Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by příští rok měly vyjít celkem na 264,3 miliardy korun.
Průměrný plat zaměstnance státu se má příští rok zvýšit o 2 361 korun na 42 932 korun hrubého. A dojde i na navýšení počtu lidí ve veřejné sféře, to o 7 961 osob. Jen v regionálním školství přibude 6 239 pracovních míst. Vyplývá to z vládního návrhu státního rozpočtu na příští rok, který kabinet předložil k projednání poslancům.
„Za deset let se počet státních zaměstnanců zvýší o 84 tisíc, více jak o 20 procent. Sobotkova, Babišova a teď i Fialova vláda ho zvyšuje každým rokem. Tento trend míří k zajímavému experimentu: Státními zaměstnanci budeme všichni a na své platy si budeme půjčovat,“ okomentoval data exministr financí Miroslav Kalousek [TOP 09].
Podle premiéra Petra Fialy [ODS] vláda trvá na své snaze snižovat počty úředníků, stát ale musí kvůli silnějším ročníkům nabírat učitele. Z dlouhodobých strategií podle něj plyne zvyšování počtů vojáků a policistů. Avšak nejde pouze o počty, ale i zvýšení platových tarifů vojáků a příslušníků dalších ozbrojených složek o deset procent. Jen to si vyžádá 4,1 miliardy korun navíc. Jak došlo k navýšení platů pro ozbrojené složky v nedávném podcastu FinTag.cz popsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Pan ministr vnitra Vít Rakušan přišel na vládu s tím, abychom tuto informaci řekli veřejně už v tento okamžik. A to proto, že mnoho z těch lidí, kteří pracují v rámci ozbrojených bezpečnostních složek, třeba zvažuje, zda někdy v průběhu září, října nepodá výpověď. Zda neodejdou ze služebního poměru, protože třeba kalkulují s nějakou otázkou výsluh… Takže on to vnímal jako důležitý signál, jako dání nějaké garance, o kolik zvýšíme platy pro tuto část lidí, kteří pracují pro tento stát.“
Podle něj šlo i o pozitivní signál směrem k ostatním profesím. Když totiž vláda řekne, že pamatuje na ozbrojené a bezpečnostní složky, logicky i ti ostatní pochopí, že ani oni „nemohou stát bokem“.
Platy ve školství a jinde
Obdobnou částku si vezme navýšení platů regionálních učitelů. Platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a platy zaměstnanců příspěvkových organizací ministerstva kultury si vezmou navíc dvě miliardy korun.
V kapitole ministerstva obrany počítá vláda s navýšením o 600 míst. Z toho 550 míst připadne na vojáky a 50 na občanské zaměstnance. Celkem si takový krok vyžádá 284 milionů korun. Na druhé straně o 254 milionů mají klesnout výdaje na příplatky za službu v zahraničí. Na ministerstvu vnitra vzroste počet policistů, to o 500 míst. Vláda také seškrtala v rámci úspor 440 milionů korun na platy u těch organizací, kterých se platové úspory nedotkly v letošním roce.
Na platy poslanců půjde v příštím roce zhruba 312 milionů korun a na platy senátorů 131 milionů korun. Na platy ústavních činitelů má jít 6,5 miliardy korun. Což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy korun, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Vláda uvádí, že takzvaná platová základna, od níž se odvozují platy poslanců, senátorů, soudců a dalších ústavních činitelů včetně státních zástupců, se meziročně zvýší o 12,7 procenta. Stejným dílem se podle vlády zvýší platy státních zástupců a od nich odvozených profesí. V absolutním vyjádření se průměrný plat státních zástupců meziročně zvýší o 14 149 korun.
Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk tento týden řekl, že na dorovnání platů zaměstnanců soudů tak, aby odpovídaly průměrným výdělkům ve veřejné správě, by bylo zapotřebí 1,5 miliardy korun. Podle předsedů soudů jsou podhodnoceni zaměstnanci ve všech oblastech.
Platy ve veřejné sféře loni a letos
Loni vzrostly výdaje na platy zaměstnanců státu meziročně o 13 miliard na 246 miliard korun. V průměru pobírali 41 380 korun. Původní návrh rozpočtu na letošní rok počítal s průměrným letošním platem 40 520 hrubého měsíčně.
Průměrná mzda v Česku podle údajů Českého statistického úřadu ve druhém letošním čtvrtletí meziročně stoupla o 1 696 korun na 40 086 korun hrubého. Průměrná hrubá měsíční mzda v letošním druhém čtvrtletí kvůli vysoké inflaci ale i tak reálně klesla o 9,8 procenta. A klesla již třetí čtvrtletí v řadě.
–ČTK/DNA–
O dojení rozpočtu jsem tu už napsal tolik, že bych se zbytečně opakoval. Ale pobavila mě fotka s tím “kolíkem” v uniformě, u kterého není poznat, zda se do auta souká, nebo se naopak snaží vysoukat ven. Policista jako řemen! Hned mě napadalo, jestli by náhodou on ode mne nepotřeboval “pomoct”. Případně ochránit. Třeba před infarktem.
Krátce po revoluci jsem se znal s jedním, který v armádě dělal v oblasti fyzické přípravy. Tehdy byli komunističtí důstojníci, jiní ani vysokým důstojníkem být nemohli, stejní pupkáči. A prý měli plán fyzické přípravy, samozřejmě upravený s ohledem na věk, který museli v určité době splnit. A říkal mi, že se to skutečně týkalo všech a kdo by ho nesplnil, toho čekal zaražený hodnostní postup a tím pádem i peněz. Nebylo prý úniku. Docela by mne zajímalo, když je policie z hlediska organizace v principu taková poloviční armáda, jestli to mají stejně tak.