

Solární energie jako OZE ztrácí v Česku budoucnost

„A co už vůbec neuslyšíte, je to, že výroba elektřiny z nově postavené jaderné elektrárny je s přehledem tou vůbec nejdražší, nejrizikovější a nejkomplikovanější cestou, jakou se v energetice můžete dnes vydat,“ vysvětluje Michal Šnobr.

Ale ani tím Michal Šnobr v kritice plánu současné vlády nekončí: „V USA, ve Francii, zemích, které jsou jaderné velmoci, stojí nový blok 300 miliard. To vám tam všichni řeknou. No a do toho přichází česká vláda se svým jedním zmocněncem pro jadernou energetiku s tím, že jeden blok postaví za 150 miliard korun. […] To je čirý populismus. A já to musím říci, v Česku se v této věci lže.“

Energetika státu a veřejné mínění

Michal Šnobr je přesvědčen, že v budoucnu dojde k tomu, že se za přípravu výstavby jaderné elektrárny v České republice akorát tak vyhodí desítky miliard korun. Aby se pak nakonec žádná jaderná elektrárna nestavěla, protože se přijde na to, že to při současných technologiích nedává smysl.

Jedním z důvodů, proč stát přistupuje ke své energetické politice tak, jak přistupuje, je podle něj i to, že veřejné mínění je na straně velkých investičních celků, tedy i velkých jaderných elektráren. Není na straně obnovitelných zdrojů, které stát dle jeho slov sám zvoral svou v minulosti nebývale štědrou podporou solárním elektrárnám.

Podle něj by současná vláda měla přestat uvažovat v intencích národního energetického mixu. Měla by uvažovat v intencích energetického mixu na základě již dnes daných evropských regionů.

„Jako myslet si, že máme právo na nějaký národní energetický mix, tak to nemáme. My se budeme muset přizpůsobit, co bude z hlediska daných evropských regionů nejvýhodnější. Mimochodem ty regiony jsou už dány současnými trhy s elektřinou. Třeba už tím, že v nich platí stejné ceny,“ tvrdí Michal Šnobr.

Trendem je decentralizace a malé zdroje

Energetika v blízké budoucnosti projde podle něj zásadní změnou. I když jde o sektor s velkou setrvačností, nakonec dojde na decentralizaci energetických zdrojů. Což s sebou přinese i menší energetické zdroje a jejich přiblížení se ke spotřebiteli.

„Dále je jasné, že s uhlím je definitivně konec. Je jedno, zda skončí v roce 2030 nebo 2035, ale skončí. Teď si ještě nejsme jisti, co ho nahradí. Docela jistě to ale budou obnovitelné zdroje ve všech svých formách. Bude to plyn, který ještě zdaleka neřekl poslední slovo. A který má tu výhodu, že ho lze využít jako decentralizovaný zdroj i jako zdroj pro velké odběry. Hovoří se i o malých jaderných zdrojích,“ vyjmenovává Michal Šnobr.

Dodává, že důležitý bude i vývoj v oblasti skladování a využití elektrické energie. Celý rozhovor s Michalem Šnobrem, v němž se vyjadřuje k vývoji akciové společnosti ČEZ i jejím akciím, které jsou dle jeho názoru „krásné“, byť je investorům ničí vedení podniku, si můžete pustit ve výše přiloženém videu.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here