Šikanu na pracovišti v Česku zažila desetina zaměstnanců

369
sikanu
Foto: Pixabay.com

Šikanu na pracovišti zažila v posledních pěti letech desetina zaměstnanců v Česku. Většinou se projevovala neustálou kritikou a zesměšňováním. Ve dvou procentech případů šlo o sexuální obtěžování a v dalších dvou o fyzické násilí.

Zjistil to průzkum personální agentury Grafton Recruitment. Na přelomu února a března se ho zúčastnilo 1 500 respondentů. Podle výsledků průzkumu polovina zaměstnanců šikanu řešila odchodem ze zaměstnání. Nejčastěji šikanu v průzkumu uváděli zaměstnanci v obchodu a marketingu. Terčem šikany jsou častěji ženy než muži. Šikana v zaměstnání většinou začíná déle trvajícími nepřátelskými vztahy mezi kolegy, které následně přerostou v ponižování a další negativní projevy.

„Narušená psychika, zvýšená pracovní absence, rostoucí chybovost, klesající produktivita, všudypřítomný stres. To je jen malý výčet problémů, které s sebou šikana na pracovišti nese. Je potřeba, aby zejména vedení firem věnovalo atmosféře na pracovišti pozornost a včas začínající problém odhalilo,“ uvedla marketingová ředitelka agentury Jitka Součková.

Častější je podle průzkumu šikana nadřízeného směrem k podřízenému, takzvaný bossing. Ten se projevuje například zadáváním nesplnitelných úkolů, neustálou kritikou, ironizováním až zesměšňováním a přehlížením. Samozřejmě existuje i šikana ze strany podřízeného nebo kolegů na stejné úrovni, takzvaný mobbing.

Šikanu lidé řeší odchodem z práce, ale ne všichni

Šikana na pracovišti je podle Součkové jedním z důvodů v Česku rostoucí fluktuace. Plných 48 procent šikanovaných lidí totiž situaci řešilo odchodem ze zaměstnání. Čtvrtina šla s problémem za svým nadřízeným a čtvrtina se svěřila svým kolegům.

„V případě, že by byli svědky šikany, by se respondenti průzkumu ve valné většině případů pokusili situaci řešit. Polovina by šla za nadřízeným, 26 procent by o šikaně řeklo kolegům a 16 procent by situaci řešilo s personálním oddělením firmy,“ dodává Součková. 

Nově by s šikanou a dalším protiprávním jednáním na pracovišti mělo podle ní pomoci zavedení whistleblowingu neboli interního oznamovacího systému. Ten se aktuálně ale nabízí pouze 21 procentům respondentů průzkumu. To přesto, že od srpna letošního roku by měly mít systém zprovozněny všechny firmy s více než 250 zaměstnanci.

Whistleblowing se v praxi údajně osvědčuje

Součková tvrdí, že podle zkušeností z firem, které již whistleblowing zavedly, funkční systém přinesl zlepšení atmosféry na pracovišti a zvýšení spokojenosti zaměstnanců.

„Lidé se nemusí bát nahlásit jak protiprávní či neetické jednání, tak třeba i šikanu, projevy diskriminace, nespravedlivé zacházení či obavy z bezpečnosti pracovního prostředí. Právě to vnáší na pracoviště klidnější atmosféru, transparentnost a spokojenost,“ myslí si Součková.

Podle ní se zaměstnavatelé nemusejí obávat ani výrazného zahlcení. Argumentuje průzkumem společnosti NAVEX Global. Podle něj obdrží firmy v evropských zemích průměrně pět oznámení na 1 000 zaměstnanců ročně. V USA, kde se tento systém zrodil, je to deset oznámení ročně. Jak by dopadla obdobná statistika v Česku, ale není známo.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here