Čeká nás tuhá zima. A nejen ta letošní, říká Michal Šnobr

19979
Snobr
Michal Šnobr / Foto: Redakce FinTag.cz

„Jakmile začnu hrát krátkodobé investice, většinou nedopadnu dobře,“ říká v debatě ABCD investora odborník na energetiku a poradce J&T Banky Michal Šnobr. K energetice pak říká, že nás čeká tuhá zima. A nejenom letos.  

Začneme ale trhy. Michal Šnobr tvrdí, že se aktuálně docela stáhl z finančních trhů s výjimkou skutečně dlouhodobých investic. Důvod je, že stejně jako společnost i trhy nyní procházejí změnami, jež se velice těžko predikují.

„Dlouhodobé investice jsou ale něco jiného. Jsou tam jiné strategie, takže tam mě aktuální vývoj nechává klidným. V jejich případě člověk postupuje tak, aby nemusel z investic vystupovat, když trhy zakolísají,“ vysvětluje s tím, že pozice drží hlavně v energetickém sektoru.

Upozorňuje na skutečnost, že skončila doba růstu běžná pro minulá období. Což podle něj přinese nejedno zklamání začínajícím drobným investorům, ale také profesionálům.

„Takže teď bude velké množství drobných investorů i profesionálů, kteří sedli na lep toho růstu, zklamáno,“ tvrdí.

Přibližuje svou investiční strategii při nákupu nových aktiv. Řídí se nyní heslem, než takzvaně „trefovat dno“, raději nakoupit o něco dráž. A to proto, aby měl „jistotu“ správných informací pro zvolená investiční rozhodnutí. Takový postup se podle něj vyplácí dvojnásob zvlášť v dnešní době. To kvůli rizikům a okolnostem, které se ještě ukáží a dál definují vývoj na finančních trzích.

Čeká nás tuhá zima, říká Michal Šnobr

V ABCD investora se Michal Šnobr vyjadřuje k současné energetické krizi a nadcházející zimě. Podle něj nás čeká „velice složité období.“ Přičemž platí, že i když zvládneme tuto zimu, kdy má Evropa zásoby plynu ještě z Ruska, není jisté, jak zvládneme zimu příští.

„Tady kladu hlavní důraz na budoucí kroky ze strany Evropské unie, ale i našich politiků. Protože ta situace může být velice složitá. Pokud se k tomu připojuje inflace, pro mnoho odvětví může být situace velice kritická,“ tvrdí.

Lodě s LNG do EU není kde vyložit. Terminály jsou plné

Argumentuje ekonomickou recesí v příštím roce a současnými problémy států, jejichž ekonomiky stojí na energeticky náročném průmyslu. K nim patří i Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Německo, na kterém je česká ekonomika zvlášť závislá.

„Hrozí tu velmi černý scénář. Nicméně jsem velmi mírný optimista, pokud politici zvolí správný postup, jak energetickou krizi zvládnout. Stále si myslím, že je přece jen ještě čas a možnost a ten černý scénář odehnat,“ říká.

Co je třeba udělat v energetice podle prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka:
  • Oddělení ceny plynu od ceny elektrické energie.
  • Zastropování cen zemního plynu.
  • Zefektivnění nefunkčního evropského trhu s energiemi.
  • Reforma fungování emisních povolenek.

Michal Šnobr tvrdí, že Evropa má nastavit jednotný rámec fungování energetického trhu a pomoci s drahými energiemi. Národní ekonomiky by si pak měly vytvořit vlastní podmínky. To proto, že každá země má jiné parametry a odlišný energetický mix. Zásadní otázka podle něj tkví v řešení ceny a zajištění dostatku zemního plynu.

Politici dluží domácnostem i firmám pomoc

Podle Šnobra politické elity, které se jednoznačně ve válce na Ukrajině postavily za Ukrajinu, dluží domácnostem a firmám pomoc s dopady této války.

„Politici by neměli nechat problémy, které tato válka přináší, padnout na domácnosti a firmy. Dluží jim řešení a pomoc,“ říká.

Nástup ekonomické recese v příštím toce je podle něj jasný. Na politicích je podle jeho názoru současnou situaci „uhrát“ tak, aby nešlo o ekonomickou depresi, ale ozdravnou recesi po dlouhé době bezprecedentního růstu.

Na svém twitterovém účtu Michal Šnobr ale vyjadřuje až příliš mnoho skepse nad tím, jak reaguje Evropská unie a česká vláda na aktuální problémy nejen v oblasti energií. Tak například:

„Lídři EU se po deseti hodinách shodli na opatřeních proti drahým energiím Zase taková dohoda to není. Ta je v takových kleštích, že k jejímu naplnění vůbec nemusí dojít…,“

Vyjadřuje se i ke krokům vlády Petra Fialy [ODS]: „Ministr financí Zbyněk Stanjura po středečním jednání vlády řekl, že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, ač nařízení EU umožňuje ji uplatnit už od letoška. NE, NE, NE! Nic takového nařízení EU pro národní zdanění zisku neumožňuje…“

Analýza: Fialova vláda se vydala šlépějemi bolševiků

A jako dlouholetý akcionář společnosti ČEZ komentuje dění v něm a jeho roli jako zdroje pro vládní opatření na pomoc s drahými energiemi: Stačilo omezení tržeb z nařízení EU. Pak jsou tu #Počerady. Nebýt nedávno sehrané prasárny na úkor hodnoty #ČEZ tj. státu a soukromých vlastníků organizované Hradem, vládou AB a hlavně vedením ČEZ nebylo co řešit (zůstává nedotčeno i DR ČEZ pod ODS). Tohle je energetika.“

Vláda jedná neprofesionálně, připustil poradce Síkely

Pro vysvětlení. Od chvíle, kdy vláda začala hovořit o tom, že na ČEZ uvalí daň z neočekávaných příjmů, klesla tržní kapitalizace ČEZu o více než 150 miliard korun. Což samozřejmě nelibě nese každý z akcionářů, který do něj investoval peníze v domnění, že se mu jeho investice vrátí. Třeba jako zajištění na stáří, když k důchodové reformně se prozatím neodhodlala žádná z dosavadních českých vlád.

Daniel Tácha

Debata s Michalem Šnobrem vznikla v rámci příprav na listopadové ALTER EKOnomické fórum [22.11. 2022]. Akce se zaměří na rizika nového bezpečnostního „abnormálu“ pro ekonomiku, byznys a investory.

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here