Hnutí ANO a ČSSD jednají o státním rozpočtu na rok 2021. Z hnutí ANO a ČSSD přicházejí fantastické zprávy, kde všude stát občanům uleví, kterým skupinám přidá. Všechny návrhy mají ale jednu společnou slabinu. ANO ani ČSSD neříká, kdy a z čeho zaplatí propady ve veřejných financích, pokud své návrhy prosadí.
Premiér Andrej Babiš [ANO] na konci minulého týdne, kdy byl médii propírán za svou zahraniční dovolenou poté, kdy občanům ČR kvůli covidu-19 doporučil zůstat doma, oznámil, že od příštího roku počítá se zrušením superhrubé mzdy. A se zavedením 15% daně z příjmu zaměstnancům. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Zrušení superhrubé mzdy byl jeden z bodů programu hnutí ANO v parlamentních volbách v roce 2017. A zrušení superhrubé mzdy je i součástí koaliční smlouvy hnutí ANO a ČSSD. Problém ovšem je, že premiér již neupřesnil, z kterých zdrojů by po zrušení superhrubé mzdy a snížení daně na 15 procent pokryl výpadek ve výši 92 miliard korun ve státním rozpočtu. A neupřesnila to ani ministryně financí Alena Schillerová [za ANO]. To, když v deníku Lidové noviny, který patří svěřenskému fondu Andreje Babiše, následně řekla, že superhrubá mzda bude zrušena. Přičemž ona již nyní počítá s několika variantami snížení daně z příjmu fyzických osob. A to v rozmezí od 15 do 19 procent. Zároveň zmínila, že uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním.
Blíží se volby… Na řadě jsou penzisté
Uběhlo sotva pár dnů a šéf hnutí ANO přišel s další mediální bombou. V deníku iDnes.cz, který taktéž patří do portfolia jeho svěřenského fondu, promluvil na téma valorizace penzí. Důchodcům by v příštím roce rád přidal 500 korun měsíčně. A to nad zákonnou valorizaci ve výši 840 korun. Penzisté by tak dostali 1 340 korun měsíčně navíc. Avšak ani tím neutichly výstřely na téma, kde všude vláda občanům uleví a komu přidá.
Se svou troškou do mlýna přispěchala i Česká strana sociálně demokratická [ČSSD]. Ta prostřednictvím svého předsedy Jana Hamáčka, jenž si v posledních dnech vysloužil pozornost médií pro změnu letošním rozvodem a následným sňatkem s Gabrielou Kloudovou, někdejší blízkou přítelkyní Karla Březiny, taktéž sociálního demokrata, uvedla, že chce seniorům zvýšit penze o 900 korun měsíčně. A nejen to. Také jim chce zkraje roku poslat jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun. Aby bylo zřejmé, jak to ČSSD myslí, upřesnila, že pokud by z jednání s ANO vzešla vyšší částka, podpoří ji.
ČSSD pak ještě vyslala do světa zprávu o tom, že rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] „musí“ počítat s bonusem 500 korun za každé vychované dítě při výpočtu důchodu pro rodiče, který o dítě pečoval ve větší míře. A dále s penězi na dřívějšími odchody do penze pro lidi s vybranými náročnými profesemi. To jsou například policisté, jichž – jen tak mimochodem – má ČR v přepočtu na obyvatele vůbec nejvíce v EU.
A teď vážně
K aktuálním návrhům na zrušení superhrubé mzdy a navýšení penzí se vyjádřila i Národní rozpočtová rada [NRR]. Ta v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy uvedla, že samotné snižování daňového zatížení práce považuje za žádoucí. Zároveň však dodala, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v České republice není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Jakkoli to NRR neupřesnila, řeč je o odvodech na sociální pojištění, o jehož snížení dlouhodobě mluví zaměstnavatelé, avšak ani aktuální návrh hnutí ANO na zrušení superhrubé mzdy s ním nikterak nepočítá. A to i přesto, že jeho snížení mělo hnutí ANO stejně jako zrušení superhrubé mzdy ve svém volebním programu před volbami 2017. A to o dva až pět procentních bodů.
Odvody na sociální pojištění patří v ČR k nejvyšším v Evropě
Ale pojďme dále. Podle NRR pouze zrušit superhrubou mzdu nestačí: „NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému České republiky. Navíc by bylo vhodné tuto úpravu provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby byl lépe připraven na důsledky demografické změny.“
Další rozkolísání již tak rozkolísaného rozpočtu
NRR dále uvedla, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Podle ní se navíc již nyní veřejné rozpočty nachází ve strukturální nerovnováze. A to v rozsahu kolem minus dvě procenta HDP. Navrhovaným zrušením superhrubé mzdy by došlo k jejímu prohloubení o zhruba 1,5 procentního bodu. Rada v této věci také upozornila i na další negativní dopady na strukturální saldo. Konkrétně na propad příjmů státního rozpočtu kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí [cca 0,2 p.b.]. Nebo růsty důchodových dávek nad rámec zákonného ustanovení.
„Takovéto zhoršení strukturální bilance není udržitelné ani po rozvolnění limitů fiskální politiky na následujících sedm let. Již v roce 2022 je tato hranice stanovena na -3,5 procenta HDP a každý další rok se má o 0,5 procentního bodu zpřísňovat. Z výše uvedených čísel je tedy patrné, že takovýto zásah je udržitelný maximálně po dobu jednoho roku, přičemž navíc téměř vymaže prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů,“ uvedla NRR.
Podle ní tak platí, že pokud by mělo dojít k jejich omezení přímých dopadů na veřejné rozpočty, musely by být tyto kroky spojeny buď s úpravou jiných daní. Anebo s redukcí některých výdajových titulů. Případně kombinací obou opatření.
Co doporučuje NRR
NRR vládě dále doporučila, aby byla fiskálně významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude zpracována střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu má vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30. 9. Jen tak bude možné dle NRR vyhodnotit, do jaké míry jsou navrhované změny udržitelné i makroekonomicky vhodné.
NRR zároveň upozornila na to, že podstatně nižší fiskální náklady by naopak byly spojené s realizací původního návrhu ministerstva financí z února 2018. Ten počítal se sazbou daně z příjmů fyzických osob na úrovni 19 procent. A nahrazením takzvaného solidárního zvýšení daně druhou sazbou ve výši 23 procent. A to pro vyšší příjmy, než je čtyřnásobek průměrné mzdy. Tato úprava měla svou nepopiratelnou logiku. Výpadek veřejných příjmů by se dle výpočtů NRR v takovém případě pohyboval kolem 20 miliard korun.
Dan Tácha
