Česká národní banka zvýšila repo sazbu na 0,75 procenta

389
ceska_narodni_banka
Foto: FinTag.cz

Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [5.8.] zasedání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 0,75 procenta. Zástupci ČNB dále rozhodli o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 1,75 procenta.

Diskontní sazbu ponechala bankovní rada beze změny na 0,05 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od pátku 6. srpna 2021. Pro zvýšení o 25 bazických bodů hlasovali čtyři členové bankovní rady, o 50 bazických bodů jeden. Pro zachování současného stavu hlasovali dva členové rady. Koruna po zasedání posílila lehce pod úroveň 25,40 z předchozí úrovně 25,45 CZK/EUR.

„Finanční trh s tím plně počítal. Stejně tak počítal i s tím, že nová prognóza bude signalizovat potřebu utaženější měnové politiky. I k tomu došlo,“ okomentoval výsledky zasedání bankovní rady ČNB ekonom Komerční banky [KB] Michal Brožka.

Centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 0,50 %

Nová prognóza ČNB ukazuje pro letošek růst hrubého domácího produktu [HDP] o 3,5 procenta. To je podle analytiků od minulé prognózy ukazující 1,2 procenta sice významný posun, ale nikterak překvapivý s ohledem na vývoj ekonomiky v první polovině letošního roku. Měnový kurz ČNB na konec roku předpokládá na 24,30 CZK/EUR oproti 24,80 CZK/EUR v předchozí prognóze.

Analytici jsou spokojení, vyšly jejich odhady

Guvernér ČNB Jiří Rusnok překvapil, když prohlásil, že rada je připravena zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání. A to až do začátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách ještě v září, listopadu a v prosinci.

„Nechceme to dělat ale žádným razantním způsobem, protože není žádná urgentní situace, která by to vyžadovala. Nejdeme ale ve směru utahování opasků, nějaké přísné měnové politiky. Jen sundáváme nohu z plynu, nešlapeme na brzdu. Máme stále velmi uvolněné měnové podmínky,” řekl po jednání bankovní rady Jiří Rusnok.

Maďarská centrální banka pokračuje ve zvyšování sazeb

Vyšší sazby ze strany centrální banky znamenají vyšší zisky pro tuzemské banky z hlediska poskytování úvěrů. I to je důvod, proč analytici tuzemských bank rozhodnutí centrální banky nejen přivítali, ale i náležitě vysvětlili.

Ve směru potřeby zpřísnění měnové politiky působí nyní několik faktorů. Tím hlavním je vysoká inflace, která dosahuje necelá tři procenta [2,8 % v červnu]. Za ní stojí především silný trh práce, když míra nezaměstnanosti skočila v červnu znovu pod 3 procenta, a také vysoká poptávka domácností,“ uvedl analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský.

Druhým důvodem pro zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB je podle něj významné zlepšení pandemické situace. A třetím důvodem pak může být i historická zkušenost z nedávné doby, kdy česká inflace začátkem roku 2020 dosahovala téměř čtyři procenta. A to i z toho důvodu, že předtím ČNB zvyšovala sazby pomalu a pozdě.

„I proto může nyní Česká národní banka inklinovat k rychlejšímu růstu úrokových sazeb,“ myslí si Jiří Polanský.

Česká národní banka počítá s inflací kolem dvou procent

Guvernér centrální banky Rusnok dále uvedl, že bankovní rada dbá na to, aby se inflace v horizontu zhruba jednoho až jednoho a půl roku dostala ke dvěma procentům. Je ovšem otázka, zda se jeho přání naplní.

Inflace v červnu mírně zpomalila na 2,8 %. Klesly ceny potravin

Vyšší než očekávaná inflace už totiž dostihla Německo a další země Evropské unie. Evropská centrální banka [ECB] přitom ponechává základní úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních, tedy kolem nuly. Inflace způsobuje problémy také v USA, kde stoupla na rekordní úrovně. Ekonomové hovoří o takzvané globální inflaci, jíž nemá EU podle nich šanci uniknout.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here