O 0,3 % mezičtvrtletně klesl v letošním prvním čtvrtletí český hrubý domácí produkt [HDP]. Meziročně pak český HDP propadl o 2,1 %. Roli v poklesu české ekonomiky sehrál hlavně útlum spotřeby domácností a propad vývozu českých podniků. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ].

Podle ekonomů nezavdává aktuální výsledek důvod k oslavám. Ještě ve čtvrtém kvartále loňského roku český HDP rostl o 0,6 procenta. Růst, nikoli pokles, přitom zaznamenávají v prvním letošním kvartále ty ekonomiky, které na rozdíl od té české zvládly pandemii covidu bez dlouhodobých a častých lockdownů.

„Zpřísněná protiepidemická opatření vedla k dalšímu propadu spotřebních výdajů domácností. K poklesu přispěla i zahraniční poptávka, kdy se ve srovnání s koncem loňského roku nedařilo udržet rekordní vývozy zboží a došlo tak ke snížení celkového salda zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Nižší přebytek čistého vývozu podle ekonomů přitom souvisel jednak s nižší exportní výkonností průmyslu, ale také s vyšším dovozem zásob. Výraznějšímu poklesu ekonomiky tak bránila pouze spotřeba vlády, která pokračuje ve svižném tempu. Fixní investice se ale i tak stále nacházejí na velmi nízkých úrovních, jejich výše však již dále výrazně neklesá.

Český HDP mohl dopadnout ještě hůř

Podle ekonoma Komerční banky [KB] Martina Gürtlera je i aktuální negativní výsledek lepší, než se čekalo. Předpokládal se propad ekonomiky o cca 0,8 procenta, což byl dle jeho slov i konsensus finančního trhu.

„V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 procenta na -2,1 procenta. To především vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií,“ řekl.

Dodal, že to bylo právě nezvládnutí pandemické situace, které významně ovlivnilo český HDP v prvních měsících letošního roku. Úroveň protiepidemických opatření byla nejvyšší v dosavadním průběhu pandemie. Pesimismus ale podle něj také není na místě.

„Přes všechny problémy, kterým ekonomika v prvním čtvrtletí čelila lze však říci, že nakonec vykázala relativně dobrý výsledek a nadále tak prokazovala vyšší odolnost, které jsme byli svědky také v průběhu podzimní vlny koronaviru,“ zdůraznil.

Problémy v ekonomice přetrvávají

Podle analytiků problémy v ekonomice přetrvávají. Ke snížení přidané hodnoty oproti poslednímu loňskému čtvrtletí došlo ve většině odvětví. Stranou nezůstal pravděpodobně ani zpracovatelský průmysl. Jakkoli jeho produkci ve čtvrtém čtvrtletí podpořilo předzásobení spojené s koncem přechodného pobrexitového období a se zavedením nových ekologických norem v automobilovém průmyslu.

Ovzduší víc než nové normy pomůže omlazení vozového parku  

S příchodem nového roku však tyto jednorázové stimuly pominuly. Navíc se objevily problémy s dodávkami výrobních vstupů v důsledku tvrdého narušení dodavatelských řetězců. Kritický je především nedostatek některých součástek v pro ČR klíčovém automobilovém průmyslu. Mnozí tuzemští producenti tak přistoupili k omezení výroby.

„Významnější nárůst přidané hodnoty v prvním čtvrtletí podle nás zaznamenalo pouze odvětví ICT, a nejspíše i oblast zdravotní a sociální péče a služby související se vzděláním,“ upřesnil Gürtler.

Ekonomové očekávají oživení ekonomiky až ve druhé polovině roku. A to pouze tehdy, pokud se vládě podaří akcelerovat očkování proti covidu a omezit lockdowny.

Špatné zprávy přicházejí z většiny unijních ekonomik

S aktuální zprávou o vývoji ekonomiky přišel i evropský Eurostat. Podle něj je ekonomika EU zpět v recesi. Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí klesl o 0,4 procenta. Navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. Země eurozóny propadly ještě hlouběji. Pokles za první čtvrtletí činil 0,6 procenta proti poklesu o 0,7 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loni. Například ekonomika Německa propadla v prvním čtvrtletí o 1,7 procenta.

Bez zajímavosti není ani vývoj inflace v eurozóně. Ta v dubnu meziročně vzrostla, druhý měsíc v řadě, a dosáhla 1,6 procenta. To je o tři desetiny bodu více než v březnu.

Inflace prudce vzrostla v Německu i celé eurozóně

Roční míra inflace v 19 zemích platících eurem až do konce loňského roku setrvávala v negativním pásmu a eurozóna se potýkala s deflací. Loni v prosinci ještě činil roční pokles 0,3 procenta. V lednu už se ale inflace vrátila a dosáhla 0,9 procenta.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here