Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] a Hospodářské komory ČR [HK ČR] upozorňují na ekonomickou stránku současných sporů mezi Českem a Ruskem. Podle nich kauza Vrbětice dál naruší obchodní vztahy s Ruskem. Věří, že ale nebude mít takové dopady jako sankce na Rusko ze strany EU v roce 2014.

České bezpečnostní složky oznámily důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Z ČR bylo kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Rusko v odvetě vyhostilo 20 pracovníků české ambasády.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO] včera potvrdil, že ruská společnost Rosatom nebude kvůli kauze Vrbětice přizvána do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ

Avšak tím, že kauza ovlivnila jaderný tendr, kauza Vrbětice skončit nemusí. Mnozí z kritiků Ruska volají po znovu uvalení sankcí na Rusko, jako v roce 2014.

„Rusko je pro mnohé české firmy zajímavou vývozní destinací, současný konflikt ČR s Ruskou federací tak pro ně není dobrou zprávou,“ uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.

Podle něj aktuální kauza a s ní spojená nejistota ohledně politického vývoje může způsobit především pozastavení nebo odložení projektů.

„Z dlouhodobého hlediska ovlivní pravděpodobně většinu zásadních průmyslových sektorů, ve kterých jsou české firmy v Rusku aktivní. To je strojírenství, automobilový průmysl, energetika nebo chemický průmysl,“ upřesnil.

Výbuch ve Vrběticích předznamenává obchodní válku s Ruskem

„Pokud by se EU rozhodla zpřísnit sankce vůči Rusku, mělo by to dopad na vzájemný obchod. Jeho rozsah ale nelze v tuto chvíli nijak vyčíslit, neboť neznáme další kroky, které EU či Ruská federace učiní,“ doplnil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Podle něj jde v tuto chvíli o spor na úrovni diplomacie, nikoliv obchodu.

„V současnosti neznáme další kroky, které učiní jak EU, tak ruská administrativa v oblasti obchodu,“ dodal.

Komora SNS: Vypovězení diplomatů nás nepoškozuje

Samo vypovězení ruských diplomatů nemá podle předsedy představenstva Komory Svazu nezávislých států [SNS] Františka Masopusta žádný dopad. Obchod mezi Ruskem a ČR ale následky této situace pocítí, a to především z pohledu politizace otázky z obou stran.

„Na jedné straně si lze představit tendenci k jakýmsi sankcím, ale stejně tak je možné, že by se tato situace nemusela v obchodních vztazích promítnout nijak mimořádně,“ podotkl.

Vývoj obchodu mezi ČR a Ruskem za posledních pět let
Rok Export [v tis. Kč] Import [v tis. Kč] Bilance [v tis. Kč]
2015 78.812,384 103.715,303 -24.902,919
2016 75.209,560 83.886,672 -8.677,112
2017 82.246,963 116.207,403 -33.960,440
2018 89.672,250 127.696,138 -38.023,888
2019 98.798,394 115.086,924 -16.288,530
2020 98.870,076 67.377,744 31.492,332

[Zdroj: Asociace exportérů]

Společenství nezávislých států je organizace zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu. Sídlo má v Minsku v Bělorusku. Komora spolupracuje se zastupitelskými úřady zájmových zemí, akreditovanými v ČR, nebo pro Českou republiku, zejména Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Arménie i Uzbekistánu a Tádžikistánu. Důležité místo v činnosti Komory zaujímá spolupráce s českými velvyslanectvími v zájmových zemích.

Sankce na Rusko poškodily obchod již v roce 2014

Česko-ruské obchodně ekonomické vztahy negativně poznamenalo uvalení embarga v roce 2014 ze strany USA a EU vůči Rusku. Sankce se odrazily na prudkém poklesu českého exportu do Ruska. V roce 2013 činil podle Dira podíl českého exportu do Ruska 3,7 procenta, v roce 2016 se však propadl na 1,9 procenta. Český vývoz do Ruska se pohyboval v letech 2012 až 2013 okolo 150 miliard korun. V roce 2014 to bylo o 20 miliard méně, v roce 2013 o více než 60 miliard korun méně.

Martin očekává, že česko-ruské obchodní vztahy nezažijí tak velký propad, jako tomu bylo po roce 2014. Tehdy byl celkově ochromen obchod mezi EU a Ruskem v souvislosti se zavedením sankcí po anexi Krymu a následném oslabení rublu. Obchodní vztahy s Ruskem se do té doby nenarovnaly. To ostatně pro FinTag.cz potvrdil na konci roku i Martin Roman.

Rusku sankce EU neuškodily, spíše naopak

„Ty současné politické vztahy s Ruskem nejsou na nejlepší úrovni. A to má samozřejmě vliv i na český export. Rusko jednoznačně upřednostňuje své zájmy a je jisté, že je bude upřednostňovat i do budoucna,“ uvádí.

Z hlediska českého exportu jako další komplikaci uvádí posilování ruského hospodářství ve smyslu nákupu nových technologií. Ty dle jeho slov Rusku umožňují vlastními silami řešit ty potřeby, které v minulosti řešilo dovozem.

„Rusové si právě kvůli sankcím začínají stále zřetelněji pomáhat sami. A když nemohou plně obchodovat s unijními zeměmi, logicky se soustředí na jiné trhy. Ať už jde o vývoz nebo dovoz. Je to Čína a další asijské země, jsou to země Jižní Ameriky, ale i země bývalého Sovětského svazu, s nimiž Rusko navazuje nové obchodní vztahy,“ vysvětlil.

V podobném duchu se vyjadřuje i generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.

„Trendem ruského přeshraničního obchodu je v posledních letech zvýšení soběstačnosti země. Takže se nejedná jen o export, ale spíše o vyšší formy spolupráce jako jsou lokalizace nebo zakládání podniků přímo v Rusku,“ uvedl.

Je tu problém i se závislostí na ruském plynu

Pro český export jsou podle zástupců tuzemských firem politické kauzy Ruska problém, protože české firmy, jak říká, Rusko umí. A mnoho z našich firem je specializováno hlavně na Rusko. Aktuálně v něm má podle něj zastoupení přes 150 českých firem. Dlouhodobě jsou tam etablované podniky, které působí především ve strojírenství, automobilovém průmyslu, energetice, potravinářství nebo chemickém průmyslu.

„ČR v současnosti do Ruska nejvíce vyváží silniční vozidla, především automobily Škoda. Na ruský trh se vrací i Tatra, a díly a příslušenství do motorových vozidel. Dále české podniky vyváží stroje a zařízení užívané v průmyslu, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, různé elektrotechnické a spotřební výrobky, sportovní potřeby a hračky,“ upřesnil Diro.

Naopak z Ruska do České republiky dovážíme přírodní plyn, ropné deriváty, ocel, hliník a chemické suroviny.

Nad projektem Nord Stream 2 se znovu stahují černá mračna

Úspěch v poslední době v Rusku zaznamenávaly především velké firmy, kterým se podařilo do země lokalizovat svou výrobu. Naopak malé a střední podniky v reakci na stupňující se protekcionistická opatření začaly ruský trh částečně opouštět.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here